Zázrak jménem kvašená zelenina. Vyrobit pikantní zdroj probiotik zvládnete doma sami, snadno a levně

Fermentace neboli kvašení má dlouhou historii a byla používána jako metoda konzervace potravin již po staletí. Nejstarší záznamy o kvašení pocházejí z Asie, kde bylo kvašení zeleniny součástí tradiční stravy, například v Koreji, kde je kimchi jedním z nejznámějších fermentovaných pokrmů. V Evropě se proces fermentace používal pro konzervaci zelí, což je základ mnoha tradičních pokrmů.

Nejen uchovávání zeleniny na zimu, ale i zdroj vitamínů

V průběhu staletí se fermentace stala nejen způsobem uchovávání potravin, ale i způsobem, jak zvýšit jejich nutriční hodnotu. Kvašení zlepšuje stravitelnost bílkovin, zvyšuje obsah vitamínů B a C a přispívá k lepší absorpci minerálů, jako je železo a zinek.

Zajímavostí je, že i dnes je fermentace v některých kulturách součástí každodenní stravy. V Japonsku je například velmi populární miso a natto, v Německu a Polsku zase kysané zelí a okurky, a ve východní Evropě je oblíbený kvas z červené řepy. Fermentace tedy není jen trend, ale tradiční způsob, jak obohatit stravu o prospěšné bakterie a živiny.

Oblíbená kvašená zelenina

Fermentované potraviny, zejména zelenina, se v posledních letech těší rostoucí popularitě díky svým pozitivním účinkům na zdraví. Fermentace nejen zlepšuje chuť a texturu potravin, ale také přináší významné zdravotní benefity. Kvašená zelenina má pozitivní vliv na zdraví střev, pleti a celkovou imunitu.

Protizánětlivý jídelníček: Správná volba nejen pro diabetiky

Změna stravy může v mnoha případech pomoci zvládnout krátkodobý i dlouhodobý zánět, ačkoli její účinnost jako nástroje zvládání zánětu závisí na ...

Pro zdravá střeva

Fermentovaná zelenina je skvělým zdrojem probiotik – živých mikroorganismů, které mají příznivý vliv na naše zdraví, především na střevní mikrobiom. Kvašení zeleniny podporuje růst zdravých bakterií, které hrají klíčovou roli v trávení a imunitní odpovědi. Pravidelná konzumace fermentovaných potravin může přispět k lepší střevní mikroflóře, což vede k lepší regulaci trávení, prevenci zácpy a podpoře imunitního systému.

Navíc probiotika z fermentované zeleniny mohou mít pozitivní vliv na pleť. Pomáhají při zánětlivých onemocněních, jako je akné, a podporují zdravý vzhled pokožky tím, že zlepšují vstřebávání živin. Stejně tak mohou ovlivnit vlasy a pokožku hlavy, protože podporují celkovou rovnováhu těla a zlepšují absorpci vitamínů a minerálů, které jsou klíčové pro zdraví pleti.

Probiotika a jejich role v našem těle

Probiotika jsou mikroorganismy, které mají prokazatelné zdravotní přínosy, pokud jsou konzumovány v dostatečném množství. Mezi jejich hlavní výhody patří podpora zdravé střevní flóry, což vede k lepšímu trávení, a ochrana před škodlivými patogeny. Udržování rovnováhy mezi dobrými a špatnými bakteriemi v těle je zásadní pro správnou funkci imunitního systému.

Probiotika obsažená ve fermentované zelenině také pomáhají snižovat riziko infekcí, předcházet zánětům a mohou přispět k lepší regulaci hladiny cukru v krvi. To je zvláště důležité pro osoby s cukrovkou 2. typu, protože správně nastavený střevní mikrobiom může pomoci v managementu tohoto onemocnění.

Domácí je nejlepší

Připravit si fermentovanou zeleninu doma je nejen jednoduché, ale také velmi výhodné. Při domácím kvašení máte plnou kontrolu nad použitými ingrediencemi a procesem fermentace, což znamená, že se můžete vyhnout přidaným konzervantům a chemikáliím, které se někdy používají v komerčně vyráběných produktech.

Doma vyrobená fermentovaná zelenina je také cenově dostupná a můžete si ji přizpůsobit svým chutím a potřebám. Navíc, tento proces vám umožňuje objevovat různé druhy zeleniny a koření, což může přinést širokou škálu zdraví prospěšných látek. Fermentování zeleniny je navíc ekologické, protože proces lze provádět i v malých dávkách, což minimalizuje plýtvání potravinami. Ať už se rozhodnete pro klasické kysané zelí, kimchi nebo jiné fermentované pochoutky, jejich zařazení do jídelníčku vám může přinést spoustu zdravotních výhod. My vám přinášíme recept na klasickou kvašenou zeleninu, která je známá pod názvem „pickles“.

Ideální cukroví pro diabetiky? Mrkvánky s ořechovou náplní nebo povidly

Mrkev je vynikajícím zdrojem vitaminu A, který je důležitý pro zdraví pokožky, zraku a imunitního systému. Podle studie z roku 2015 může nízká ...

Recept: Domácí kvašená zelenina

To, jakou kombinaci zeleniny využijete, záleží na vás a vašich preferencích. Základní kombinace zeleniny zahrnuje:

• 500 g bílého zelí
• 300 g mrkve
• 200 g cibule
• 15–20 g mořské soli

Poměry ale můžete jakkoli měnit, stejně tak můžete vyzkoušet různou zeleninu. Do směsi můžete přidat například květák, papriku, tuřín, kedlubny, ředkve nebo petržel.

Stejně tak můžete k soli přidat různé druhy koření, třeba kmín nebo kopr, zázvor, bobkový list, jalovec nebo nové koření. Vyzkoušet můžete i čerstvý nastrouhaný křen. Pokud rádi experimentujete, můžete si připravit několik různých kombinací a vyzkoušet, která z nich bude vašim chuťovým buňkám lahodit nejvíce.

Nutriční hodnota ve 100g porci: 21 kcal, 0,7 g bílkovin, 0,2 g tuků, 3,9 g sacharidů

Postup přípravy:

• Zelí najemno nakrouhejte, cibuli nakrájejte na tenké půlměsíčky, mrkev nastrouhejte nahrubo nebo nakrájejte na tenoučká kolečka.

• Všechnu zeleninu smíchejte dohromady ve velké míse společně se solí (případně kořením).

• Zeleninu dobře promačkejte, aby začala pouštět šťávu. Teprve pak po troškách vkládejte do čisté nádoby. Každou vrstvu dobře upěchujte tak, aby se pokryla šťávou.

• Zeleninu je potřeba dostatečně zatížit. Pokud máte k dispozici soudek na pickles, máte vyhráno. Je totiž vybaven keramickou pokličkou i tyčkou s gumičkou na zatížení. Můžete ale použít i velkou skleněnou čtyřlitrovou sklenici a zeleninu jednoduše zatížit velkým vyvařeným oblázkem či dobře umytou skleněnou lahvičkou naplněnou vodou nebo kamínky. Je důležité, aby se do nádoby nedostalo příliš mnoho vzduchu. Nádobu uzavřete.

• Nádobu s kvasící zeleninou postavte do mísy nebo na tác s vyšším okrajem. Během kvašení z ní totiž může vytékat šťáva. Nádobu nechte stát v teplé místnosti (ideální je teplota kolem 20 °C) 4 až 6 dnů. Při nižší teplotě se kvašení zpomaluje, což zhoršuje chuť i kvalitu, při vyšší teplotě by zase zkvašená zelenina mohla mít nepříjemnou chuť. Nádobu nedávejte k topení, ani na místo, kam svítí slunce. Kvašená zelenina nemá ráda střídání teplot.

• Jakmile je zelenina zkvašená, měkká a je v ní hodně šťávy, přendejte ji do menších zavařovacích skleniček. Dbejte na to, aby všechna zelenina byla vždy ponořená v kysané šťávě.

• Skleničky pak dejte do ledničky – tím zastavíte kvašení. V tomto stavu vydrží i několik měsíců.

Tip: Pokud zelenina sama nepustí šťávu tak, aby byla ponořená alespoň 1–2 cm, zalijte ji převařenou vychladlou osolenou vodou (osolte ji zhruba stejně, jako kdybyste solili polévku).

Přejeme vám dobrou chuť!

Zdroj: recept se souhlasem Pavly Janovské, DiS., dále dle textu

33980