Žampiony proti alergiím i zvýšenému cukru

Žampiony jsou obvyklou a poměrně častou součástí našeho jídelníčku. Rod pečárka má vedle pečárky zahradní ještě několik dalších druhů. Patří sem žampion polní, císařský, velký, ovčí či dvouvýtrusný. Většina z nich je jedlá, chutná a hodí se pro průmyslové zpracování. Jedinou výjimkou je žampion zápašný. Tento druh lze bezpečně odlišit, neboť se na řezu barví ihned žlutě a nepříjemně páchne po karbolu či svítiplynu, zejména při tepelném zpracování.

Žampiony v přírodě

Žampiony rostou od června do října na dobře vyhnojených místech, kompostech, zahradách i loukách. Mívají klobouk o velikosti 5–10cm v průměru, u mladých plodnic je kulovitý, čistě bílý. Lupeny jsou v mládí růžové, později hnědé až černé. Třeň bývá tmavší s bílým jednovrstevným prstencem, který přirůstá nahoru. Naspodu třeně nemají žampiony volnou pochvu, na rozdíl od smrtelně jedovatých druhů muchomůrek, např. muchomůrky hlízovité.
Při přípravě jídel však většinou používáme uměle pěstované plodnice žampionu dvouvýtrusného. Proto informace uvedené v tomto článku platí hlavně pro ně. Tytéž účinky mají nejen žampiony sušené či syrové, ale i tepelně zpracované.

Proti alergiím i zvýšenému cukru

V literatuře je popsán příznivý účinek žampionu zahradního na kožní alergické projevy. Účinnou látku obsahují jak pěstované, tak i planě rostoucí žampiony, dosud se ji však nepovedlo spolehlivě určit. Ve Francii byl k léčbě alergií používán přípravek vyrobený ze sušených žampionů. Pokusy s použitím sušených žampionů rozdrcených na prášek s cílem zmírnit alergické projevy se prováděly v šedesátých letech i v Československu.
Žampion je bezpochyby nejběžněji užívaným druhem hub, u kterého byl popsán vliv na hladinu cukru v krvi. Zde si však musíme uvědomit, že jeho účinky jsou velmi diskrétní, protože v případě razantního poklesu hladiny cukru v krvi, srovnatelného s použitím léků užívaných při léčbě cukrovky, by byly pokrmy připravené ze žampionů pro zdravého člověka jedovaté. Konzumací žampionů nelze nahradit dodržování diabetické diety. Plodnice žampionů obsahují také látky, jež hubí mikroorganismy.

Rizikový agaritrin

Vedle příznivých účinků bohužel žampiony mohou obsahovat také látky, ovlivňující naše zdraví nepříznivě. Nejvýznamnější z nich a také nejvíce prozkoumanou látkou je agaritrin. Sám o sobě je jen slabě mutagenní (mění genetickou informaci), ale v organismu savců se mění na rizikové karcinogeny (látky, které mohou vést ke vzniku rakoviny). Kuchyňskou úpravou žampionů se obsah agaritrinu snižuje, dochází k jeho rozkladu. Není však jasné, na jaké produkty se rozkládá a zda je snížení zdravotního rizika úměrné úbytkům agaritrinu. Pěstované žampiony obsahují méně agaritrinu než plodnice sebrané v přírodě. I při konzumaci žampionů tedy platí lidová moudrost – všeho s mírou.

Houby a pokrmy z nich připravené bývají hůře stravitelné, a proto není vhodné je podávat dětem do tří let!

VÍTE, ŽE…

žampion od obávané muchomůrky zelené nebo stejně jedovaté bílé muchomůrky jarní nejlépe rozeznáte podle barvy lupenů pod kloboukem? Muchomůrka má lupeny čistě bílé, zatímco žampion hnědé až černé.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

2704

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný