Zákeřná diabulimie: Varovné příznaky častokrát podcení i lékaři

Onemocnění diabetem je samo o sobě rizikovým faktorem pro rozvoj poruchy příjmu potravy. Od diabetika se totiž očekává, že dodrží dietu, bude pravidelně jíst, aplikovat inzulín, kontrolovat glykémii, pravidelně cvičit a mnoho dalšího. Takový život je však někdy příliš vysilující a nese s sebou riziko závažných psychických problémů.

Fakt: Diabulimie postihuje děti i dospělé, ženy i muže, ale nejohroženější jsou ženy ve věku 15 až 30 let.

Definice diabulimie

Pravdou je, že mezi lékařskými pojmy byste právě tento hledali jen stěží, jde totiž o mediálně vytvořený termín, který odkazuje na poruchu příjmu potravy u diabetiků 1. typu. Ti záměrně snižují dávky inzulínu, nebo jej úplně vynechávají v touze po dokonalé postavě.

Jak v těle funguje nedostatek inzulínu?

Tělo přejímá energii potřebnou k běžnému fungování ze sacharidů. Hormon inzulín doslova odemyká sacharidům lidské buňky, ty se z velké části přemění na již zmíněnou energii (přebytek se uloží do jater a tukových tkání). Ve zdravém těle zafunguje slinivka, která dodá tělu inzulín, diabetik musí tento hormon aplikovat injekčně. Pokud ho však tělu nedodáme, naše buňky hladoví, a tak v zoufalství o přežití sáhnou do tukových zásob. Snědené sacharidy však stále zůstávají v krevním řečišti, čímž vzniká hyperglykémie. 

Fakt: Lidské tělo je překvapivě odolné a nějaký čas zvládne fungovat i s vysokými glykémiemi, dlouhodobé důsledky jsou však alarmující. U lidí s diabulimií je až 3,5krát vyšší pravděpodobnost, že zemřou během následujících jedenácti let.  

Jak se snadno k diabulimii dopracovat?

Existuje mnoho důvodů, proč může porucha příjmu potravy (PPP) u diabetiků vzniknout. V prvé řadě je zapotřebí říct, že právě diabetici mají, vzhledem k povaze své nemoci, sklony k úzkostným stavům a depresím a odtud je k diabulimií jen krůček. Většinou to je však kombinace fyzických, sociálních i duševně zdravotních problémů.

Vše začíná v momentě, kdy vám léčba diabetu přijde náročná. Prvotním impulsem může být pocit vyhoření, záchvaty přejídání, někdy bolestivé injekce, ale i negativita ze strany diabetologa (zvlášť pokud radí zhubnout). Můžou se k tomu samozřejmě přidat i rodinné problémy, jako je ztráta zaměstnání, úmrtí v rodině nebo zranění.

Dalšími varovnými příznaky jsou: 

• nutnost počítat každý den sacharidy,
• nezbytnost kontroly glykémie,
• časté hypoglykémie, které je nutné dojídat,
• tlak vrstevníků na dokonalou postavu,
• chronický strach z tloustnutí nebo dlouhodobá nemožnost zhubnout,
• posedlost každým snědeným soustem a neustálé počítání kalorií.

Výstražným vykřičníkem, zejména pro diabetology, je nezvykle zvýšená hladina dlouhodobé glykémie, časté hospitalizace kvůli ketoacidóze nebo dokonce vyhýbání se pravidelným kontrolám u lékaře.

Fakt: Porucha příjmu potravy postihuje 40 % mladých žen a každého desátého muže s diabetem 1. typu.

Jak řešit hyperglykémie na inzulinové pumpě

Hladina cukru člověka bez diabetu může teoreticky dosáhnout až 11 mmol/l. V praxi však alespoň podle studií s kontinuálními senzory u zdravých ...

Zdravotní důsledky diabulimie

Komplikace z důvodu vynechání dávky inzulínu a následné hyperglykémie jsou velmi závažné a někdy i nezvratné. V první fázi se opravdu dostaví kýžená úprava hmotnosti, ke které se velmi rychle přidává nezvladatelná žízeň a časté močení. To s sebou samozřejmě přináší i odvod sodíku a draslíku z těla. V další fázi vás nepřekvapí únava, letargie, suchá pokožka, ztráta vlasů a častější infekce močového měchýře nebo kvasinky.

Ke střednědobým problémům patří pomalejší hojení ran, vynechávání menstruace, nerovnováha elektrolytů, zhoršující se vidění a těžká dehydratace. V konečné fázi přicházejí na řadu neustálé záchvaty nevolnosti, ketoacidóza, makulární edém, periferní neuropatie, onemocnění ledvin, jater a srdeční selhání – pokud tyto stavy pozorujete u svých blízkých, ihned volejte rychlou záchrannou pomoc.

Fakt: Nerovnováha elektrolytů má za následek kyselou krev, která poškozuje cévy, nervy i orgány. To může způsobit vypnutí orgánových systémů, které je následováno kómatem a někdy i smrtí.

Příběh třicátnice Skye

Já doufám, že jsem vás zdravotními důsledky diabulimie dostatečně vyděsila, přesto vám ještě povím příběh Skye, která se s touto poruchou příjmu potravy potýkala. Nespokojenost s vlastním tělem byl jen počátek jejího problému. Jak sama říká: „Byla jsem příliš líná na to, abych se zaobírala svým jídelníčkem, mnohem jednodušší pro mě bylo snížit dávku inzulínu.” Z počátku vynechávala jen jednu injekci denně, to však rychle přešlo v bojkot veškerého inzulínu. Její drastické hubnutí se však neobešlo bez následků. Ztrátu vlasů a zhoršení zraku ignorovala, když ji však kvůli zánětu dásní museli lékaři odstranit všechny zuby, zpozorněla. „Dnes mám nevratně poškozený zrak, citlivý žaludek a nemůžu otěhotnět,” dodává.

Jak zjednodušit diabetikovi vstup do dospělosti?

Ve své praxi se setkávám především s dospělými pacienty, tedy těmi, kterým už bylo 18 let a následující řádky vychází hlavně z pozorování jejich ...

Existuje léčba?

Tento stav téměř vždy vyžaduje psychologa, ale mnohem těžší je takového člověka vůbec diagnostikovat. Samotní lidé s PPP nevyhledají léčbu ani pomoc a bohužel často selhávají i sami lékaři, kteří ignorují prvotní příznaky. Je však potřeba uvědomit si, že čím déle tento stav trvá, tím hůře se léčí. Nejlepším scénářem tak je navštívit svého diabetologa, případně odborníka na duševní zdraví. Existuje však i několik podpůrných skupin, které se tomuto tématu věnují (Facebook – Diabulimia and Diabetes, Centrum pro diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy, Centrum Anabell). Sice to chce notnou dávku odvahy, ale důležité je říct si o pomoc – to je první krok k úspěšnému zahájení léčby.

Zdroje: nationaleatingdisorders.org, my.clevelandclinic.org, diabetes.org.uk, denik-diabetika.cz

7540