Zdravá strava a počítání výměnných (sacharidových) jednotek

Tím, že se naučíte, co které složky stravy dělají pro vaše tělo, zjistíte, jak jídlo dokáže pozitivně působit na váš diabetes a celkové zdraví. Každý den byste měli sníst dostatek rozmanitého jídla, které vám pomůže dosáhnout správné balance tří základních složek stravy: sacharidy, bílkovin a tuků.

Sacharidy

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie pro naše tělo. Všechny sacharidy kromě vlákniny se zpracují na glukózu, která potom slouží jako palivo pro buňky. Například váš mozek bere glukózu jako své základní palivo.
Sacharidy se dělí na jednoduché (např. glukóza – hroznový cukr, fruktóza – ovocný cukr, sacharóza – řepný cukr). Tyto cukry se rychle rozkládají a přecházejí okamžitě do krve, takže jako palivo nevydrží moc dlouho.
Mnohem vhodnější jsou složené sacharidy – polysacharidy. Ty se rozkládají pomaleji, pomalu se vstřebávají do krve a hladina cukru v krvi stoupá mírně. Zároveň s nimi pocit sytosti vydrží déle než po jednoduchých sacharidech.
Složené sacharidy jsou obsaženy například v pečivu, bramborách, rýži, těstovinách nebo luštěninách a měly by tvořit základ jídelníčku.
Pro diabetiky se v současné době doporučují sacharidy s vyšším obsahem škrobu a vlákniny.
Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ.
Sacharidy by měly tvořit 45 – 65 % celkového energetického příjmu (v gramech je to 225 – 325 g/den)

Bílkoviny

Vaše tělo používá bílkoviny k tvorbě a opravě svalů a orgánů – pro člověka jsou naprosto nutné a nenahraditelné. Jsou zvláště důležité u dětí a dospívajících v období růstu a při zhoršení zdravotního stavu například vlivem úrazu nebo operace. Živočišné bílkoviny jsou plnohodnotné a získáte z nich všechny potřebné aminokyseliny. Tyto látky získáme hlavně z masa, ryb, mléčných výrobků a vajec. Rostlinné bílkoviny nejsou plnohodnotné, ale pokud je vhodně zkombinujeme, dokážou zastoupit ty živočišné. Luštěniny jsou v rámci rostlinných potravin vynikající zdroje bílkovin. Doporučený poměr rostlinných a živočišních bílkovin je 1:1, lepší je, když o něco převažují ty rostlinné.
Energetická hodnota 1g bílkovin je 17 kJ.
Optimální příjem je 1 – 1,5 g/na kg/den
Bílkoviny by měly tvořit 15 – 20 % denního příjmu kalorií (tedy 75 – 100 g bílkovin denně)

Tuky

Tuky jsou nejkoncentrovanějším zdrojem energie pocházející z jídla – sloučenina glycerolu a mastných kyselin. Přinášejí nám mnoho kalorií, ale málo výživových hodnot. Jsou ale důležité, protože malý objem tuků je velmi podstatný pro správnou funkčnost našich buněk.

Tuky dělíme na:

A/ funkční (mají svoji funkci) a zásobní (ukládají se jako rezerva na horší časy).
B/ další dělení je na nasycené mastné kyseliny (působí většinou nepříznivě – živočišné tuky, např. máslo, sádlo), monoenové mastné kyseliny (působí příznivě na zdraví – najdeme v olivovém oleji, olivách, avokádu, ořeších) a polyenové mastné kyseliny (tělo si nedokáže samo vyrobit, musíme přijímat stravou – zdrojem sou rostlinné oleje, tuk obsažený v rybím mase).
C/ Tuky zjevné (množství můžeme odhadnout i regulovat) a skryté (obsažen v potravinách – např. tučné maso, uzeniny, sýry, smetana, chipsy, ořechy). Nejméně tuků je v ovoci, zelenině, obilovinách, luštěninách a bramborách.

Na energii se začnou přeměňovat zhruba po 45 minutách intenzivního fyzického výkonu. Ve stravě by měly převažovat tuky rostlinné. Nadmíra živočišných tuků, které obsahují cholesterol a nasycené tuky vede k arteroskleróze a může způsobit vážné zdravotní komplikace. Zdravé živočišné tuky získáme z mořských ryb; ty obsahují nenasycené mastné kyseliny, které pomáhají snižovat hladinu cholesterolu v krvi.

Energetická hodnota 1 g tuku je 38 kJ.
Tuky by měly tvořit 20 – 35 % denního příjmu kalorií, ale pozor: nasycené tuky by měly tvořit méně než 7% denní dávky. (V gramech je to potom na den 44 – 78 g, ale méně než 16 g nasycených).

Kolikrát denně jíst?

Jezte v pravidelných intervalech, 5 – 6× denně. Porce by neměly být nijak velké, důležité je nepřejídat se. Jakmile si ale vaše tělo zvykne na pravidelnou stravu v relativně krátkých časových intervalech, nemusíte se bát, že byste měli hlad.

Množství sacharidů je možné spočítat v každém jídle, a podle celkového množství upravit dávku inzulínu podle vypočtených výměnných (sacharidových) jednotek. Pokud nechcete upravovat dávky inzulinu, musíte jíst stále stejné množství sacharidů.

Výměnné jednotky

Stejná množství sacharidů ovlivní hladinu cukru v krvi stejně. To znamená, že porce jídel se shodným obsahem těchto sacharidů můžeme v jídelním plánu navzájem vyměňovat. Odtud pochází tedy název výměnná jednotka, s kterým se můžete někdy setkat. Výměnná jednotka, jak je v našich podmínkách nejčastěji užívána, se rovná 12 g sacharidů.

Chlebové jednotky

„Chlebová jednotka“ (ch.j.) je pojem převzatý z němčiny. Chlebovou jednotku či Broteinheit (BE), můžeme vidět na některých německých či rakouských obalech potravin. Představuje 10 g sacharidů.

Gramy sacharidů

Abychom mohli určit přesné množství složených sacharidů v jednotlivých jídlech, musíme znát jejich hmotnost. Všechny pokrmy, které obsahují složené sacharidy, musí pacienti vážit. Existuje mnoho tabulek, ze kterých se dá zjistit, kolik sacharidů obsahuje 100g každé jednotlivé potraviny. Podle zjištěných údajů se spočítá, kolik gramů sacharidů je v odváženém množství jídla.

Například z tabulek zjistím, že 100g pečiva obsahuje 60g sacharidů. Rohlík o hmotnosti 50g tedy obsahuje 30g sacharidů.

Pokud jste si jistí, že jste se již naučili výměnné jednotky u jednotlivých potravin, tzn. že umíte zaměňovat jednotlivé druhy potravin mezi sebou a upravujete si dávky podle množství sacharidů, měli by jste dodržovat:

• Zaměňovat potraviny nejlépe dle naučených skupin
• Na jednu porci sníst maximálně 7 výměnných jednotek
• Naučit se odhadovat výměnné jednotky podle různých pomůcek (např. podle velikosti kusu, části talíře, lžíce apod.)
• Čas od času si potravinu převážit. Většinou se stává, že pokud diabetik dlouhodobě jen odhaduje, může ztratit odhad, a tím i začít konzumovat větší porce, což se může projevit v jeho hodnotách glykémie.

4745

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný