Volba povolání při diabetu: souhra přání, vůle a štěstí
Na volbu povolání a přípravu na něj jsou velmi rozdílné názory jak mezi profesionály, tak i mezi samotnými diabetiky a jejich rodiči. Naštěstí je snad už pryč doba, kdy byla úředníky a bohužel někdy i lékaři dospívajícím diabetikům paušálně zakazována řada profesí, které ve skutečnosti mohli dělat, a dokonce lépe než ostatní..
Diabetes dopadá na každého jinak, ať už se jedná o nutnost životních změn nebo rozvoj komplikací. Jedněm přináší řadu problémů a omezení, u jiných jako by ani nebyl, natož aby byl problémem nebo omezením. Proto i volba povolání je záležitostí čistě individuální. Ztěžuje ji i fakt, že v okamžiku volby (tj. mnoho let předem) je těžké odhadnout, jaké povolání bude pro daného člověka to pravé. Každý je jiný a více či méně se životem mění. Také společnost se vyvíjí, řada profesí zaniká a vznikají nové. Změna kvalifikace v průběhu života, dříve zcela mimořádný jev, je nyní stále běžnější potřebou.
Proč pracujeme?
Máme čtyři hlavní důvody k práci. Většinou jsou svým významem přibližně v rovnováze, jsou však i povolání, u kterých jeden z důvodů výrazně převažuje. V extrémním případě může mít někdo k práci jen jediný důvod – kterýkoliv z nich.
1. PENÍZE
Kdo má cukrovku, potřebuje peněz více. Životní náklady diabetiků jsou vzhledem k určitým nutným výdajům spojeným s nemocí vyšší. Některým lidem jde v práci pouze o peníze a finanční zisk je pro ně jedinou motivací k práci (např. finančníci, kšeftaři atp.), naopak jsou tací, kteří bez ohledu na nízký výdělek dělají to, co dělají rádi, „ne pro peníze.“ V životě mohou být dokonce spokojenější.
2. SEBEREALIZACE
Uplatnění svých schopností, dosaženého vzdělání nebo talentu se promítá do většiny profesí. Povolání zaměřené na seberealizaci vykonávají např. profesionální sportovci, umělci, vědci nebo třeba kuchaři a řemeslníci. Na každé povolání je výhodné maximálně se připravit. Cílem je dosáhnout ve zvoleném oboru co možno nejvyššího vzdělání. Pro diabetika je to ještě důležitější – jen tak bude na trhu práce dostatečně konkurenceschopný. Stále se bohužel setkáváme s případy, kdy jsou diabetici neoprávněně vůči ostatním podceňováni a diskriminováni.
3. POMOC DRUHÉMU
V řadě profesí hraje pomoc druhému klíčovou roli. Patří sem například sociální pracovníci, pomocníci lidem v tísni, zdravotníci, učitelé… Pro diabetika může být výhoda, pokud své nemoci rozumí jako profesionál. Může pomáhat ostatním jako zdravotník, obchodovat s pomůckami pro diabetiky, uplatní se i v systému vzdělávání diabetiků či v různých nadacích a organizacích.
4. SPOLEČNOST LIDÍ
Příležitost ke komunikaci může být také velmi důležitým důvodem, proč chodit do práce. Mít možnost promluvit si s kolegou o přestávce „na kafi“ o svých osobních problémech a starostech dělá řadě lidí dobře. Někomu více vyhovuje individuální způsob práce, stále však roste význam práce v týmech. Zda pracovat raději jen sám na sebe, nebo dát přednost týmu je jedna z otázek při výběru povolání.
Tělesný pohyb v práci
Volba vhodné tělesné zátěže při výběru povolání je významné rozhodnutí. Není to však rozhodnutí zásadní. Ostatní kritéria volby povolání jsou významnější. Hlavním cílem je pozdější celkové uspokojení z práce a zaměstnatelnost na pracovním trhu. Optimální je jistě tělesná zátěž rovnoměrná, která probíhá po celou pracovní dobu a má mírnou intenzitu. Tak tomu stále je u celé řady běžných profesí (kuchař, číšník, řemeslník…). Nevhodné jsou naopak epizody vyžadující nasazení maximálního tělesného výkonu, které díky vyplavení adrenalinu (má opačný účinek než inzulin) mohou způsobit hyperglykemie a labilitu diabetu. Nevhodná a často nemožná je pak pro diabetika dlouhodobá práce vysoké intenzity („dřina“) nebo tělesná práce ve špatných hygienických podmínkách. Při výběru povolání proto přihlížíme
i k následujícím okolnostem:
Kompenzace cukrovky
U člověka, který během svého povolání pravidelně provádí tělesnou činnost, je kompenzace cukrovky snazší a obvykle lepší než u diabetika, který při své práci výhradně sedí. Navíc pravidelný pohyb má mnoho dalších pozitivních účinků. Nedostatek pohybu u sedavého zaměstnání je tedy jasná nevýhoda, která ale může být relativní. Najít si prostor pro pravidelný pohyb je stejně tak možné ve volném čase. Kdo skutečně chce, tak si ho najde. Máme kolem sebe mnoho příkladů.
Chronické komplikace
Se vznikem a postupným zhoršováním chronických diabetických komplikací je bohužel nutné počítat předem i při volbě budoucího povolání. Dobrá kompenzace cukrovky snižuje riziko a oddaluje vznik chronických komplikací. O tom svědčí zkušenosti z běžného života, klinické praxe i exaktních závěrů klinických studií. Přiznejme si však, že dnešní možnosti léčby diabetu s využitím veškerého pokroku zdaleka ještě nejsou dokonalé. Negativní dopady diabetu na zdravotní stav jsou stále významné. Významné chronické diabetické komplikace zhoršují možnosti náročnější tělesné zátěže. Také zhoršování zraku lze očekávat, proto příprava na povolání, které klade na zrak mimořádné nároky (např. hodinář), není vhodná.
Hypoglykemie a hyperglykemie
S možností hypoglykemie je třeba zatím počítat i při použití nejmodernějších prostředků léčby a monitorace. Proto diabetikům není doporučena nebo je dokonce zakázána příprava na povolání, ve kterých mohou ohrozit sebe nebo své okolí (např. práce ve výškách, s elektrickým napětím, řízení hromadných dopravních prostředků atp.). Také schopnost podat maximální tělesný výkon v daném okamžiku může být i u dlouhodobě dobře kompenzovaných diabetiků snížena, zcela náhle a nečekaně právě v případě hypoglykemie, nebo plíživěji a méně nápadně při hyperglykemii. V případě, že schopnost podat okamžitě maximální fyzický výkon zásadně ovlivňuje výsledek práce jedince či celého týmu nebo snižuje bezpečnost pro samotného pracovníka nebo jeho okolí (např. u akčních složek policie nebo armády, vrcholového sportu apod.), bude jistě rozumnější zvolit si přípravu na klidnější povolání. S přípravou na dráhu profesionálního sportovce v období dospívání (a spoléháním se pouze na tuto kariéru) je proto možné souhlasit jen v případech zcela výjimečných, např. u mimořádných talentů typu Jaromíra Jágra, Kateřiny Neumannové, Pavla Nedvěda a dalších.
Práce na směny
Léčba diabetu a režimová opatření jsou přirozeně jiné v denní době a během noci. Má to řadu fyziologických důvodů. Proto mnoho diabetiků (ale i zdravých lidí) práci v noci špatně snáší a práce v nočních směnách u nich vede ke zhoršení kompenzace cukrovky a zhoršení kvality života. U nich je pak taková práce škodlivá. Naopak je řada diabetiků, kterým práce v nočních směnách nevadí a u nichž kompenzaci neovlivňuje a ve směnách úspěšně pracují. Dovedou si dobře léčbu přizpůsobit pracovnímu režimu. Rozhodnutí o směnách tedy bude individuální po zvážení všech okolností (např. možnost jiné, vhodnější práce a „škodlivost“ práce na směny pro konkrétního člověka).
Ať najdete, co vás baví
Snažme se všichni (sami dospívající, jejich rodiče, zdravotníci, učitelé i administrativa) pomoci zvolit každému co možno nejvhodnější povolání. Takové, které bude naplňovat jeho přání a co nejméně mu škodit. Světový výrobce nožů a nožířský mág Ernest Emerson řekl v lednu v diskusi s novináři: „Když najdete práci, která vás baví, nebudete do konce života muset pracovat.“ Hodně štěstí při výběru.
MUDr. Jaroslav Škvor, CSc.
2785
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný