Vitamin A je vitaminem imunity

Přírodní zdroje vitamínu A

Vitamin A je hojně zastoupen v rybím tuku, vajíčkách, játrech, mrkvi, mléce a mléčných výrobcích, margarínu, žlutém ovoci, žluté a listové zelenině.
Vitamin A zahrnuje retinol, retinal a kyselinu retinovou. Vytváří se v organismu z beta karotenu a některých jiných karotenoidů. K jeho vstřebání je nutná žluč. Karoten putuje do jater, kde se přeměňuje na vitamin A a v této podobě se ukládá. Má antioxidační účinky a uplatňuje se v prevenci karcinogenního mechanismu (snižuje riziko vzniku karcinomu plic).

Jaká je denní potřeba vitaminu A?

Odborníci doporučují, aby děti přijímaly 300-700 µg vitaminu A denně, dospívající a dospělí 750- 800µg a těhotné a kojící ženy dokonce 1200µg denně. Potřeba vitaminu A stoupá, je-li ve stravě nedostatek bílkovin a při zvýšené námaze očí. Nároky na denní spotřebu mohou také zvyšovat choroby jater, žaludku a střev, velká námaha, stres, chlad a nadmíra alkoholu.

Pozor na předávkování

Protože vitamin A je rozpustný v tucích, může přemírou jeho užívání dojít k předávkování, které se projeví např. padáním vlasů, suchou a šupinatou kůží, žlutavým zabarvením kůže, nevolností, zvracením, průjmy, svěděním, poruchami zraku, vyrážkami, bolestmi v kostech, nepravidelnou menstruací, únavou, bolesti hlavy či zvětšením jater. Jídlem předávkování vitaminem A nehrozí, nebezpečí představuje užívání farmakologických přípravků. Vhodnější je užívání provitamínu A – beta karotenu, který se v organizmu přeměňuje podle potřeby na vitamín A. (Tato přeměna je však omezena při snížené funkci štítné žlázy, proto by lidé s hypothyreózou neměli užívat beta-karoten). Přírodní provitamín A (beta-karoten) by neměl působit nežádoucí účinky.

Nedostatek bývá příčinou slepoty dětí

Nedostatek vitaminu A z potravy je v Evropě při běžných stravovacích zvyklostech řídký, může vzniknout při poruchách vstřebávání tuků ze střeva (např. při celiakii nebo poruchách funkce pankreatu). Diabetes vyvolává potíže v přeměně beta-karotenu na vitamín A.  V globálním měřítku je nedostatek vitaminu A rozvojových zemích nejčastější příčinou slepoty dětí.
Přispívá k úmrtí značného počtu dětí na běžné infekce, protože i nedostatek vitaminu A, který se neprojevuje vnějšími příznaky, snižuje imunitu.

Egypťané kapali býčí játra do očí

Klinické projevy nedostatku vitaminu A jsou známy po dobu nejméně 3500 let. Již staří Egypťané se zmiňují o noční slepotě (nyktalopie, šeroslepost), která může být způsobena nedostatkem vitamínu A. K jejímu léčení používali výtažek z býčích jater, který podávali přímo na oko nebo do oka. Faktem je, že játra jsou bohatá na A vitamin, ale ten se dostává do oční tkáně, jak se později prokázalo, krevní cestou a ne podáním přes kůži nebo sliznici oka. Egyptští lékaři zřejmě býčími játry též pohostili své pacienty a tak se mylně domnívali, že na chorobu působí podávání extraktu ve formě očních obkladů či kapek.

Řekové doporučovali kozí játra

První nesporné rozpoznání šerosleposti je přičítáno řeckým lékařům, kteří jej popsali jako nyktalopii (nyx,nyktos=noc; alaos=slepota; ops,opteos=oko;). Jeden z nejznámějších starověkých lékařů Claudius Galenus, známý spíše jako Galén, doporučoval při šerosleposti pojídání kozích jater. Jeho doporučení se příliš neliší od toho, co by doporučovala moderní medicína, kdyby neměla po ruce extrakty z rybích jater (rybí tuk) nebo kapsle s vitamínem A. Podobné postupy léčení šerosleposti, které doporučují požívání jater, nebo extraktů z jater nejrůznějších zvířat a ryb, můžeme nalézt v zápiscích starých čínských, arabských i evropských lékařů.

Rakušan uzdravil 60 námořníků najednou

První experimentální použití konzumace jater za účelem potvrzení účinku proti šerosleposti provedl rakouský lodní lékař Eduard Schwartz (1831-1862), když při dálkové plavbě z Hornova mysu na Gibraltar bylo postiženo šeroslepostí 60 mužů z 352 členné posádky. Nemocní muži za soumraku museli chodit s doprovodem jako by byli slepí! Schwartz aby potvrdil, nebo vyvrátil účinnost staré lidové medicíny, podával postiženým vařená játra. Účinek se dostavil, a to jak po konzumaci hovězích, tak i vepřových jater. Své zkušenosti z této plavby a boje proti šerosleposti později přednesl vídeňským lékařům. Jeho popis, že uzdravení nemocných mužů posádky vypadalo „jako zázrak“, na vídeňské lékaře nezapůsobil a tento postup léčby šerosleposti byl odbornou lékařskou veřejností odmítnut. Byl to vlastně první pokus, který poukázal na existenci chorob způsobených nedostatečnou výživou (nutritional disease). Jak to bývá často u průkopníků, i Schwartz zemřel zcela zapomenut.

Místo jater rybí tuk a máslo

Koncem 19. století bylo popsáno vředové onemocnění oční rohovky tzv. keratomalacie. Jedná se o měknutí rohovky oka s postupným proděravěním rohovky. Lékaři zjistili, že existuje spojitost mezi keratomalacií a šeroslepostí. Obě tyto choroby se totiž daly léčit podáváním vařených hovězích jater. Dalo se předpokládat, že obě nemoci způsobuje nevhodná strava. Později se zjistilo,že stejný účinek jako vařená hovězí játra má i rybí tuk a také máslo.

“Faktor”, který umožnil přežít pokusným zvířatům

Jako první popsal vliv nedostatku vitaminu A na růst organizmů G. Lunin v roce 1881. Zjistil, že myši,kterým byla podávána dieta složená pouze z bílkoviny (kasein), tuku a sacharózy brzy zemřou. Myši přežily a rostly normálně, pokud se jim do stravy včas přidalo sušené mléko. Tento objev vedl ke stanovení postulátu, že existují” minimální množství určitých faktorů” v potravě, které zajišťují přežití a normální růst. K definitivnímu objevu vitaminu A vedly potravní experimenty provedené americkým biochemikem E. V. Mc Collumem v roce 1907, které byly založeny na krmení různých pokusných zvířat rozličnými dietami a následnou izolací faktoru, který umožňoval přežití a růst pokusných zvířat. Faktor byl nazván “v tuku rozpustný faktor “.

“Žlutý olej” byla správná cesta

Při izolaci faktoru A (později nazývaného pouze faktor A nebo vitamin A) z másla, vaječného žloutku, tresčích jater, nebo mrkve výzkumníci získali plně účinný žlutý olej. Zajímavé bylo, že stejnou metodou získané, ale bílé extrakty ze sádla nebo olivového oleje byly bez účinků. Vědci začali spojovat pozitivní účinek faktoru A se žlutým pigmentem. Záhadou bylo, že na rozdíl od bílých extraktů z olivového oleje nebo sádla, které byly neúčinné, bílé extrakty z jater nebo ledvin účinné byly. Vznikla proto teorie, že faktor A spojovaný se žlutým pigmentem (nyní známý jako β-karoten) se v organismu přeměňuje na bezbarvou aktivní formu (vitamin A neboli retinol). Tato teorie se později potvrdila.

Nobelovy ceny za vitamin A

V třicátých letech izoloval a strukturu β-karotenu (provitaminu A) určil švýcarský chemik Paul Karrer (21. dubna 1889 Moskva – 18. června 1971 Curych). V roce 1937 spolu s Walterem Haworthem získal za své objevy Nobelovu cenu za chemii „za práce na karotenoidech, flavonoidech a vitamínech A a B2“.
Další experimenty s podáváním speciálních diet pokusným zvířatům potvrdily a dále objasnily tři nejdůležitější funkce vitaminu A v organizmu: vliv na zrak, na růst organismu a správný vývoj epiteliálních buněk (např. buňky oční rohovky, sliznic ale také dýchacího traktu, střeva a kůže). K léčení některých kožních onemocnění byl poprvé vitamín A použit v roce 1940.
Úlohu vitaminu A pro správnou funkci oka objasnil americký vědec George Wald. Prokázal, že vitamin A se podílí na syntéze zrakového purpuru, rhodopsinu, zrakového pigmentu, který je nezbytný pro správné vidění. Za “za objevy týkající se primárních fyziologických a chemických vizuálních procesů v oku “obdržel v roce 1967 Nobelovu cenu společně s Haldanem Keffer Hartlinem a Ragnarem Granitem.

Výzkum pokračuje…

Výzkum vitamínu A pokračuje i nadále. V současné době se v léčebné praxi vitamin A využívá při léčbě některých typů zhoubného bujení(rakoviny) a některých chorob kůže (např. lupénka).
Vzhledem k možnosti předávkování jsou léky s obsahem vitaminu A určeny především do rukou lékařů. Zajištění dostatečného přísunu vitaminu A pro naše tělo zajišťuje běžná strava.

Mgr. Vít Černý

890

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný