Úzkosti postihují 40 % diabetiků. Zvládnout tyto psychické obtíže lze pomocí self care, cvičení, bylin či aromaterapie

Úzkosti postihují 40 % diabetiků. Zvládnout tyto psychické obtíže lze pomocí self care, cvičení, bylin či aromaterapie
Úzkosti a další psychická onemocnění postihují stále častěji nejen diabetiky Zdroj: Pixabay

Psychické potíže jsou stále na vzestupu – moderní, rychlá a na výkon náročná doba si bere svou daň v podobě duševních problémů, mezi které patří i úzkosti a úzkostné stavy. Ty se nevyhýbají ani diabetikům – právě naopak. Může to být právě diagnóza diabetu, která dokáže u daného člověka tyto stavy úzkosti vyvolávat. Akutní, mírné úzkosti můžete mnohdy zvládnout i svépomocí, jen je třeba vědět, co pomůže. Pojďme se proto podívat na to, co to úzkost je, jak vzniká a jak si můžete pomoci například pomocí bylin, pohybových aktivit či aromaterapie.

I když jsou psychická onemocnění stále určité společenské tabu, postihují stále více osob, a proto je třeba o nich mluvit. A jsou to právě úzkostné poruchy, které se řadí na přední příčky nejčastějších duševních problémů a psychických onemocnění vůbec.

Akutní, mírná úzkost neškodí

Neustálý tlak na výkon, nedostatek odpočinku, existenční obavy, strach panující všude kolem, negativní narativ vyzařující z médií… To vše může vést k hromadění stresu, jakož i k dlouhotrvající únavě, což se následně začne projevovat až úzkostnými stavy. Na vině k tomu všemu může být i sdělená diagnóza chronického onemocnění, jako je i cukrovka, obavy o své vlastní zdraví, o to, zda toto onemocnění neovlivní celou rodinu atd.

Pokud se úzkost projevuje jen občas, je mírná a tzv. akutní, není důvod k panice. Tato reakce je naprosto přirozená a běžná – objevuje se jako odpověď na určitou situaci či daný stav, a právě úzkost je jakýsi obranný mechanismus, který nám pomůže tuto situaci zvládnout. Podpoří také standardně naši soustředěnost, dodá nám odvahu, abychom čelili momentální nebezpečné situaci, a po určité době zase odezní.

Problém však nastává ve chvíli, kdy se úzkosti objevují opakovaně, ovlivňují každodenní fungování daného člověka a vznikají bez jakékoliv reálné hrozby či reálného základu. Takové úzkosti pak označujeme jako chronické a zpravidla je při nich třeba vyhledat odbornou pomoc.

Šípkové hálky: Parazit, který podporuje imunitu. Mohou pomoci i při bércových vředech, oparech či očistě ledvin

Kukačky nebo růžová jablíčka – to jsou lidové názvy, kterými jsou hálky šípkové často označovány. Ve skutečnosti jsou tyto roztomilé útvary ...

Úzkosti mohou mít řadu příčin

Kromě již zmíněného tlaku na náš každodenní život, jakož i vyslechnutí diagnózy onemocnění, mohou mít úzkostné stavy celou řadu dalších příčin, přičemž je můžeme rozdělit do různých oblastí. Mezi ty nejvýznamnější patří stresující životní situace (např. ztráta zaměstnání, těžká nemoc, úmrtí blízké osoby atd.), náročný životní styl (nedostatek odpočinku, příliš mnoho stresu, nevhodná životospráva, nadměrná konzumace alkoholu, příp. kofeinu atd.), osobnostní rysy (např. přehnaná zodpovědnost či neustálá touha být perfektní), zážitky z dětství, které nás ovlivňují i v dospělosti, příp. rodinná anamnéza.

Není-li úzkost podchycena zavčasu, může se rozvinout do úzkostných poruch, mezi něž patří zejména následující:

  • Úzkostná panická porucha projevující se náhlými, intenzivními záchvaty paniky, které jsou spojeny s intenzivním strachem a pocity ohrožení.
  • Generalizovaná úzkostná porucha, známá pod zkratkou GAD, u které člověk často propadá své vlastní představě černých scénářů toho, co by se mohlo stát, i když jsou tyto scénáře zcela neopodstatněné. Zpravidla bývá způsobena dlouhodobým stresem či náročnými životními zkušenostmi, na základě kterých má daný člověk neustále pocit, že něco není v pořádku.
  • Sociální úzkostná porucha se projevuje tím, že se daný člověk obává negativního vnímání, kritiky a hodnocení ze strany druhých, a proto se straní jakýchkoliv sociálních interakcí.
  • Smíšená depresivně-úzkostná porucha kombinuje úzkosti s depresemi, danou osobu přepadávají pocity viny, smutku, beznaděje. Takový člověk pak upadá do stavu projevujícího se celkovým útlumem, což následně ovlivňuje jeho každodenní fungování.

Rozpoznat úzkost lze nejen podle fyzických projevů

Úzkostné stavy jsou často spojovány především s fyzickými projevy, ale ve skutečnosti se mohou projevovat na více rovinách.

  • Z hlediska fyzických projevů lze při úzkosti pociťovat rychlejší bušení srdce, zvýšený tep, problémy s dýcháním, nevolnost, třes rukou, tlak na hrudi, nadměrné pocení, sucho v ústech, bledost, potíže se soustředěním, závratě, rozšíření zornic, trávicí obtíže aj.
  • Na emoční rovině může daná osoba prožívat intenzivní pocity strachu, bezradnosti, obav, a to mnohdy bez zjevné, reálné příčiny, může být neschopna kontrolovat své emoce a reakce, může zbytečně panikařit, či být podrážděná.
  • Pozorovat lze i kognitivní projevy úzkosti, kdy se daný člověk není schopen soustředit a vymýšlí si ty nejčernější scénáře, co vše by se mohlo stát, aniž by k tomu měl reálné opodstatnění.
  • Z hlediska behaviorálních projevů lze u dané osoby pozorovat snahu vyhýbat se situacím či místům, které by mohly úzkost způsobovat. Typické jsou ale i projevy jako přejídání se, nadměrná konzumace alkoholu, užívání drog, kouření či užívání nejrůznějších doplňků stravy či léků na zmírnění těchto projevů.

Úzkosti a diabetes

Výzkumy uvádějí, že úzkost postihuje asi 40 % lidí s diabetem. Na vině je často to, že diabetici jsou zodpovědní za řízení hladiny cukru v krvi a za zajištění toho, aby tyto hladiny zůstaly ve zdravém rozmezí, což může být úkol náročný a stresující. Někteří diabetici se také mohou nadměrně obávat toho, zda budou mít glykémie pod kontrolou, nebo toho, jak se může jejich nemoc rozvíjet, což může vyvolat epizody úzkosti.

Diabetes je spojen jak se zvýšeným rizikem symptomů úzkostí, tak úzkostných poruch. Dokonce mohou být tato dvě onemocnění vzájemně propojena – lidé s úzkostnou poruchou mohou mít zvýšené riziko rozvoje diabetu 2. typu, přičemž diabetes 1. nebo 2. typu může tyto osoby vystavit zvýšenému riziku vzniku úzkostí nebo úzkostné poruchy. U lidí s diabetem jsou příznaky úzkostných stavů spojeny s nepříznivými zdravotními a psychologickými výsledky, mezi které patří například následující:

  • suboptimální sebeovládání a nezdravé chování (např. snížená fyzická aktivita, kouření nebo nadměrné pití alkoholu);
  • zvýšené hodnoty HbA1c6 a další metabolické ukazatele v nerovnováze (např. vyšší BMI, vyšší poměr pasu a boků, obvod pasu, vyšší hodnoty triglyceridů nebo vyšší krevní tlak, nižší HDL cholesterol);
  • zvýšená prevalence komplikací souvisejících s diabetem a komorbidit;
  • přítomnost symptomů deprese a zhoršená kvalita života.

Syndrom neklidných nohou: Zhoršuje kvalitu života i spánku, přerůst může v depresi. Ulevit lze akupunkturou

Syndrom neklidných nohou postihuje častěji ženy RLS neboli syndrom neklidných nohou se může projevit v jakémkoliv věku, častěji však postihuje ...

Věnujte se sami sobě aneb Self care k předcházení úzkostných stavů

Jak už bylo zmíněno v úvodu, občasné prožívání mírné, akutní úzkosti tělu neškodí. Zpozornět bychom však měli, když se úzkosti dostavují častěji, jsou intenzivní, nebo začnou ovlivňovat naše každodenní fungování – v takových případech je vždy vhodné vyhledat odbornou pomoc, ať už v podobě lékaře, nebo například kognitivně-behaviorální terapie. Pokud žijete s osobou, která prožívá úzkostné stavy, které dosahují vysoké intenzity a úzkost se spíše projevuje panikou, kdy se kromě viditelných fyzických projevů dostavují například extrémní obavy, intenzivní protichůdné pocity, strach ze smrti, ztráta kontroly či strach ze zešílení, je třeba okamžitě přivolat lékařskou pomoc.

Dobrým způsobem, jak mírnit projevy úzkostí, či jak jim předcházet, je pravidelná starost o své psychické a fyzické zdraví, tzv. self-care. Používané metody dokážou udržovat duševní pohodu, utužovat vztahy, zlepšovat náladu. Jaké metody self-care lze využít? Zde jsou některé z nich.

Dostatek odpočinku

Odpočinek je základ, jak si ulevit od stresu a uvolnit svou mysl. Dodržujte spánkovou hygienu, spěte alespoň 6–8 hodin denně, najděte si činnost, při které se dokážete uvolnit.

Hýbejte se

Fyzická aktivita vám může pomoci soustředit se více na své tělo než na svou mysl. Navíc díky ní zlepšíte svou kondici a snížíte úzkosti a stres. Hýbat byste se měli alespoň 3× týdně. Velmi vhodnými aktivitami jsou chůze, jóga a tai-chi, které mohou pomoci snížit stres a zvládnout příznaky úzkosti.

Dýchejte

Soustředěné hluboké dýchání může pomoci zvládnout okamžité pocity úzkosti. Dochází při něm totiž ke snížení hladiny kortizolu, koncentrace na dech zase zklidňuje mysl.

Vsaďte na aromaterapii

Výzkum naznačuje, že v některých situacích může pomoci snížit pocity úzkosti aromaterapie. Ať už jsou ve formě esenciálního oleje, kadidla nebo svíčky, velmi uklidňující mohou být přírodní vůně jako levandule, heřmánek a santalové dřevo.

Využijte techniky uzemnění

V případě, že se o vás pokouší úzkost, vzpomeňte si na techniku 5-4-3-2-1, což je technika uzemnění využívající všechny vaše smysly. Postup je jednoduchý, ať jste zrovna kdekoliv, sepište si nebo si v mysli uvědomte:

  • 5 věcí, které vidíte (rozhlédněte se a zjistěte, co vidíte kolem sebe);
  • 4 věci, které slyšíte (může jít např. o déšť, zvuk televize, zpěv ptáků atd.);
  • 3 věci, které dokážete nahmatat (např. dřevo stromu vedle vás, látku na vašem oblečení atd.);
  • 2 věci, které cítíte (např. vůni lesa, zápach z projíždějícího automobilu, jídlo z restaurace, kolem které právě procházíte atd.);
  • 1 věc, kterou můžete ochutnat (zaměřte pozornost na své chuťové pohárky, pokud žádnou chuť necítíte, můžete si představit chuť vašeho oblíbeného pokrmu).

Při tomto cvičení nespěchejte, vnímejte to, co je tady a teď, můžete ho opakovat vícekrát, dokud se nezklidníte.

Meditujte

I když to vyžaduje určitou praxi pro dosažení úspěchu, může pozorná meditace, pokud se provádí pravidelně, nakonec pomoci vytrénovat váš mozek, aby zvládal úzkostné myšlenky, když se objeví. Je-li pro vás obtížné pouze sedět a soustředit se, zkuste začít s jógou nebo meditací při chůzi.

Udržujte kontakty s dalšími lidmi

Přestože je každý jiný a někteří lidé pociťují sociální úzkost, pravidelné trávení času s přáteli a rodinou vám může pomoci zvládat úzkost.

Socializace může pomoci zmírnit stres, povzbudit pocity sounáležitosti a snížit pocity osamělosti. Výzkum ukázal, že sociální propojení vám může z dlouhodobého hlediska pomoci stát se odolnějšími vůči stresu.

Vyvážená strava a doplňky stravy

Změna jídelníčku nebo užívání doplňků stravy jsou sice dlouhodobou strategií, výzkum však ukazuje, že určité doplňky stravy a potraviny mohou hrát pozitivní roli jako součást léčby úzkosti. Mezi ně patří například meduňka, omega-3 mastné kyseliny, ashwagandha, zelený čaj, kořen kozlíku lékařského či třezalka. Vhodný je i vitamín B6, který podporuje zdraví nervové soustavy, či hořčík regulující nadměrnou aktivitu nervových buněk.

Naopak vyvarovat byste se měli jednoduchým cukrům, alkoholu a nadměrné konzumaci alkoholu.

Rakytníkový olej: Chrání před infekcemi, snižuje hladinu cukru v krvi, pomáhá při akné i ekzému

Pro své bohaté účinky je rakytníkový olej běžně využíván v ajurvédské a tradiční čínské medicíně. Traduje se o něm, že zvládne dodat lesk vlasům, ...

V případě dlouhodobých úzkostí vyhledejte pomoc lékaře

I když může být občasná, mírná úzkost zcela běžná a zdraví neuškodí, v případě, kdy začnou úzkostné stavy zasahovat do vašeho každodenního života, měli byste vyhledat odbornou pomoc. U mírnějších stavů vám mohou pomoci různé terapie, například kognitivně-behaviorální terapie, u intenzivnějších psychických problémů je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Lékař vám může doporučit vhodnou terapii a předepsat léky, které povedou ke zmírnění úzkostí. V případě, že se léčíte s nějakou nemocí, jako je i diabetes, a užíváte pravidelně léky, neměli byste se pouštět do užívání doplňků stravy pro zmírnění úzkostí bez vědomí vašeho ošetřujícího lékaře, nebo alespoň porady s lékárníkem. Některé byliny či jiné doplňky stravy totiž mohou interagovat s vámi užívanými léky, a napáchat tak více škody než užitku.

Zdroje: medicalnewstoday.com, healthline.com, dále dle textu

2141

Diskuze k článku