Úzkosti či deprese nelze u diabetiků podceňovat. Vědci představili rizikové faktory pro jejich rozvoj

Lidé s diabetem jsou mnohem více ohrožení vznikem psychických poruch. Má na to vliv mnoho různorodých aspektů. Není to jen spektrum nezbytných činností, které souvisí s léčebným režimem, ale také vyrovnávání se s faktem, že nemoc skutečně do života vstoupila. Diabetik se zkrátka musí naučit žít se svou cukrovkou a přijmout ji.

Přímá rovnice: „Cukrovka ovlivní psychiku a psychika ovlivní cukrovku“

Vezměme věc z logického hlediska – pokud se budete cítit zlomení, nejistí a posmutnělí v dlouhodobém horizontu, zřejmě se začnete ve svém životě chovat jinak. Prohlubující se duševní nestabilita totiž ovlivní váš každodenní rytmus. Nejspíš tak časem přestanete dbát o své zdraví, ztratíte zájem o okolí a začnete klesat myslí čím dál hlouběji. To představuje u diabetika velký problém, který může snadno vést k rozkolísání glykémií a celkovému rozvratu vnitřního prostředí. V tomto případě se nezřídka kdy stává, že je diabetik vyslán svým diabetologem k psychologovi či psychiatrovi. Případně navštíví odborníka sám.

Depresí jsou více ohroženi lidé s diabetem I. typu

A jak hodnotí psychické poruchy u diabetiků psychiatrická praxe? Konkrétně s depresemi se v ordinacích odborníků objevují převážné lidé s cukrovkou I. typu, a to až ve třiceti procentech případů. Svou roli v tomto může hrát i biochemie v organismu, jelikož nedostatek inzulínu částečně ovlivňuje i hladinu serotoninu, tedy „hormonu štěstí“ v mozku.

U diabetu II. typu existuje trochu jiný příměr vzhledem k duševním poruchám. Negativní psychické rozpoložení totiž obecně zvyšuje riziko samotného rozvoje cukrovky druhého typu, neboť někteří lidé v depresivních náladách nedodržují zásady zdravého životního stylu, tj. nemívají mnoho fyzické aktivity a konzumují velké množství nezdravého jídla. Určitým podpůrným faktorem je i zvýšená hladina stresových hormonů v krvi vlivem již rozvinuté deprese, což obecně vede k inzulínové rezistenci.

Diabetes a psychosomatika: Dávné teorie lékařů a vědců, které vedou nejen k zamyšlení, ale i k úsměvným reakcím

Snaha o porozumění psychosomatickým příčinám diabetu v minulosti nezřídka kdy vyústila ve stigma a obviňování pacienta z toho, že je nemocný. ...

Jaké další faktory mohou podnítit rozvoj deprese u diabetika? Studie přináší odpovědi

V roce 1999 provedl americký vědec Leonard Egede spolu s kolegou Deyiem Zhengem rozsáhlý výzkum zaměřující se na rizikové faktory, které mohou u diabetiků vést k rozvoji deprese. K svému zkoumání si vybrali přes osmnáct set respondentů s cukrovkou. A jaké byly výsledky?

• Depresí jsou více ohrožené diabetičky a obecně pak diabetici/kuřáci.
• Svůj vliv má na rozvoj psychických poruch i věk (nad 64 let) a sociální postavení (nižší finanční ohodnocení v zaměstnání).
• Negativní duševní rozpoložení u lidí s cukrovkou podporují též tyto životní faktory: ovdovění, rozvodové řízení, týrání či sexuální zneužívání v dětském věku, smrt blízkého člena rodiny nebo dobrovolná izolace od společnosti.

Dále mohou rozvoj deprese podpořit i nejrůznější náhle vzniklé zdravotní komplikace spojené s diabetem. Jedná se například o zhoršené vidění vlivem retinopatie, nebo chronické a nesnesitelné bolesti vlivem neuropatie.

Návštěva psychologa nebo psychiatra je ve výsledku nezbytná

V psychiatrických ambulancích se obvykle objevují tři skupiny diabetiků s psychickými problémy. Tou první skupinou jsou lidé, kteří přichází sami, neboť u sebe zaznamenali duševní nestabilitu. S těmi se dle lékařů pracuje nejlépe. Léčba mívá zpravidla lehký průběh i úspěch. Druhou skupinou jsou pak diabetici, kteří do ordinace přicházejí na doporučení diabetologa při podezření lékaře na psychickou poruchu (např. pacient ztrácí motivaci k léčbě). Třetí skupina diabetiků je nejobjemnější. Jedná se o lidi, kteří jsou automaticky odesílaní diabetologem k psychiatrovi či psychologovi pro dekompenzaci nemoci z neznámé příčiny.

MUDr. Jana Komorousová z Psychiatrické kliniky FN Plzeň tvrdí: „U diabetiků se nejlépe osvědčuje kombinovaná léčba psychofarmakologická a psychoterapeutická, pokud chceme pozitivně ovlivnit obojí, tedy jak psychické onemocnění, tak diabetes.“

Několik slov závěrem: Jakmile přestanete mít radost ze života a začne to negativně ovlivňovat i váš život a zdraví, ihned jednejte! Nestyďte se obrátit na odborníka a napomozte své duši opět zazářit…

Zdroj: Psychiatriepropraxi.cz, Remedia.cz, Pubmed.ncbi.nlm.nih.gov

1652