Účinnost antibiotik slábne. Může za to jejich nadužívání
Příliš se o ní nemluví, přesto představuje závažný problém v oblasti veřejného zdraví. Řeč je o antibiotické rezistenci, tedy situaci, kdy bakterie získávají schopnost odolávat účinkům antibiotik. Ta pak nemusí na infekce, které se jim dosud dařilo léčit, zabírat. Jaké jsou příčiny antibiotické rezistence? Jak postupovat v rámci prevence? A jaké dopady může mít nejen na zdravotnické systémy, ale na společnost jako takovou?
„Zvýšená rezistence na antibiotika je velkým rizikem do budoucna. K antibiotikům rezistentních bakterií již existuje velké množství. V České republice se ještě nejedná o takový problém, jako je tomu například v Itálii, Řecku nebo Indii, nicméně i u nás se setkáváme s infekcemi, jejichž léčba je prostřednictvím antibiotik již obtížná nebo nemožná. Je proto nezbytné hledat způsoby, jak ochránit účinnost těchto léků,” říká MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono. „Nadužívání antibiotik a nedodržování léčebných postupů. To má největší vliv na vzrůstající rezistenci bakterií,” vyjmenovává základní příčiny této celosvětové hrozby.
Můj příběh: Bojím se, že přítel má cukrovku, nedokážu ho ale dotlačit k lékaři
Seznámili jsme se na dovolené v Řecku, bylo to jako blesk z čistého nebe. Stála jsem u bazénu a čekala na kamarádku, když procházel s dcerkou ...
I na antibiotika se umírá
Antibiotická rezistence může mít skutečně významné dopady. Rezistentní bakterie mohou způsobovat vážné infekce vedoucí k vyšší úmrtnosti a také zvyšovat náklady na zdravotní péči, protože by byla léčba rezistentních infekcí dražší a delší. Došlo by také k výraznému ztížení chirurgické péče. Antibiotika se totiž užívají jako klíčový nástroj k prevenci nebo léčbě infekcí po chirurgických zákrocích. Kvůli rezistentním bakteriím by vzrostla nakažlivost nemocí, což by zvýšilo riziko epidemií.
V důsledku infekcí způsobených bakteriemi rezistentními na antibiotika v Evropě každoročně zemře 33 000 lidí. V České republice jde o více úmrtí než v důsledku autonehod. Pokud se bude tento problém rozšiřovat stejným tempem, v roce 2050 by mohla mít antibiotická rezistence na svědomí až 10 milionů úmrtí ročně, což je více, než způsobuje rakovina.
Slavní s cukrovkou: Toma Hankse nemoc probrala, Sharon Stone jí vděčí za božské tělo
Ačkoliv se dnes již stigma kolem cukrovky v České republice stírá, stále je mnoho těch, kteří se za svou diagnózu stydí a skrývají ji. Pojďte se ...
Nezapomínejte na preventivní kroky
Jak rostoucí rezistenci na antibiotika zabránit? Existuje několik preventivních kroků. Základem je racionální předepisování antibiotik a zabránění jejich nadužívání. Lékaři by měli tyto léky předepisovat pouze tehdy, když jsou opravdu potřeba. Antibiotika léčí bakteriální infekce, u onemocnění způsobených viry nebo jinými mikroorganismy jsou neúčinná. Proto nejsou vhodná pro léčbu nemocí, jako je nachlazení, chřipka nebo covid-19. Přesto je mnozí pacienti i v takových případech vyžadují. A někteří lékaři jim je předepisují. Až 40 % lidí někdy požádalo lékaře o antibiotickou léčbu.
Je nutné o antibiotické rezistenci více hovořit a edukovat veřejnost o odpovědném užívání antibiotik a dodržování pokynů od odborníků. Každý by se měl vyvarovat samoléčby antibiotiky a brát je jen v momentě, kdy mu je předepíše lékař. Důležitá je rovněž podpora výzkumů nových léčiv a léčebných postupů.
„Každou další pilulkou antibiotik, kterou užijeme zbytečně nebo špatně, riziko rezistence zvyšujeme, a ohrožujeme tak efektivní léčbu bakteriálních infekcí nejen pro sebe, ale také pro budoucí generace. Antibiotika nejsou samospásná a na některá onemocnění se více hodí jiná léčiva nebo léčebné postupy. Jestliže jsou užívána špatně, mohou nadělat více škody než užitku. Mohou například ovlivnit normální bakteriální prostředí v trávicím systému nebo vstřebávání vitamínů a minerálů v těle,” dodává Šédová.
Zdroj: redakce, Loono, MUDr. Kateřina Šédová
623