Tempeh je výbornou potravinou pro diabetiky. Zařazením do jídelníčku dodáte do těla zdravé proteiny i minerální látky
Topení i mráz nám ubírají vodu. Kolik máme pít?
V místnosti vytápěné ústředním topením nebo klimatizací se z povrchu tělo odpařuje podstatně více vody. Také mrazivé počasí s sebou běžně nese sušší vzduch, který je nutné kompenzovat. Jak na to radí nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská.
Potřeba vody je velice individuální záležitost. Orientačně potřebuje člověk se sedavým způsobem života v mírném klimatu 2–4 litry vody na den. Dospělý člověk by měl tedy optimálně vypít kolem 2 litrů za den – přibližně 40 ml na kg skutečné hmotnosti. Tekutiny získáváme především v nápojích a pak v potravě. Podle toho, jaké pokrmy konzumujeme (s vyšším či nižším podílem vody), potřebujeme více či méně vody v nápojích.
Jakou barvu moči máte?
Denní příjem a ztráty tekutin by měly být v rovnováze. Nejjednodušším ukazatelem vodní bilance je barva moči (pokud ji neovlivňuje nějaká léčba nebo potraviny jako červená řepa) – čím světlejší moč, tím lepší pitný režim, čím více žlutá až zlatavá barva moči, tím méně vody v těle máte.
Potřeba vody v zimě
V místnosti vytápěné ústředním topením nebo klimatizací se z povrchu tělo odpařuje podstatně více vody. Současně se vysušují sliznice
(především v nose, očích, případně ústech) – to znamená, že jejich ochranná bariéra je narušena a snadněji onemocníme, případně máme obtíže s chronickým zánětem očí (zejména v kombinaci s prací na počítači nebo s kouřením).
Pokud například bydlíme v bytě s ústředním topením a máme tam teplo 24 i více stupňů, ale dostatečné vlhko (optimální vlhkost prostředí je mezi 50 a 60 % relativní vlhkosti), máme běžnou potřebu vody. Máme-li v bytě vlhkost jen 23 % vlhkost, potřebujeme vyšší příjem tekutin. Nejlepší řešení je zjistit skutečnou vlhkost prostředí a tu zvýšit na optimum – příjem tekutin se pak zvyšovat nemusí. To ovšem neplatí, pokud naše činnosti v sušším prostředí vyžadují větší pohybovou aktivitu nebo delší mluvení (například učitelé) – v těchto případech
potřeba tekutin dále stoupá (na vrub prostředí o 1 l za pracovní dobu, u mluvčích o 2 l).
Také mrazivé počasí s sebou běžně nese sušší vzduch. Čím chladnější počasí, tím větší potřeba kompenzace dostatečným množstvím nápojů, a to průběžně, nejen po přechodu ze zimy do tepla nebo naopak.
Potřeba vody při nemoci
Typickými onemocněními v zimním období jsou virózy, rýma, kašel, případně horečnatá onemocnění. Ve všech případech jde o zvýšené nároky na úhradu tekutin. Jednak při rýmě, kašli, zvýšené teplotě a pocení dochází k větší ztrátě tekutin, jednak organizmus potřebuje
zvýšené množství tekutin na vyplavení odpadních látek.
Pokud tekutin nemáme potřebné množství, projeví se její nedostatek – dehydratace, a to akutní, nebo chronická. Projevy mohou být různé a často si je s nedostatkem tekutin ani nespojíme:
- bolest hlavy,
- suchá kůže a sliznice rtů,
- sucho v ústech a suchý jazyk, zahuštěné sliny,
- křeče v rukách a nohách,
- zapadlé oči, suché s málo nebo žádnými slzami,
- snížené pocení,
- zvýšená tělesná teplota,
- zrychlený tep,
- únava nebo slabost,
- nevolnost a zvracení.
Vhodné a nevhodné nápoje
Vhodnou tekutinou je voda, ale často potřebujeme vodu s obsahem minerálních látek, zejména v případě ztrát pocením a odpařováním z povrchu těla. Pro každodenní konzumaci v rámci pitného režimu se hodí slabě nebo středně mineralizovaná voda s nízkým obsahem
sodíku a vyváženým poměrem minerálních látek. Výhodný je obsah životně důležitých minerálních látek (draslík, hořčík, vápník) v dobře dostupné formě, které lidské tělo dokáže lehce vstřebat a využít.
Optimální teplota chladného nápoje se pohybuje okolo 10 stupňů, v zimním období bývá příjemnější teplejší nápoj – okolo 18 stupňů. Pod vlivem chladného počasí spontánně více preferujeme nápoje vařené, které by se však měly konzumovat teplé, ne vařící. Mezi vyhledávané chutě patří nakyslá, nahořklá a trpká.
Můžeme využít variantu vše potřebné v jednom a použít pro chladné nápoje minerálky, které díky obsahu minerálních látek mají oblíbenou velmi jemně nakyslou či nahořklou chuť. Ovšem k přípravě čaje se nedoporučují, protože při varu se minerální látky vysrážejí na
nádobě, v čaji nezůstanou.
Naopak nevhodné jsou nápoje, jejichž složení vede následně ke ztrátě tekutin z organizmu – typicky jde o nápoje alkoholické, ale také o nápoje hodně slazené cukrem.
Mgr. Tamara Starnovská
nutriční terapeutka, předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče
454
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný