Topení i mráz nám ubírají vodu. Kolik máme pít?

Potřeba vody je velice individuální záležitost. Orientačně potřebuje člověk se sedavým způsobem života v mírném klimatu 2–4 litry vody na den. Dospělý člověk by měl tedy optimálně vypít kolem 2 litrů za den – přibližně 40 ml na kg skutečné hmotnosti. Tekutiny získáváme především v nápojích a pak v potravě. Podle toho, jaké pokrmy konzumujeme (s vyšším či nižším podílem vody), potřebujeme více či méně vody v nápojích.

Jakou barvu moči máte?

Denní příjem a ztráty tekutin by měly být v rovnováze. Nejjednodušším ukazatelem vodní bilance je barva moči (pokud ji neovlivňuje nějaká léčba nebo potraviny jako červená řepa) – čím světlejší moč, tím lepší pitný režim, čím více žlutá až zlatavá barva moči, tím méně vody v těle máte.

Potřeba vody v zimě

V místnosti vytápěné ústředním topením nebo klimatizací se z povrchu tělo odpařuje podstatně více vody. Současně se vysušují sliznice
(především v nose, očích, případně ústech) – to znamená, že jejich ochranná bariéra je narušena a snadněji onemocníme, případně máme obtíže s chronickým zánětem očí (zejména v kombinaci s prací na počítači nebo s kouřením).
Pokud například bydlíme v bytě s ústředním topením a máme tam teplo 24 i více stupňů, ale dostatečné vlhko (optimální vlhkost prostředí je mezi 50 a 60 % relativní vlhkosti), máme běžnou potřebu vody. Máme-li v bytě vlhkost jen 23 % vlhkost, potřebujeme vyšší příjem tekutin. Nejlepší řešení je zjistit skutečnou vlhkost prostředí a tu zvýšit na optimum – příjem tekutin se pak zvyšovat nemusí. To ovšem neplatí, pokud naše činnosti v sušším prostředí vyžadují větší pohybovou aktivitu nebo delší mluvení (například učitelé) – v těchto případech
potřeba tekutin dále stoupá (na vrub prostředí o 1 l za pracovní dobu, u mluvčích o 2 l).
Také mrazivé počasí s sebou běžně nese sušší vzduch. Čím chladnější počasí, tím větší potřeba kompenzace dostatečným množstvím nápojů, a to průběžně, nejen po přechodu ze zimy do tepla nebo naopak.

Potřeba vody při nemoci

Typickými onemocněními v zimním období jsou virózy, rýma, kašel, případně horečnatá onemocnění. Ve všech případech jde o zvýšené nároky na úhradu tekutin. Jednak při rýmě, kašli, zvýšené teplotě a pocení dochází k větší ztrátě tekutin, jednak organizmus potřebuje
zvýšené množství tekutin na vyplavení odpadních látek.
Pokud tekutin nemáme potřebné množství, projeví se její nedostatek – dehydratace, a to akutní, nebo chronická. Projevy mohou být různé a často si je s nedostatkem tekutin ani nespojíme:

• bolest hlavy,
• suchá kůže a sliznice rtů,
• sucho v ústech a suchý jazyk, zahuštěné sliny,
• křeče v rukách a nohách,
• zapadlé oči, suché s málo nebo žádnými slzami,
• snížené pocení,
• zvýšená tělesná teplota,
• zrychlený tep,
• únava nebo slabost,
• nevolnost a zvracení.

Vhodné a nevhodné nápoje

Vhodnou tekutinou je voda, ale často potřebujeme vodu s obsahem minerálních látek, zejména v případě ztrát pocením a odpařováním z povrchu těla. Pro každodenní konzumaci v rámci pitného režimu se hodí slabě nebo středně mineralizovaná voda s nízkým obsahem
sodíku a vyváženým poměrem minerálních látek. Výhodný je obsah životně důležitých minerálních látek (draslík, hořčík, vápník) v dobře dostupné formě, které lidské tělo dokáže lehce vstřebat a využít.
Optimální teplota chladného nápoje se pohybuje okolo 10 stupňů, v zimním období bývá příjemnější teplejší nápoj – okolo 18 stupňů. Pod vlivem chladného počasí spontánně více preferujeme nápoje vařené, které by se však měly konzumovat teplé, ne vařící. Mezi vyhledávané chutě patří nakyslá, nahořklá a trpká.
Můžeme využít variantu vše potřebné v jednom a použít pro chladné nápoje minerálky, které díky obsahu minerálních látek mají oblíbenou velmi jemně nakyslou či nahořklou chuť. Ovšem k přípravě čaje se nedoporučují, protože při varu se minerální látky vysrážejí na
nádobě, v čaji nezůstanou.

Naopak nevhodné jsou nápoje, jejichž složení vede následně ke ztrátě tekutin z organizmu – typicky jde o nápoje alkoholické, ale také o nápoje hodně slazené cukrem.

Mgr. Tamara Starnovská
nutriční terapeutka,  předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče

454

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný