Strumigeny ve výživě a jejich vliv na štítnou žlázu

Příznakem poruchy funkce štítné žlázy, který je nejvíce na pohled patrný, bývá její zvětšení, označované lékaři jako struma (vole). V minulosti byl na našem území nejčastější příčinou strumy nedostatek jódu. Nyní je Česká republika zemí, která se s jodovým deficitem již vyrovnala, pomocí obohacování soli i jiných potravin jódem. I když je nutné podotknout, že i v naší populaci jsou stále některé skupiny obyvatel ohroženy nízkým příjmem jódu, například těhotné a kojící ženy, malé děti, senioři, chronicky nemocní lidé, včetně diabetiků.

Štítná žláza v lidském těle tvoří dva hormony − silně účinný trijodtyronin t3 a méně účinný prohormon tyroxin t4. Regulují úroveň bazálního metabolismu a řídí hospodaření s energií v lidském těle.

Rozdělení strumigenů

Strumigeny I. řádu

Jedná se o látky, které znemožňují vychytávání jódu ve štítné žláze. Jód je nutný pro tvorbu hormonů štítné žlázy, a tak tyto hormony mohou v těle chybět.
Aby štítná žláza kompenzovala tento nedostatek, dojde k jejímu zvětšení. Může se stát, že zvýšené nároky na syntézu hormonů žláza nezvládne a hormony pak v těle chybí. Projevem nedostatku hormonů štítné žlázy je únava, ospalost, zimomřivost, padání vlasů, suchá a hrubá kůže, poruchy paměti a psychomotorického tempa, přibývání na váze při stále stejném příjmu potravy, bolesti svalů a kloubů,nakonec i otoky.
Patří sem dusitany, což jsou látky používané v potravinářském průmyslu ke konzervování masa a uzenin. V lidském těle se přeměňují na dusičnany. Dusičnany jsou také častou součástí průmyslových hnojiv. Jejich stopová množství můžeme nalézt ve všech potravinách rostlinného původu. Řešením může být zvýšený přísun jódu v potravě.

Strumigeny II. řádu

Jsou to látky, jež blokují enzymy (peroxidázu), které přeměňují jód na jeho aktivní formu. Snižuje se organická vazba jódu a tím i tvorba aktivních hormonů štítné žlázy. Při nadměrné konzumaci potravin obsahujících tyto látky může dojít ke zvětšení štítné žlázy a poklesu její funkce. Při tom zároveň vzniká struma.
Nejvýznamnějšími látkami, které řadíme do této skupiny strumigenů, jsou thioglykosidy. Biologické účinky vykazují výhradně produkty jejich odbourávání. Přirozeně se vyskytují v mnoha druzích zeleniny, hlavně se jedná o brukvovitou zeleninu. Tyto látky najdeme například v ředkvích, ředkvičkách, cibuli, pórku, česneku, pažitce, hrachu, fazolích, čočce, sóji, rajčatech, manioku, špenátu, křenu, kapustě, květáku, brokolici, kedlubnách, zelí, hořčici, řepce olejné a oleji z ní získaném.Zodpovídají za štiplavou chuť ředkví a ředkviček, křenu i hořčice. Průměrný denní příjem thioglykosidů v České republice je asi 10 mg na osobu, což není problém. Avšak denní příjem u častých konzumentů brukvovité zeleniny (např. vegetariánů) však může dosahovat až několika stovek mg na osobu. Značná část thioglykosidů se ztrácí při tepelném zpracování v kuchyni. Při kvašení zelí, květáku či jiné brukvovité zeleniny se během prvního týdne fermentace thioglykosidy úplně rozkládají.

Strumigeny III. řádu

Blokují tvorbu tyroxinu a zabraňují uvolňování tyroxinu navázaného na krevní bílkoviny. Patří mezi ně léky používané k léčbě infekcí dýchacích cest a močového traktu – sulfonamidy. Je třeba si uvědomit, že pokud tyto léky užíváte krátkodobě, méně než šest týdnů, nežádoucí vedlejší účinky, tedy snížení funkce štítné žlázy nehrozí. V každém případě by pacienti, kteří zároveň užívají hormony štítné žlázy a jsou dlouhodobě léčeni sulfonamidy, měli o této léčbě informovat svého endokrinologa.

Strumigeny IV. řádu

Kompetitivně vytěsňují tyroxin a snižují jeho účinnost a zároveň brzdí sekreci tyreotropního hormonu podvěsku mozkového (řídí činnost štítné žlázy). Do této skupiny patří zejména silně účinný lék k léčbě depresí a maniodepresivních stavů – lithium. Při této léčbě ošetřující lékař monitoruje jak hladiny lithia v krvi nemocného, tak i velikost a funkci jeho štítné žlázy.
V našem životním prostředí, potravě i mezi užívaným léky se vyskytuje i celá řada dalších látek, které mohou nepříznivě ovlivňovat funkci štítné žlázy. Mezi nejčastěji užívané patří lék k léčbě poruch srdečního rytmu, amiodaron. Ve své chemické struktuře má zabudováno větší množství jódu. U citlivých lidí může vyprovokovat změnu funkce štítné žlázy. Pacienti, kteří musí užívat tento velmi účinný a užitečný lék, by měli mít vyšetřenou funkci štítné žlázy. Léčbu tímto lékem je možné ukončit jen na doporučení ošetřujícího lékaře a pod jeho kontrolou.
Vždy je nutné, zejména když nemocný navštěvuje více specialistů, znát názvy a dávkování všech užívaných léků, případně mít tyto názvy zapsány.

Nadbytek jódu může být také nebezpečný

Struma může být v extrémních případech vyvolaná také nadbytkem jódu, po překročení doporučené dávky příjmu jódu o několik řádů. Zejména chronicky vysoký příjem jódu, např. z léků obsahujících jód nebo desinfekčních látek, může vést k vývoji strumy. Tolerovatelná horní hranice dlouhodobého příjmu jódu pro dospělé je podle EU 600 μg/den. Výživa, pokud nám má být prospěšná a má být naším lékem, musí být dostatečně pestrá a různorodá. Nejen složení ale i kuchyňské zpracování je třeba obměňovat, abychom předešli i možným negativním účinkům některých látek v potravinách obsažených.

4532

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný