Střevní mikrobiom má vliv na zdraví srdce i na stárnutí

V lidském těle se nachází asi 50 až 70 bilionů vlastních buněk. Ty ale koexistují s dalšími zhruba 100 bilióny mikrobů – s bakteriemi, viry, kvasinkami a plísněmi. Ty společně s tělními buňkami určují, v jakém stavu se organismus nachází. Zdraví či nemoc nejsou otázkou pouze vnějších vlivů, rozhodující pravomoc mají vnitřní kolonizátoři. Střevní mikrobiom je populace bakterií, virů a dalších mikrobů, která se podílí na trávení, ale také na dalších procesech, včetně nervové signalizace, imunitní odpovědi a hormonů.

Výzkum vlivu mikrobiomu na riziko onemocnění srdce a cév

Výzkumní pracovníci z Číny vyvinuli mikrobiální signaturu související s věkem a metabolismem a poté se zabývali vlivem těchto znaků na riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky svého výzkumu publikovali v časopise Nature Medicine.

Které metabolické parametry souvisejí se stárnutím?

Vědci nejprve prozkoumali skupinu sestávající z 10 207 účastníků a shromáždili informace o 21 metabolických parametrech, aby je mohli zařadit do pěti kategorií „metabolické multimorbidity“. Jednalo se o tyto kategorie:

• MC1: zdravý jedinec
• MC2: nízká hladina „dobrého“ cholesterolu HDL
• MC3: vysoká hladina „špatného“ cholesterolu LDL
• MC4: obezita
• MC5: hyperglykémie (vysoká hladina cukru v krvi)

Poté se zabývali vlivem zařazení do jedné z těchto skupin na celkové riziko kardiovaskulárních onemocnění po dobu průměrného sledování 11,1 roku.

Zjistili, že u osob s obezitou a hyperglykémií je o 75 %, resp. 117 % vyšší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání se skupinou zdravých osob.

Neuropatie je častou komplikací cukrovky. Necitlivost nebo bolestivost nohou je potřeba řešit s lékařem

Neuropatie, poškození nervů, které způsobuje mravenčení, pálení, bolestivost nebo necitlivost nohou či rukou a může nakonec vést k pádům, ...

Některé bakterie mohou ovlivňovat stárnutí

Výzkumní pracovníci následně prozkoumali střevní mikrobiom 4 491 účastníků z původní skupiny a sekvenovali genomy mikrobů, které se v něm nacházejí, aby zjistili přítomnost a početnost jednotlivých druhů.

Zjistili, že mikrobiom lidí, které zařadili do skupin metabolické multimorbidity, mají určité překrývající se charakteristiky.

Charakterizovali také druhy, které se vyskytovaly v mikrobiomu mladších a starších lidí. Poté přenesli do grafu přítomnost 55 mikrobiálních druhů souvisejících s věkem a vytvořili metriku střevního mikrobiálního věku, kterou následně ověřili pomocí existujících průřezových dat z Izraele, Nizozemska, Francie, Německa, Velké Británie a Spojených států.

Mikrobiom mladších lidí byl spojen s nižšími hladinami druhů Bacteroides, zatímco starší lidé měli vyšší hladiny druhů Prevotella a Enterobacteriaceae.

Zásadní vliv na složení mikrobiomu má strava. V posledním století se způsob stravování výrazně změnil, v našem jídelníčku chybí dostatek vlákniny a objevují se v něm nepůvodní zdroje sacharidů a chemických látek z průmyslově zpracovaných potravin. Přílišná hygiena, sterilita a příjem léčiv zdravému mikrobiomu také neprospívají. Zatímco tělní buňky se odpradávna přizpůsobují měnícím se vnějším podmínkám, střevní mikrobiom neměl na takovou adaptaci dostatek času. Změny stravy a způsobu života jsou pro něj jednoduše příliš radikální.

Brokolice je zelené zlato. Pomáhá při cukrovce, chrání srdce a cévy

Brokolice byla vyšlechtěna, jak její latinský název napovídá, ve Středomoří. Objevovala se už na jídelních stolech ve starém Římě. K nám se tato ...

Lze mikrobiom využít k prevenci srdečních onemocnění?

Autoři studie rovněž poukázali na mikrobiální rozdíly mezi jednotlivci v různých zemích a uvedli, že by to mohla být oblast pro další výzkum.

„Mikrobiom ovlivňuje riziko kardiovaskulárních onemocnění tím, že produkuje metabolity, jako jsou TMAO a SCFA, moduluje zánět a imunitní reakce, ovlivňuje metabolismus lipidů a glukózy, reguluje krevní tlak a mění vstřebávání cholesterolu. […] S přibývajícím věkem dochází ke změnám v imunitním systému, stravě, životním stylu a funkci střev. To vede ke snížení počtu různých typů bakterií a ke změnám v jejich fungování, což ovlivňuje naše celkové zdraví a riziko onemocnění.“ – Yoshua Quinones, certifikovaný internista ze společnosti Medical Offices of Manhattan, New York, USA

Další analýza ukázala, že mladší mikrobiální věk byl spojen s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Autoři studie zastávají názor, že mikrobiom by mohl být cílem, pokud jde o prevenci kardiovaskulárních onemocnění u starších osob, které nejsou metabolicky zdravé.

„Výsledky této studie ukazují významnou souvislost mezi špatným stavem střevního mikrobiomu a zvýšeným rizikem onemocnění souvisejících s nemocemi, jako jsou kardiovaskulární potíže. To naznačuje, že zdravý střevní mikrobiom může pomoci omezit dopady stárnutí na organismus, a stát se tak ještě důležitějším pomocníkem při udržování zdraví lidí s přibývajícím věkem.“ – Catherine Rall, RDN, registrovaná dietoložka, Denver, USA

Výsledky tohoto výzkumu jsou podloženy důkazy z jiných studií, které ukázaly, že střevní dysbióza, tj. nerovnováha bakteriálních populací ve střevech, je spojena s řadou zánětlivých onemocnění, mezi něž patří IBD, revmatoidní artritida, systémový lupus erythematodes a rovněž kardiovaskulární onemocnění.

Autoři tohoto výzkumu se zabývali srdečním infarktem, mrtvicí a úmrtím v souvislosti s kardiovaskulárními příhodami. Nicméně i další studie spojují střevní dysbiózu s řadou kardiovaskulárních rizikových faktorů, včetně aterosklerózy, hypertenze, srdečního selhání, chronického onemocnění ledvin, obezity a cukrovky 2. typu.

Hlavní otázkou však zůstává, zda dysbióza způsobuje tyto problémy, nebo naopak tyto stavy způsobují dysbiózu.

Zdroj: medicalnewstoday.com, dále dle textu

Foto: Freepik/vecstock

4764