Stav po cévní mozkové příhodě a důležitost rodinné podpory
Rodinná podpora je důležitá při jakékoliv nemoci...
Zdroj: Shutterstock
Cévní mozková příhoda, lidově řečeno mrtvice, může vzniknout náhle u jakéhokoliv člověka, bez ohledu na jeho věk a pohlaví. K jejímu rozvoji samozřejmě přispívá i řada faktorů, jako jsou chronická onemocnění v anamnéze nebo třeba životní styl. Pokud k rozvoji mrtvice skutečně dojde, musí být poskytnutí lékařské péče co nejvčasnější – i tím je možné eliminovat možné zdravotní následky. Pokud však nějaké zůstávají, je podpora rodiny na prvním místě!
Z lidského hlediska všichni víme, že těžká životní období se zvládají daleko lépe, když máme kolem sebe ty, které milujeme. Podpora partnera a blízké rodiny je zásadní a stává se pevným opěrným bodem i při rekonvalescenci po cévní mozkové příhodě. V některých případech se o ni nemocný opírá po zbytek života, pakliže jsou následky mrtvice závažné…
Rizikové faktory pro vznik mrtvice
Na úvod si ještě upřesněme rizikové faktory, které mohou vznik mrtvice podpořit. Vhodné je působit preventivně, aby k cévní mozkové příhodě vůbec nedošlo. Mnoho z toho má každý z nás ve svých rukách:
- chronická onemocnění v anamnéze (např. hypertenze, diabetes mellitus, kardiovaskulární nemoci, zvýšený cholesterol v krvi)
- užívání hormonální antikoncepce u žen
- kouření cigaret (časné odvykání je vhodnou prevencí cévní mozkové příhody zejména v mladém věku)
- nedostatek pohybové aktivity (člověk je živ i pro to, aby se se hýbal – vyjděte si na procházku, proběhněte se, tančete…)
- obezita (optimální tělesná hmotnost by měla být normou, zhubněte, pokud máte nějaké to kilo navíc)
Neovlivnitelnými faktory vzniku CMP (cévní mozkové příhody) je pohlaví, věk nebo například genetické dispozice (reakce na stres, dispozice ke vzniku cukrovky, narušený lipidový metabolismus).
Cévní mozková příhoda u diabetiků
Jak je již vidno výše, diabetes je jedním z rizikových faktorů, které mohou podnítit rozvoj mrtvice. Zejména diabetici 2. typu by měli dbát na režimová opatření spojená s léčbou nemoci a zdravý životní styl. Obecně se má totiž za to, že špatná kompenzace cukrovky projevující se opakovanými hyperglykémiemi je závažným rizikovým faktorem pro vznik mrtvice! Více o diabetu a CMP se dozvíte v našem jiném článku ZDE.
Jak na lepší kompenzaci diabetu? Inspirujte se několika tipy!
Kompenzace diabetu je více než důležitá! Může dokonce prodloužit život... O tom se dočtete v našem dalším článku zde: Dobrá kompenzace diabetu ...
Studie: Cévní mozková příhoda a rodinné vztahy
Pokud nemocný cévní mozkovou příhodu přežije, může se potýkat s různě závažnými následky, které mohou být dočasného nebo trvalého charakteru. Péči nemocničního personálu tak zpravidla v rámci rekonvalescence přebírají rodinní příslušníci. Na nich leží tíha zodpovědnosti. Nemocný na ně spoléhá a jsou pro něj v mnoha ohledech i vzpruhou. Toto téma se také dostalo do hledáčku vědců, kteří se snažili rozklíčovat to, co rodiny nemocných nejvíce tíží a co nejčastěji řeší:
- Vědečtí pracovníci získali informaci, že finanční blahobyt rodiny je důležitým aspektem pro dobrou péči o nemocného po mrtvici. Ten ovšem může utrpět, neboť příbuzní hledají složitě cestu k rovnováze mezi svou prací a péčí o nemocného (ten v mnoha případech také nemůže pracovat, a tak ubyde příjem do rodinného rozpočtu).
- Po mrtvici jednoho z příbuzných dochází také k proměně mezilidských rodinných vztahů. Ovlivněna je do různé míry schopnost být plnohodnotným rodičem či partnerem. Nemocný může ztrácet osobní identitu kvůli deficitu ve svém sociálním životě.
- V rodině mohou nastat komunikační bariéry. Jisté procento lidí má totiž po prodělané cévní mozkové příhodě potíže s řečí, což může značně zkomplikovat schopnost interakce nemocného s příbuznými.
Jedna z účastnic výzkumu (dcera nemocné po CMP) uvedla názor: „Moje matka bývala upovídanou osobou. Po mrtvici má však tendenci izolovat se od lidí, neboť se kvůli následkům nemoci nemůže vyjadřovat tak, jak by chtěla.“
Rodina jako pilíř aneb Cévní mozkovou příhodou život nekončí
Ať se rodina potýká s jakýmikoliv komplikacemi u svého příbuzného po mrtvici, vždy je zásadní vytvořit pro něj příznivé podmínky podporující lepší rekonvalescenci. A nejde jen o uspokojování základních biologických potřeb, tj. denní osobní hygiena, jídlo a pití, dostatečný spánek, vyprazdňování (např. v součinnosti s pečovatelskou službou), ale i těch psychických! Rodinní příslušníci by však neměli dbát jen na psychohygienu nemocného blízkého člověka, ale i na tu svou – a to někdy i s dopomocí psychologické péče, což není žádná ostuda!
Role rodinného příslušníka u člověka po mrtvici není vůbec snadná, avšak je velice důležitá a může podnítit rychlejší rekonvalescenci nemocného. Ze strany blízkého to chce notnou míru trpělivosti, laskavosti a otevřené mysli. Častokrát se rodina s nemocným neobejde ani bez odborné pomoci v podobě rehabilitačních pracovníků, ergoterapeutů, psychologů (jak již bylo uvedeno) nebo logopedů… Pakliže bude součinnost těchto všech osob (včetně rodiny) důsledná, může se nemocný “postavit na nohy” velmi brzy!
Zdroj: Scielo, Heart, Internimedicina, Neurologiepropraxi
5002
