Správně pracovat s emocemi vás ve škole nenaučí. Přesto je to důležité

To, jak se zdravě vypořádat s emocemi, se bohužel ve škole neučí. Nikdy však není pozdě začít a pro chronicky nemocné – včetně diabetiků – to platí dvojnásob! Využijme monotónní lednové dny a objevme pestrý svět emocí v nás. Jak se v něm jednoduše zorientovat?

Je období prvního vzdoru jen jedno velké nepochopení?

V naší společnosti až příliš často převládá následující model: Narodí se zdravé, zvídavé dítě. Do určitého věku jsou jeho dny plné radosti – objevuje svět a zjišťuje, co ho zajímá, poznává samo sebe. Jak roste, logicky přibývá pravidel, povinností a ubývá volnosti. Pokud se malému dítěti něco nelíbí, začne projevovat obecně nelibé emoce, jako jsou vztek či smutek. A právě v tomto okamžiku velmi záleží, jakými lidmi je dítě obklopeno. Nechají ho dospělí křičet? Snaží se ho pochopit a uznat jeho pocity? Nebo dítě rázně utnou a ono ze strachu okamžitě umlkne? Možností je mnoho, záleží na vnitřním nastavení každého jednotlivce a na konkrétních situacích.

Vědci doporučují lesní terapii. Pobyt v lese snižuje deprese i krevní tlak a viry v něm nemají šanci

Lesní prostředí je jedinečné. Silice vzlínající z jehličí obsahují látky prospěšné stromům i lidem a při pobytu v lese jsou cítit na každém ...

Odstraňte své emoční bloky, jako když loupete cibuli

Malé dítě vyroste a stane se z něj dospělý člověk, který se mnohdy točí v bludném kruhu. Pokud se nám v dospělosti opakují různé nepříjemné situace, je více než pravděpodobné, že začátek problémů sahá právě do dob našeho raného dětství. Již v té době si totiž vytváříme emoční návyky a nezpracováváním pocitů si zaděláváme na psychické bloky v dospělosti.

Ty, pokud nejsou zavčas řešeny, mohou vyústit ve vážné zdravotní komplikace. Jedná se nejčastěji o autoimunitní či tzv. civilizační choroby, jejichž příčina není vždy jasná, ale zřejmě souvisí s nezdravým životním stylem a psychickým stavem. V dospělosti se pak pomocí rozličných terapií a technik mnohdy složitě dostáváme k jádru počátečního nepochopení.

Vrstvu po vrstvě se zbavujeme našich zhoubných návyků a přesvědčení, jako když loupeme cibuli. A stejně tak nás to mnohdy přivádí k slzám.

I negativní emoce mají v našem životě místo

Emoce samy o sobě jsou běžnou reakcí organismu na danou situaci. Nemůžeme je řídit, ale je možné jim rozumět. Rozlišujeme emoce příjemné, které si užíváme, ale často zažíváme i pocity jiné, méně příjemné. Je více než žádoucí povolit si prožívání i těch méně oblíbených stavů. I vztek a pláč jsou v pořádku, není třeba se těchto emocí bát a zakazovat si je, protože jsou také naší součástí. Patří k naší přirozenosti stejně jako radost a nadšení. Často si ubližujeme právě tím, že v sobě emoce potlačujeme. Pokud se to děje opakovaně, dříve či později se neřešený problém objeví i na fyzické úrovni.

Emoce jsou náročné i pro zdravého člověka. O to složitější je situace, kdy čelíme chronickým zdravotním problémům, například cukrovce či autoimunitním poruchám (Crohnova choroba, roztroušená skleróza).  Tyto nemoci samy o sobě vedou ke kolísání nálady, například vlivem proměnlivé glykémie. A právě správné uchopení emocí nám může pomoci zlepšit náš zdravotní stav.

Žít tady a teď je základní recepturou štěstí. Vytrénujte sami sebe

Existuje pouze teď. Minulost nebyla a budoucnost nikdy nenastane. Jediný okamžik, který je důležitý, je ten, který právě prožíváme. Přesto mu ...

Emoce se odráží v orgánech těla

Dlouhodobý vliv konkrétních emocí má svůj dopad na fyzické zdraví. Jako ukázkový příklad propojení mezi psychikou a fyzičnem lze jmenovat vliv jednotlivých emocí na tělní orgány:

• Radost se pojí se srdcem. Jsme-li šťastní, naše srdce si poskočí radostí.
• Starosti se odrážejí ve slezině, slinivce a žaludku. Máme z nich často sevřený žaludek.
• Smutek oslabuje plíce. Úzkost nám stáhne hrdlo a nemůžeme se volně nadechnout.
• Strach se usazuje v ledvinách. Ty nás pak tíží jako kámen, který se v nich usazuje.
• Zlost zpracovávají naše játra a žlučník. Jsme-li rozzlobení, říkáme, že v nás vzkypěla žluč.

Práce s emocemi: Buďme k sobě upřímní a netlačme na sebe

Jak na emoce konečně vyzrát?

• Nejprve je dobré své emoce pouze pozorovat. Všímejme si, co v danou chvíli cítíme. Věnujme našim pocitům dostatek pozornosti a zázraky na sebe nenechají dlouho čekat. Pokud k nim zaujmeme správný postoj, stávají se emoce užitečným nástrojem k nastolení rovnováhy v našem každodenním životě.
• Neméně důležitým krokem je naučit se nic nehodnotit, tedy nemít žádná očekávání. Toto často bývá kámen úrazu, jelikož jsme navyklí neustále předpokládat, co a jak bude. Pokud se nám ale podaří vymanit se z tohoto vzorce, vyhneme se tak mnohému zklamání.

Začít musíme sami u sebe

Klíčové je porozumění vlastním emocím, jen pak je možné pochopit ostatní. Pasovat se do role vševědoucího, který má vždy pravdu, obvykle nepřináší ovoce. Vyvolá-li ve vás jiná osoba silné emoce, pozitivní či negativní, je míč hozen na vaši stranu a je vaším úkolem se s nimi vypořádat. Neobviňujte proto nikdy druhé z toho, jak se vy cítíte. Naučte se nejprve ovládat sami sebe a poté můžete něco ze svých zkušeností předávat dál.

Zdroje: healthline, studium-psychologie, osobní zkušenost

2123