Rozhovor s diabetikem a cyklistickým šampionem Václavem Šňupárkem: „Raději vyjedu ven do deště, než sedět doma na trenažeru“
Sportování s inzulinem
Sportování by pro diabetiky mělo být v první řadě bezpečné. Zásadním cílem je vždy vyhnout se hypoglykemii. Pozornost je třeba věnovat také nohám, zejména její hydrataci a následnému ošetření v případě poranění. V případě ketoacidózy se raději sportování vyhneme.
Jak minimalizovat riziko hypoglykemie
Nesportujeme do 90 -120 minut po podání inzulínu. Během této doby koncentrace inzulínu v těle relativně strmě stoupá a riziko eventuelní hypoglykémie je nejvyšší. Vhodné je vyčkat se sportem na větší odstup od podání inzulínu, což je i z hlediska „plného žaludku“ po jídle příjemnější.
NESPORTUJEME, je-li glykémie > 14mmol/l + ketolátky v moči.
Tento nález je signálem, že v těle není dostatečné množství inzulínu (začínají se tvořitketolátky). Při fyzické zátěži hrozí zvýšení koncentrace ketolátek (i glykémie) a ketoaci-dóza. Zde je namístě se zvýšené fyzické aktivitě vyhnout.
Zvýšená opatrnost je nutná, je-li glykémie >17mmol/l, ale ketolátky v moči nejsou.
Jde o situaci, kdy je v těle relativní dostatek inzulínu ke spalování sacharidů (proto nejsoupřítomny ketolátky v moči), hladina glykémie je však relativně vysoká a určité riziko vznikuketoacidozy proto při fyzické zátěži existuje. V tuto chvíli je sportování na rozhodnutípacienta. Určitým řešením je podání malého množství inzulínu (1−3 j.). Glykémie by sev této situaci měla měřit častěji než obvykle, protože hrozí vyšší riziko hypoglykémie.
Kontrola glykemie před sportováním
Zejména při očekávání dlouhé a výrazné zátěže se vyplatí změřit glykémii 30 minut před začátkem a přímo při začátku fyzické aktivity ke zjištění trendu pohybu glykémie – tj. zdaklesá či stoupá. Výsledkem je větší jistota i možnost racionálnějšího postupu při doplňování sacharidů.
Zamezení dehydratace
To platí samozřejmě pro jakéhokoliv sportovce. U diabetiků, zejména není-li kompenzace diabetu dlouhodobě optimální, může však existovat určité míra dehydratace (díky větším ztrátám tekutin při hyperglykémii a glykosúrii) již před započetím sportovního výkonu a k vý-znamnějšímu stupni dehydratace tedy může dojít rychleji. Je proto nutné během fyzické aktivity dbát na pravidelný přísun tekutin (napít se každých 15 minut) k udržení jejich vyrovnané bilance.
Pravidelná monitorace glykemie během cvičení
Doporučovaná frekvence kontroly glykémií je 1x za 30 minut + při každém podezření nahypoglykémii. Naši pacienti považují toto schéma měření za příliš časté, nicméně vždy je třeba zkontrolovat glykémii alespoň jedenkrát za hodinu. Velkou roli ve frekvenci měření samozřejmě hraje zkušenost pacienta.Ideálními nástroji určenými i pro sportování jsou v tomto ohledu tzv. kontinuální monitory glykémií. Zobrazují hodnotu koncentrace glukózy v podkoží, která je téměř totožná s glykémií. Občasným použitím toho měřiče si pacient může vyzkoušet chování glykémií bě-hem sportovní zátěže, zjistit, jakým způsobem se koncentrace vyvíjí v závislosti na její délcea intenzitě i to, zda správně doplňuje sacharidy určené k syntéze glykogenu po výkonu. Stejně tak může vyzkoušet chování svého těla při nových druzích sportu, kterým se chce věnovat.
Zajistěte si možnost okamžité kontroly glykemie a doplnění zásob „sacharidů“
Mít k dispozici glukometr musí být pro každého pacienta samozřejmostí, stejně takjako dostatečnou zásobu sacharidů k prevenci hypoglykémie.
Určení optimálního místa vpichu inzulínu
Při zvýšení fyzické námahy dochází pravidelně k jistému navýšení rychlosti vstřebávání inzulínu (rychlejší cirkulace krve), a to bez ohledu na místo, kam je inzulín aplikován. Výraznější je tento nárůst z míst nad většími svalovými skupinami (stehno), méně výrazný jez oblasti břicha. Každý sportující diabetik by měl tuto skutečnost mít v patrnosti a s tímto vědomím místa pro vpich inzulínu vybírat (nejoptimálnější je v tomto případě břicho).
Péče o končetiny
Každá nadprůměrná fyzická aktivita zvyšuje riziko poranění kůže na dolních končetinách,zvláště u pacientů s diabetickou neuropatií. Je proto nutné po každém tréninku nohy pečlivěprohlédnout a eventuální poranění ošetřit. Pravidelná péče o dostatečnou hydrataci a vláčnost pokožky by měla být samozřejmostí.
Udržování glykémie nad 5,5 mmol/l
V rámci prevence hypoglykémií je vhodnější udržení spíše nadnormální hladiny gly-kémie, ze které je eventuální cesta k hypoglykémií delší, než z hodnot obvykle pacien-tům doporučovaným při běžném životě (4 – 6 mmol/l). Glykémie by se během cvičeníměla pohybovat zhruba mezi 6 −12 mmol/l, pokud se blíží k hodnotě 5,5 mmol/l, je namístě ji zvýšit přísunem sacharidů.
Doplňování energie (sacharidů) během fyzické aktivity
K doplnění energie je nutno přistoupit vždy, trvá-li sportovní zátěž déle než 30 minut, tím spíše, má-li vyšší intenzitu. Potřebné množství sacharidů je různé dle typu sportu. Obecně se pohybuje mezi 20−70 g sacharidů/hodinu. Při rychlejší procházce v terénu to bude zhruba 20 g/hod, bude-li se jednat o chůzi v horském terénu, může potřebné množství sacharidůdosáhnou i k hodnotám 40−50 g /hod. Největší energetickou spotřebu pak můžeme očekávat u sportů jako je triatlon, cyklistika, fotbal, veslování apod., kde se často potřeba energie vyšplhá i nad 70 g/hodinu. Vždy samozřejmě záleží na skutečné intenzitě námahy.
Velmi pečlivá monitorace nové fyzické aktivity
Každý pravidelně sportující diabetik po určité době získá takovou zkušenost, která mu umožní mírné snížení počtu měření glykémie během pravidelné sportovní aktivity. Při každém novém sportu, zvýšení intenzity či prodloužení trvání nad obvyklou mez, doporučujeme opět pečlivě glykémie měřit.
804
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný