Spánkem ku zdraví… a štíhlejší postavě?

Spánek je jedním z viditelných projevů našeho vlastního cirkadiánního rytmu (cirka den = 24 hodin). Během 24hodinového rytmu, kdy mění hormony své hladiny, dochází k typickým fyziologickým změnám. Dochází také ke změnám v aktuálním psychickém rozpoložení a vnímání vlastních možností. S tím souvisí mimo jiné i nálada a pocit únavy, které jsou přímo závislé na hladinách cukrů v krvi, tedy jsou přímo řízeny příjmem potravy. Příjem potravy zase odpovídá cirkadiánnímu rytmu jedince a zároveň behaviorálním a společenským návykům a budeme se mu krátce věnovat později.

Narušení přirozeného rytmu může vést k diabetu i obezitě

Od doby, kdy byl mechanismus cirkadiánního systému objeven, se jasně prokázalo vzájemné ovlivňování cirkadiánního systému a ostatních orgánových soustav. Výzkumné práce poukazují na to, že změny v chodu cirkadiánních rytmů, především takové změny, které vedou k posunutí vlastní cirkadiánní fáze (osvětlování se večer, používání podpůrných látek pro zesílení pozornosti ve večerních a nočních hodinách apod.) souvisí kromě poruch spánku také se vznikem kardiovaskulárních či nádorových onemocnění, poruch imunitního systému, a především s onemocněními metabolického systému, jako je diabetes mellitus druhého typu či metabolický syndrom a přispívají ke vzniku obezity.

Proč tomu tak je?

Výše jste se dočetli, že během 24hodinového cyklu dochází v organismu k přirozeným změnám, které mají vždy nějakou úlohu pro organismus jako celek. Například večer jsou hladiny hormonů vybalancované tak, abyste cítili únavu a chtělo se vám spát. Naopak ráno jsou hladiny mnoha hormonů zcela odlišné a jejich funkcí je vás probudit, říci vám, že je nový den, po probuzení, že máte hlad a podobně.

Pokud je tato rovnováha v organismu narušena tím, že „svoje tělo neposloucháme“ (kupříkladu si nejdeme lehnout, když jsme unavení, ale namísto toho se nabudíme například kávou nebo vysoce energetickým jídlem), dochází k rozladění nejen cirkadiánního rytmu a ke zhoršení kvality, popřípadě zkrácení délky spánku, ale bohužel v dlouhodobém hledisku i k rozladění ostatních funkčních systémů a může se stát, že se tím dokonce přenastaví funkce některých orgánových soustav. Nejnáchylnější na tyto pomalé a nenápadné změny je metabolický systém člověka, kde se velmi silně projevuje vliv stravy, především její načasování a skladba a dále například kardiovaskulární a imunitní systém, jak již ostatně bylo naznačeno výše. Právě propojení cirkadiánního systému, tedy střídání spánku a bdění, spolu s metabolickým systémem člověka přináší mnoho zajímavého pro studium obezity a hubnutí.

Metabolický systém a spánek se vzájemně ovlivňují

Počet obézních lidí na planetě stoupá a křivka tohoto nárůstu za posledních několik desítek let prakticky kopíruje za prvé křivku nárůstu poruch spánku a za druhé křivku nesprávné délky spánku (tedy významně kratšího či významně delšího spánku). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) celosvětově trpí obezitou až 15 % mužů a 22 % žen z celkového množství dospělé populace. Na počátku vzniku obezity a dalších souvisejících zdravotních komplikací stojí nejčastěji stravovací návyky. Co je důležité, je fakt, že regulace mezi metabolickými procesy a spánkem probíhá obousměrně. Lze tedy říci, že změny v metabolismu mohou měnit kvalitu a délku spánku a naopak.

Kratší spánek zvyšuje chuť k jídlu

Dlouhodobé narušování cirkadiánních rytmů člověka (například v důsledku zkrácení délky spánku) vede (kromě jiného) ke zvýšení množství tukové tkáně v poměru ke svalové hmotě. Zkrácená doba spánku totiž zvyšuje chuť k jídlu a zároveň se snaží šetřit energií, takže podvědomě se jedinci nechce provozovat žádné namáhavé aktivity. Strava tedy jednoznačně patří mezi důležité faktory ovlivňující u člověka cirkadiánní systém. Jak to vlastně funguje? Okamžitě po konzumaci jídla se zvýší na krátkou dobu (v řádech minut) aktivita jedince. Poté nastává útlum související s potřebou organismu potravu zpracovat. Tento útlum má vliv převážně na již zmíněnou pozornost. Procesy tohoto typu se během dne několikrát opakují a jsou pozorovatelné, měřitelné a mají zásadní význam v regulaci cirkadiánních rytmů a časování spánku. Z toho jednoznačně vyplývá, že jedním z hlavních stimulů působících na cirkadiánní systém je příjem potravy a fyzická aktivita.

Roste únava, klesá výkon a obranyschopnost

Mezi další projevy neadekvátní kvality či délky spánku patří snížená obranyschopnost organismu a časté pociťování únavy. Nedostatek spánku také negativně ovlivňuje výkon celkově, a to i ve sportu. A naopak obecně se uvádí, že fyzická aktivita podporuje zdravý spánek, zatímco činnosti založené na duševní práci, a navíc zasazené do moderního pracovního prostředí (monitory, technologie, hluk, chemické látky aj.) kvalitu spánku zhoršují.

Vztah mezi spánkem a obezitou je komplexní. Kromě kvality spánku a cirkadiánních rytmů se na něm podílí několik dalších významných fyziologických procesů, mj. hormonální regulace organismu.

Čím vyšší BMI, tím horší spánek

Obecně lze říci, že čím je BMI vyšší, tím bývá spánek kratší a méně kvalitní. Vyšší BMI také mají lidé, kteří mají delší spánkovou latenci (to je doba, kterou stráví člověk před usnutím), a tedy mají kratší dobu spánku (nedaří se dlouho usnout a doba pro spánek se tím krátí). Zároveň čím má člověk vyšší BMI, tím častěji má i různé pohybové handicapy, jako například bolest kloubů nebo zad, což může zásadně ovlivnit (ne)pohodlí a spánek narušovat. Takový problém mohou mít starší nebo právě obézní lidé. Obezita je kromě toho též asociována s častým výskytem obstrukční spánkové apnoe a s ní spojenou častou fragmentací spánku, což je velmi závažná zdravotní komplikace, která by měla být bezodkladně léčena.

Chcete se o spánku a především o tom, jak spát lépe, dozvědět více? Společnost STOB vydala nový spánkový e-book.

Ing. Mgr. Eva Fárková, STOB

Zapojte se do Výzvy 52

Tento článek je součástí projektu Výzva 52 společnosti STOB. Pokud vás zajímají další podobné informace, zapojte se do projektu na stránkách www.stoblkub.cz také. Je to zdarma. Na každý týden je připravena jedna malá výzva, které se můžete zúčastnit a po celý rok tak postupně měnit své životní návyky k lepšímu. A protože jen příjemné změny mají šanci být trvalé, jsou jednotlivé výzvy postavené tak, aby vás bavily. Obsahují motivační videa, blogy, soutěže o ceny a hlavně nespočet zajímavých populárních témat a mýtů, o kterých zjistíte pravdu.

410

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný