Slavné výročí: Před více než 100 lety byl objeven inzulin

Dne 14. listopadu 1891 se v Allistonu v Kanadě narodil chlapec Frederick Grant Banting, kanadský lékař, díky němuž byly objeveny léčebné účinky hormonu inzulinu.

1921: Zrodil se inzulin

Frederick Grant Banting se po několika letech, kdy se o problematiku diabetu zajímal, rozhodl prozkoumat možnosti získání hormonu ze slinivky břišní a následně jeho využití pro léčbu diabetu. Svou myšlenku tak přednesl na Torontské univerzitě a po nemalém úsilí se mu podařilo získat laboratoř a asistenta pro plánovaný výzkum. Frederick Grant Banting spolu se svým asistentem Charlesem Herbertem Bestem prováděli řadu pokusů na psech i na zárodcích jiných zvířat.

První inzulín získali podvázáním vývodů slinivky břišní u psa. Hormon následně podali injekčně do žil psů, kteří měli cukrovku. Po tomto pokusu u psů trpících diabetem nestoupla hladina glukózy v krvi, čímž byl účinek inzulínu prokázán.

1922: První zachráněný chlapec

V lednu roku 1922 se stal Leonard Thompson prvním pacientem, kterému byl injekčně podán lék inzulín. Chlapcův zdravotní stav byl v té době velmi špatný a lékaři mu nedávali naději na přežití. Jeho otec proto souhlasil, aby byl prvním, který vyzkouší extrakt inzulínu. Zpočátku inzulín nedokázal Leonardův stav zlepšit, protože podaný extrakt byl nečistou formou inzulínu. O několik dní později byla chlapci podána čistější forma inzulinu. Hladina glukózy se vrátila do normálu a chlapcův stav se zlepšil. Leonard žil dalších 13 let a ve svých 27 letech zemřel dne 20. dubna 1935 v kyslíkovém stanu na komplikaci chřipky, ke které se připojil zápal plic a těžká acidóza.

Leonard Thompson před zahájením léčby diabetu. | zdroj: Novo Nordisk s.r.o.

Leonard Thompson po zahájení léčby diabetu a aplikacích inzulinu. | zdroj: Novo Nordisk s.r.o.

1923: Počátek výroby inzulinu

Frederick Grant Banting získává Nobelovu cenu za objev inzulinu. Lékař se stal nejmladším držitelem Nobelovy ceny v kategorii fyziologie a medicíny své doby. Spolu s ním ji získal i profesor John James Rickard Macleod, vedoucí laboratoře v Torontě, který Bantingovi a Bestovi jejich výzkum umožnil.

V tomto roce August a Marie Krogh navštívili univerzitu v Torontu, kde získali práva na výrobu inzulínu ve Skandinávských zemích. Tato událost položila základy založení jedné z předních světových společností v léčbě diabetu Novo Nordisk. Od tohoto okamžiku se pacientům významně prodlužuje délka dosavadního života.

V tomto roce byl poprvé použit inzulin i v České republice, a to konkrétně v Praze.

1926: Prodej inzulinu v České republice

Inzulin byl poprvé dovezen do Česka a aplikován mladistvému pacientovi v kómatu na I. Interní klinice v Praze. Inzulin byl dovážený ve formě hotových injekcí. Dovážený inzulin prodávala Lékárna U Bílého lva v Praze a Fragnerova lékárna, J. Horák z Berouna.

1932: První nemocnice pro diabetiky

Doktor August Krogh a doktor Hagedorn založili ve Skandinávii první nemocnici pro diabetiky, která nesla název Steno Memorial Hospital. V této nemocnici probíhal výzkum a léčba diabetických pacientů. Doktor Hagedorn byl prvním ředitelem a při práci s diabetiky se zaměřoval na dietu, cvičení a prevenci diabetu.

1946: Objev, který zjednodušil léčbu

Dochází k objevu tzv. NPH inzulinu. Jedná se o komplex protaminu (protein), který spolu s inzulinem způsobil tvorbu mikroskopických shluků. Tyto shluky se v krevním oběhu rozpouštěly déle než čistě podávaný inzulin. Tento komplex protaminu a inzulinu je známý jako NPH inzulin a jednalo se o jeden z prvních příkladů inženýrského podání léků. Objev Hanse Christiana Hagedorna pro diabetiky znamenal méně injekcí inzulinu.

1950: Pokrok nelze zastavit

Padesátá léta zaznamenávají velký pokrok v léčbě diabetu. Na trhu se objevují orální antidiabetika.

1955: Inzulin pod mikroskopem

Britský molekulární biolog Frederick Sanger objasňuje přesnou strukturu inzulinu. Zjistil, že inzulin je bílkovinový hormon, který tvoří řetězec A složený z 21 aminokyselin a řetězec B složený z 30 aminokyselin.

1960: Světlo světa spatřuje první glukometr

S vynálezem glukometru přišla americká vědecká dvojice Clark a Lyons. Tito vědci přišli s myšlenkou, že by bylo možné využívat specifické reakce těla pro stanovení hodnoty glukózy v krvi. V šedesátých letech byl pak představen návrh biosenzoru, který uměl glukózu v krevním vzorku změřit.

V šedesátých letech dochází také ke vzniku prvních diabetologických center, a to v Praze na III. Interní klinice, ve fakultní nemocnici Královské Vinohrady, v Ústí nad Labem, v Ostravě, v Luhačovicích a také na Slovensku.

Amesův měřič odrazivosti | zdroj: Novo Nordisk s.r.o.

1970: Domácí monitoring glukózy

Na trh přichází první přenosný glukometr i první testovací proužky. Monitorovat hladinu glukózy v krvi si nyní diabetici mohou i doma.

V sedmdesátých letech se rovněž stává primárním ukazatelem pro vyhodnocení hladiny glukózy v krvi tzv. glykovaný hemoglobin (HbA1C). Objevil ho v roce 1968 íránský hematolog Samuel Rahbar. Lékaři tak mají možnost vyhodnotit dopad léků a životního stylu na dlouhodobé zdravotní výsledky.

1980: Prevence v popředí

Hlavním tématem osmdesátých let je prevence pozdních diabetických komplikací. Diabetici byli zařazováni do dialyzačního a transplantačního programu. Významně pomohl i objev argonového laseru, díky kterému probíhá léčba očních komplikací.

Dále dochází k velkému průlomu v léčbě diabetu, kterým je intenzifikovaná inzulínová léčba. Jedná se o inzulínový režim, který se snaží napodobit fyziologický režim vylučování inzulinu. Tento princip naplňovala léčba pomocí inzulinové pumpy, která se v osmdesátých letech stává více dostupná.

1982: První nástup genetiky

Začíná se vyrábět inzulin metodami genového inženýrství. Genetická informace pro tvorbu lidského inzulinu je vložena do buněk jednoduchých mikroorganismů (např. kvasinek), ty následně vytváří zcela identický inzulin s lidským inzulinem. Takové inzuliny se nazývají humánní – lidské. Takto vytvořený inzulin je vysoce čištěný a lze jej produkovat v neomezeném množství, což výrazně rozšiřuje jeho dostupnost mezi diabetiky. Humánní inzuliny byly zajišťovány dovozem. Mimo humánní inzuliny byli pacienti léčeni až do roku 1989 výhradně českými inzuliny.

1985: Vznik inzulínového pera

V tomto roce přichází na trh první inzulínové pero. Pro diabetiky to znamená diskrétnější a přesnější způsob, jak si aplikovat inzulin.

V Brně také započala výroba přenosné inzulínové pumpy IP1003. Výroby se ujala firma Kovo Brno. Tato československá inzulínová pumpa byla velmi přesná a spolehlivá, problémem však byl nedostatek kvalitních kanyl.

1990: Léčba se zdokonaluje

Od devadesátých let se kromě humánního inzulinu na trhu objevují tzv. analoga inzulinu. Jedná se o krátkodobé nebo dlouhodobé inzuliny upravené tak, aby byla zajištěna rovnoměrnější absorbce. To lidem s diabetem usnadňuje plánování jídla a snižuje riziko poklesu glykemie.

1999: Hodinky, které monitorují hladinu cukru

Je schváleno první zařízení pro kontinuální monitorování glukózy v krvi (CGM). Tento objev přináší diabetikům naději získat větší kontrolu nad svým zdravím. Prvním CGM zařízením byly Glucowatch biographer. Toto zařízení se nosilo jako hodinky a shromažďovalo data o hladině cukru v krvi po dobu 3 dnů.

2004: Glykémie stále pod kontrolou

Společnost Medtronic představila systém Guardian Real-Time, systém kontinuálního monitoringu glykemie, který mohl upozornit uživatele na potencionálně nebezpečnou hyperglykemii nebo hypoglykemii.

2010: Nastupuje nová generace inzulínových analog

Na trh přichází vylepšená generace inzulínových analog. Dlouhodobě působící inzulíny snižují počet injekcí a riziko hypoglykemie, protože se do těla uvolňují pomalu. Naproti tomu inzulíny s rychlým nástupem nabízejí diabetikům komfort tím, že snižují potřebu dlouhého plánování jídla.

2016: Senzor, který vydrží

Společnost Abbott představuje systém okamžitého monitorování glukózy Freestyle Libre. Jedná se o první senzor, který nevyžaduje kalibraci odběrem krve z prstu. Další inovací je jeho výdrž – senzor funguje 14 dní.

2021: Diabetes pod kontrolou

Revoluce v léčbě a zvládání diabetu jsou v posledních letech systémy na kontinuální monitorování glukózy (CGM) a systémy hybridních uzavřených smyček. Nové technologie přináší diabetikům lepší nástroje, jak mít každý den diabetes pod kontrolou. Budoucnost přináší naději na nové inovace v léčbě, které přinesou větší flexibilitu v diabetické péči. Pro diabetiky II. typu je to zase léčba perorálními léky nové generace.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky Jitky Kužílkové

2593