Skryté volání o pomoc
Přiznat si, že na určité věci již fyzicky nestačíme není jednoduchá věc. Ale právě to může v případě seniorů odstartovat vážné problémy. Jak rozpoznat, že nám blízký člověk již na každodenní aktivity nestačí a potřebuje pomoc?
Každý se pravděpodobně někdy setkal s reakcí svých blízkých staršího věku, že pomoc nepotřebují a že na vše stačí sami. Realita tomu ale často neodpovídá. V řadě případů si sami senioři nejsou ochotni připustit potřebu pomoci, stydí se za ni a často proto předstírají, že je vše v pořádku. Projevy stárnutí jsou individuální stejně jako jeho důsledky, včetně ztráty soběstačnosti. Čekat na to, až sám senior o pomoc požádá by byla chyba. Návštěvami svých blízkých můžete problémům předejít.
Všímejte si drobných změn
Důležité je lidi staršího věku dobře sledovat a všímat si i drobných změn. Ptejte se a nenechte se odbýt neurčitými nebo vyhýbavými odpověďmi. Je mnoho ukazatelů, kterých si můžete sami všimnout. I v chování lze vypozorovat indikátory, že člověk potřebuje pomoc. Nic dobrého nevěstí úbytek na váze, spánek po většinu dne, uzavření se do sebe, ztráta zájmu, nápadné zpomalení chůze, obtížné vstávání ze sedu a další.
Co vám napoví?
- Nižší zájem o vlastní vzezření
- Prázdná lednice/absence čerstvých potravin
- Nepořádek v domácnosti
- Přeplněná poštovní schránka
- Nahromaděné špinavé prádlo
Málokdo dobrovolně přizná potřebu pomoci
Pokud vypozorujete některé z těchto signálů neotálejte a reagujte. „Mluvte se svými blízkými a pokládejte jim věcné a konkrétní dotazy. Proč sis nedošla nakoupit? Bolí tě nohy? Bojíš se, že nebudeš mít sílu na cestu zpět? Dokud si oni sami nepřiznají, že potřebují pomoc, bude jednání dost obtížné. Důležité je ale myslet na to, že čím
déle budou zapírat a nepřipouštět si pravdu, tím horší pak bude zvrácení nastalého stavu,“ říká přední česká gerontoložka, docentka Iva Holmerová. Vhodná je také konzultace s odborníky nebo lidmi s podobnými zkušenostmi. To vše podpoří včasnému zavedení podpůrných opatření a řešení nastalé situace.
Kudy vede cesta?
Ideální stav je, když je člověk soběstačný, aktivní a zároveň se nebojí čerpat určitou míru pomoci. „Pokud si senioři zvyknou na občasné návštěvy a výpomoci ze strany pečovatelů, v pozdějším věku nebudou mít již problém přijmout další pomoc, nebude to pro ně taková změna,“ říká Michaela Stachová, ředitelka Nadace Krása pomoci. Rozpoznání prvních změn je na rodinných příslušnících. Důležitá je fyzická a mentální aktivace a nezastupitelnou úlohu má také výživa.
Jak zabránit podvýživě?
Správná výživa dodává energii, chrání před negativními vlivy prostředí a působí preventivně proti nemocem. Měla by být vyvážená a obsahovat dostatek plnohodnotných bílkovin. Problémy s příjmem potravy vedou k podvýživě (malnutrici), jejímž důsledkem může být i ztráta soběstačnosti. Problematice podvýživy se věnují třeba stránky www.vyzivasenioru.cz, kde lze nalézt odborné rady, jak daný stav zvrátit.
Screening součástí vyšetření
Nutriční screening je jednoduchý nástroj pro zhodnocení nutričního stavu pacienta. Lékaři jej také často používají k vytipování rizikových onemocnění. Pravidelné sledování stavu výživy pacienta by mělo být součástí vyšetření u lékaře. Existuje řada typů screeningu. Zahrnují různě podrobné informace zejména o váze člověka a jejím vývoji, ale i další údaje. Nutriční screening provádí jak lékaři, tak také nutriční terapeuti. Pokud tedy chcete znát opravdový stav svůj či vašeho blízkého, obraťte se na odborníky.
O čem mluvit?
- Co měli k snídani či obědu
- Co dělali celý den
- Co dělají jejich přátelé
- Jaké mají plány
- Co viděli nebo slyšeli zajímavého
732
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný