Život s cukrovkou je náročná jízda, říká herečka a maminka diabetického dítěte Pavla Vitázková
Senátorka Alena Dernerová: Důležitý je pohled na svět
Je sice političkou, ale původní profesí lékařkou. Dá se tedy předpokládat, že senátorka Alena Dernerová (61) má svoji životosprávu pod kontrolou. I to nás v rozhovoru zajímalo. A pochopitelně také její zkušenost s diabetem.
Jak slouží zdraví?
Děkuji za otázku. Naštěstí se cítím dobře i přes pracovní vytížení a nevím o žádné chorobě. Můj muž tvrdí, že je unaven už jen z toho, když sleduje mé aktivity. Ve všední dny spánku moc nedám, obvykle uléhám lehce po půlnoci, ale pak tvrdě spím a ráno se proberu vcelku svěží kolem sedmé hodiny. Pravdou je, že o víkendech si ráda přispím.
Jste senátorkou, ale také ve vedení České lékařské komory, tedy jistě často ve stresu. Jinak máte životosprávu pod kontrolou?
Již od studia na vysoké škole mám z pohledu zdravého životního stylu životosprávu asi ne ideální. Ráno snídám sladké na stojáka, kolem poledne něco pojím v ordinaci, obvykle celozrnné pečivo, šunku, sýr a banán. Kolem čtvrté mám únavovou krizi, protože se u mě dostavuje tzv. hypokalemie, takže si dám preso a jsem v pohodě. K večeři zobu, nejčastěji sýr, jogurt a knackebrot. No a před spaním si dám sklenku bílého vína. Co se týče váhy, mám nyní asi o 3kg více, než jsem měla na gymnáziu.
Každý desátý Čech má diabetes, máte i vy v rodině nebo v blízkém okolí někoho s cukrovkou?
Ano, rodina mého tatínka byla zatížena těžkou formou diabetu. Můj tatínek měl nestabilní diabetes na inzulinu se všemi možnými komplikacemi od retinopatie přes nefropatii, pro níž byl dialyzován, a také ostatní formy angiopatie s postižením srdce a nakonec na komplikace diabetu zemřel. Bylo mu 67 let. Přitom nebyl obézní.
Myslíte, že žijete tak, abyste sama nepoznala diabetes?
Je to obtížné vzhledem ke genetice, ale určitě se nepřejídám, mám dost pohybu a co je podle mě velmi důležité, mám pozitivní pohled na svět.
Jednou z prevencí je sport. Sportujete? Pokud ano, jaký sport preferujete?
Je to neuvěřitelné, ale již 30 let chodím se svou kamarádkou Hankou třikrát týdně cvičit a nyní mi můj syn koupil k narozeninám dárek v podobě kondičního trenéra, pod jehož vedením v posilovně navíc cvičím alespoň jedenkrát týdně. Také ráda běhám. K běhu mě přivedl můj manžel asi před 10 lety. Zprvu jsem si myslela, že nejsem schopna nic uběhnout, ale nyní na běh nedám dopustit a snažím se alespoň jednou týdně běhat několik kilometrů. Když mi čas a počasí dovolí, běhám častěji. Při běhu ze mne spadnou veškeré stresy a musím konstatovat, že před každými volbami, zatímco jiní seděli a čekali na výsledky, já jsem běhala.
Jaký postoj máte k zákazu kouření v restauracích?
Já jsem nekuřák a vždy mi vadilo, když jsme šli do restaurace na oběd a kouřilo se tam. Neměla jsem z dobrého jídla a posezení nic, protože jsem měla zarudlé oči a obtěžoval mě všeprostupující zápach nikotinu. A to jsem tam byla jen chvíli. Co personál, který tam pracuje? Co děti, které přicházejí s rodiči? Ví se, že pasivní kuřáctví také vede ke vzniku rakoviny plic. Kouření samo je příčinou plicních, srdečních, cévních a mnoha dalších chorob. Kouření je například i největším rizikovým faktorem pro rakovinu ledvin a slinivky břišní, takže se zdaleka nejedná jen o plíce, což si možná širší veřejnost nemusí uvědomovat. Nezpochybnitelným faktem ale je, že v drtivé většině vadí a zvyšuje náklady našeho zdravotnictví.
Tento rozhovor je převzatý z časopisu DIAstyl 1/2018.
792
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný