Sedavý způsob života může způsobit změny cholesterolu a ovlivnit funkci inzulínu
Sedavý způsob života je obecně jedním z hlavních rizikových faktorů neinfekčních onemocnění a úmrtí na celém světě. Vědci potvrdili, že dlouhodobá nečinnost má na zdraví lidí nepříznivý vliv. Mezi důsledky sedavého způsobu života podle nich patří změny cholesterolu, snížená funkce inzulínu a úbytek svalové a kostní hmoty.
Podle studie provedené na University of Texas Medical Branch v Galvestonu může mít dlouhodobá fyzická nečinnost na člověka negativní vliv. To, jak se projeví, je do značné míry závislé na věku. Trevor Romsdahl, který studii vedl, představil závěry výzkumu na výročním zasedání americké společnosti pro biochemii a molekulární biologii Discover BMB.
Sedavý způsob života lidskému zdraví nesvědčí
Světová zdravotnická organizace tvrdí: „Fyzická nečinnost je jedním z hlavních rizikových faktorů neinfekčních onemocnění a úmrtí na celém světě. Zvyšuje riziko vzniku rakoviny, srdečních onemocnění, mrtvice a cukrovky o 20–30 %. Odhaduje se, že by se dalo zabránit čtyřem až pěti milionům úmrtí ročně, kdyby byla světová populace aktivnější.“
Tomu nasvědčují i závěry studie, která zatím nebyla publikována v odborném časopise. Romsdahl upozornil, že dlouhá období nečinnosti mohou mít nepříznivé účinky na zdraví, mezi něž patří snížená funkce inzulínu a úbytek svalové hmoty, kostní hmoty a síly.
Správná svačina pro diabetiky pomůže zahnat chutě, doplní potřebné živiny a nezvýší glykemii
Člověk by měl v ideálním případě jíst pětkrát denně, pro diabetiky platí pravidelné stravování dvojnásob. Je pravdou, že u diabetiků II. typu lze ...
Estery cholesterolu ovlivňují celkové zdraví
Nová studie se zaměřuje na estery cholesterolu, což jsou lipidy, které regulují metabolismus lipidů, buněčné funkce a celkové zdraví. Skládají se z molekul cholesterolu spojených s mastnými kyselinami. Tyto estery ukládají a přenášejí cholesterol v celém těle. Pokud nefungují správně, může to přispívat ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění a metabolických poruch.
„Je důležité zdůraznit rozdíl mezi ‚cholesterolem‘, jak je znám v hovorové řeči a v medicíně, a estery cholesterolu, což je jiná biochemická jednotka,“ uvedla Dr. Mary Greene, kardioložka z Manhattanské kardiologie v New Yorku, která se na studii nepodílela.
Výzkumníci naznačili, že doplnění stravy o specifické mastné kyseliny by mohlo změnit profil esterů cholesterolu na zdravější. „Strava bohatá na zdravé tuky by podpořila celkovou podporu imunitního systému, opravu buněk a hojení ran,“ uvedla Greene. „Nezdravé tuky ve stravě jsou totiž spojeny s vyšší úrovní zánětu, endoteliální dysfunkcí a kardiovaskulárními chorobami.“
Endoteliální dysfunkce je první stadium aterosklerózy
Porucha funkce výstelky neboli endotelu cév, která se nazývá endoteliální dysfunkce, je považována za prvotní proces, který spouští rozvoj aterosklerózy. Tato porucha funkce endotelu vede v konečném důsledku k trvalému zúžení cév nebo k neschopnosti cév přiměřeně reagovat na podněty, které obvykle působí roztahování cév. Kromě toho endoteliální dysfunkce zvyšuje schopnost krevních destiček shlukovat se a podporovat vytváření krevních sraženin v cévách.
Vědci doporučují konzumovat potraviny bohaté na zdravé tuky, mezi které patří například tučné ryby, hořká čokoláda, chia semínka, vejce, avokádo, lněná semínka, ořechy, olivy a olivový olej, tofu, jogurt apod. a hlavně přidat pohybové aktivity.
Ovesné vločky a jáhly jsou silná dvojka. Velikonoční beránek vás příjemně překvapí
Velikonoční svátky s sebou přinášejí nejen radost z nastávajícího jara a rozpuku přírody, ale i příležitost strávit čas se svými ...
Sedavý způsob života je aktuální problém
Na rozdíl od našich předků trávíme čím dál více času sezením. U počítače ale sedáváme nejen v práci, ale často i doma. A to platí jak pro dospělé, tak pro děti. Nedostatek fyzických aktivit se promítá do zvyšujícího se počtu obézních lidí a má negativní vliv na fyzické zdraví, ať už jde o bolesti zad a krční páteře, rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, nebo cukrovky. A aby toho nebylo málo, urychluje i stárnutí.
Za sedavý životní styl se považuje méně než 5 000 kroků denně. Ideálně by měl přitom člověk nachodit alespoň 10 tisíc kroků denně (autorem tohoto doporučení je japonský doktor Hatano, který se v 60. letech minulého století pokoušel motivovat japonskou veřejnost k vyšší pohybové aktivitě).
Chůzí k lepšímu zdraví
Každých 1 000 kroků, které uděláme navíc (oproti svému průměru), snižuje celkovou úmrtnost a riziko srdečně-cévních onemocnění, jako je infarkt myokardu, mrtvice nebo srdeční selhání. Významná je také prevence osteoporózy a bolestí v zádech v důsledku oslabení svalstva. A nesmíme zapomínat ani na psychickou pohodu. Pravidelný pohyb totiž zlepšuje náladu a pomáhá bojovat proti depresím.
Zdroje: medicalnewstoday.com, dále dle textu
2417