Rozumíte svému lékaři? Co znamená, když se řekne „glykovaný hemoglobin“

Doktor mi pořád píše do zpráv takovou divnou zkratku, HbA_1c. Tak jsem se naposled zeptal, co to znamená, že to neznám. Když řekl „dlouhý cukr“, tak už mi to bylo jasné.

Glykovaný hemoglobin (HbA_1c)

Hemoglobin je nedílnou součástí každé červené krvinky v našem těle. Jednou z vlastností hemoglobinu je to, že na sebe dokáže tzv. „neenzymovou glykací“ navazovat cukr. Tím vzniká glykovaný hemoglobin, pro který běžně používáme zkratku HbA_1c a v ambulanci jej při rozhovoru s pacienty někdy nazýváme „dlouhým“ či „dlouhodobým cukrem“.

Průměrná životnost červené krvinky (erytrocytu) je 120 dní. Hodnota glykovaného hemoglobinu nám tedy podává zpětnou informaci o celkové vyrovnanosti cukrovky přibližně v tomto časovém období před odběrem krve.

Technicky zvídavé čtenáře může zajímat informace, že se nejedná jen o jednoduchý průměr glykemií za uplynulou dobu, výpočet je ve skutečnosti trochu složitější. Hodnota HbA_1c zahrnuje průměrné glykemie a jednotlivé měsíce v ní nejsou zastoupeny zcela rovnoměrně, poslední měsíc před odběrem hraje v celkové hodnotě 50 % roli.

Pro všechny čtenáře je pak podstatná informace, že podle HbA_1c hodnotí lékaři tzv. dlouhodobou kompenzaci diabetu, nebo-li jak na tom s cukrovkou diabetik je. Podle současných doporučení České diabetologické společnosti je optimální, pokud se jinak zdravý diabetik bez dalších závažných onemocnění přibližuje svým HbA_1c hodnotě 45 mmol/mol. U pacientů s chronickými komplikacemi cukrovky a dalšími závažnými nemocemi i u diabetiků vyššího věku jsou kritéria méně přísná, v tomto případě je za optimum považováno dosáhnout hladiny HbA_1c kolem 60 mmol/mol.

Zbavte se závislosti na sladkém! Nabízíme vám účinné tipy, jak se této neřesti zbavit

Abyste své tělo po celý den rovnoměrně zásobili energií a nedocházelo k nerovnováze mezi přijímanou a vydávanou energií, rozložte si příjem ...

Inzulin

Naše tělo vytváří inzulin v B-buňkách Langerhansových ostrůvků slinivky břišní (pankreatu). Pomocí složitých fyziologických pochodů se uvolňuje inzulin z B-buňky do krevního oběhu, s kterým putuje do různých tkání lidského těla (například játra a svaly). V těchto tzv. cílových tkáních se naváže na svoje receptory na povrchu buněk a díky tomu umožní vstoupit cukru z krve právě dovnitř buněk. Reguluje tak společně s dalšími hormony hladinu glykemie.

Onemocnění cukrovkou vzniká při poruchách tvorby nebo funkce inzulinu na různých místech této cesty, od samotné B-buňky až po receptory v cílových tkáních. Hladinu inzulinu v krvi lze sice změřit i laboratorně, to se ale využívá spíše při vědeckých studiích, nikoliv jako rutinní vyšetření. O množství inzulinu v krvi se nepřímo můžeme přesvědčit testováním tzv. C-peptidu.

C-peptid

Předstupněm inzulinu je při jeho tvorbě ve slinivce tzv. proinzulin. Proinzulin je molekula, tvořená řetězcem aminokyselin. Samotný inzulin vznikne v okamžiku, kdy se z proinzulinu odštěpí část tohoto aminokyselinového řetězce, nazývaná C-peptid. Na rozdíl od hladiny inzulinu patří stanovení hladiny C-peptidu mezi standardně dostupné laboratorní testy. Z vyšetření C-peptidu pak lze nepřímo usoudit, jaké množství vlastního inzulinu tělo konkrétního pacienta ještě vytváří.

Hubneme s rozumem: Dieta z pohledu psychologa

Bez jídla bychom nepřežili. Potřebujeme živiny a energii k fyzické i psychické aktivitě, ale i ke správnému odpočinku. Je známo, že pokud jde ...

Tuto informaci však nepotřebuje diabetolog znát u každého diabetika, protože kontrolu kompenzace cukrovky hodnotí nejlépe z glykemických profilů a hodnoty HbA_1c. Hladinu C-peptidu vyšetřuje lékař u diabetika jen v některých konkrétních situacích. Může to být ve chvíli, kdy zvažuje zahájení terapie inzulinem u diabetika 2. typu se špatnou kompenzací cukrovky na tabletové léčbě. Jinou takovou situací může být nový vznik cukrovky u dospělého, kde není ze začátku zcela zřejmé, zda se bude jednat o diabetes 1. či 2. typu. Pokud je u tohoto pacienta hladina C-peptidu velmi nízká, znamená to, že má i málo vlastního inzulinu a bude se jednat spíše o diabetes 1. typu. C-peptid lze odebrat jak z krve nalačno, tak tzv. „po zátěži stravou“. Druhá hodnota nám v tomto případě ukáže, kolik inzulinu dokáže tělo vyšetřovaného vyplavit v reakci na jídlo.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky As. MUDr. Jarmily Jirkovské

3107