Rozhovor se sportovcem a diabetikem 2. typu Jakubem Heglasem: “Byl jsem odhodlaný se s nemocí poprat.”

Přečtěte si i naše další inspirativní a motivační rozhovory s diabetiky “z lidu”: Rozhovor s diabetičkou a sportovkyní Lucií: “Se sportem a glykemiemi to mám už vychytané” nebo Rozhovor s diabetikem a sportovcem Patrikem na téma otužování

Pane Heglasi, velmi mě zaujal váš příběh, který dokazuje, že při diabetu 2. typu lze dosáhnout stavu remise. Kdybychom to ale vzali úplně od začátku – kdy vám vlastně cukrovku 2. typu diagnostikovali?

Záchyt mého onemocnění nastal někdy v dubnu roku 2016. Měl jsem bolesti zad a lékařka mě poslala na vyšetření k ortopedovi, kde mi nechali udělat i CT. Bolest zad to sice nevyřešilo, ale doktorka si všimla zvětšených jater (NAFLD). Takže následovaly důkladné krevní rozbory, při kterých se samozřejmě zjistilo, že můj stav odpovídá onemocnění diabetem 2. typu. Hladinu glykovaného hemoglobinu (HbA1C) jsem měl v té době na hodnotě 54, ranní glykemii kolem 8 mmol/l.

Jaké vlastně byly tehdy vaše znalosti o cukrovce?

O cukrovce druhého typu jsem tušil jen to, že se vyskytuje pouze u starší populace a u obézních lidí.
Takže žádné velké povědomí… Jak jste se cítil, když vám sdělili diagnózu? Byl to pro mě šok právě z důvodu předsudku, že diabetes 2. typu mohou dostat jen lidé staří a se silnou nadváhou. Když jsem se setkal s realitou a zjistil, jak může vypadat progrese diabetu a dlouhodobé komplikace nemoci, byl jsem odhodlaný se s nemocí poprat a ideálně ji „vyřešit“ za pomoci remise.

Remise diabetu 2. typu aneb Jak zvrátit diagnózu cukrovky

Většině pacientů s diabetem 2. typu jde doslova o zdraví. Nadváha, obezita, výkyvy glykémie, tuk v orgánech – to vše souvisí s pozdními ...

Jak vlastně probíhala vaše edukace? Máte pocit, že vám u lékaře sdělili všechny důležité informace o nemoci a léčbě cukrovky?

Na první schůzce ve špičkovém pražském lékařském pracovišti jsem po výsledcích z laboratoře dostal metformin a statiny. Měl jsem se později potkat s výživovými sestrami, které měly provést další edukaci. Na můj dotaz ohledně konzumace sacharidů jsem dostal doporučení nepřekračovat více než 250g denně. V té době už jsem měl ale částečné povědomí o nízkosacharidovém stravování.

Pociťoval jste nějaké problémy ještě před tím, než vám byla diagnóza diabetu sdělena?

Nikdy jsem necítil hyper- nebo hypoglykemii, nicméně vzpomínám si na jeden okamžik, kdy jsem přestal vidět na pravé oko. Ale to jsem tehdy přisuzoval spíše dehydrataci.

Jak vám vyhovovala léčba doporučená diabetologem?

Metformin a statiny na snížení cholesterolu měly být základem léčby. Společně s návrhem jídelníčku, ke kterému ale nakonec nedošlo. Metformin jsem snášel dobře, ačkoliv u někoho vyvolává žaludeční potíže. Ovšem mým cílem bylo se léků zbavit nadobro.

To chce ovšem silnou vůli a samozřejmě také značnou sebedůvěru. Měl jste již nějaké tušení, jak by to bylo možné realizovat?

V té době, než si mě pod ochranná křídla vzala paní doktorka Krejčí, jsem obrátil internet vzhůru nohama. Přečetl jsem mnoho studií a zhlédl desítky hodin videí na YouTube. Hodně jsem čerpal ze sociálních sítí, kde je mnoho skupin týkajících se této problematiky. Jako zásadní vnímám i to, že jsem náhodou potkal na sociálních sítích Honzu Vyjídáka, který mi poskytl opravdu hodně informací. Jeho studie a odkazy byly zlomové.

A tak jste se rozhodl jít cestou nízkosacharidového stravování. Jaké byly vaše počátky a odkud jste čerpal informace?

K rozhodnutí mě vedly právě ty znalosti, které jsem získal zejména od paní doktorky Krejčí – ta působila jako můj lékař i mentor a dodávala mi sebevědomí. Pokud vás lékař podporuje na vaší cestě, přestanete pochybovat o správnosti svého směřování. I když vás většina lidí od toho odrazuje. Je velmi důležité konzultovat přechod na nízkosacharidové stravování se svým lékařem, který může mimo jiné upravit odpovídajícím způsobem dávku léků. Nastavit zcela nový jídelníček byl doma trochu problém, ale moje žena mě v tom zcela podpořila, jelikož sama důsledně praktikovala nízkosacharidový jídelníček, a to již několik let.

Jak vám tedy tato strava zpočátku vyhovovala? Odrazily se změny na vašich glykemiích či celkovém zdravotním stavu?

Přiznám se, že mi některé oblíbené pochutiny ze začátku chyběly. Avšak u této „diety“, pokud je správně aplikována, jsou vidět takřka okamžité výsledky. Po třech měsících byla moje ranní glykemie lepší a hodnota glykovaného hemoglobinu klesla na 42 mmol/mol. Během šesti měsíců jsem zhubl 13 kg – tedy z původních 93 kg (na svých 182 cm výšky) na 80 kg, které si držím stále. Krize se objevila jen na začátku, kdy se organismus po dobu asi čtrnácti dnů dožadoval své pravidelné dávky cukrů.

Jak tedy vypadá váš jídelníček v současnosti?

Základ tvoří maso, ryby, vajíčka, zelenina s nízkým obsahem škrobu (většinou ta, co roste nad zemí), mléčné fermentované výrobky a ořechy. Vypadá to jako hodně monotónní jídelníček, ale mně prakticky nic nechybí. Jím do sytosti, kterou mi zajistí zejména bílkoviny, a díky tomu mě pocit hladu netrápí.

Jednadvacetiletá gymnastka Marie: “Skloubit trénink s cukrovkou nebyl problém.”

Zajímá vás, jak sportují s cukrovkou jiní diabetici? Přečtěte si například tento článek: Rozhovor s osobním fitness trenérem a diabetikem ...

A co když se přihlásí chuť na „něco dobrého“? Dopřejete si nějakou pochutinu?

Ano, myslím, že mlsat se dá i zdravě. Pokud mne honí mlsná, dám si oříšky nebo vysokoprocentní čokoládu.

Do svého jídelního režimu zařazujete také přerušované půsty… Z jakého důvodu?

Na začátku jsem aplikoval přerušované půsty 18/6 (osmnáct na šest) z důvodu rychlejšího úbytku viscerálního tuku a tuku na játrech.

Co znamená 18/6?

Znamená to, že se po dobu 18 hodin denně postíte a ve zbývajících 6 hodinách můžete konzumovat. Např. když nebudete nic jíst po večeři a vynecháte snídani, tj. dojíte své poslední jídlo ve 20:00 a pak nejíte do 14:00 následujícího dne, máte nastaven režim 18/6. Já jsem v současnosti přešel od tohoto rozvržení na pravidelné pondělní celodenní půsty, tedy 24 hodin jen o vodě. Mám to jako takový reset po víkendovém bohatším přísunu potravin.

Máte pocit, že i přes nízkosacharidovou stravu máte dostatek energie na každodenní záležitosti?

Energie mám více než před lety, a to z důvodu stabilní hladiny cukru v krvi. Tento stav mi umožnilo nízkosacharidové stravování při konzumaci 40–60 g sacharidů denně.

A zvládáte při tomto energickém příjmu například klasicky sportovat?

Samozřejmě, 2x týdně chodím běhat, a to deset a více kilometrů.

Pan Heglas se věnuje ve volném čase sportovní střelbě… | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autora Jakuba Heglase

Nyní jste tedy v remisi diabetu… Domníváte se, že je pro vás tento stav dlouhodobě udržitelný, stejně jako způsob stravování, který jste si zvolil?

Naprosto. Nemám problém být týden vegetarián, týden strávit na středomořské stravě a další týden například na keto dietě.

Jakub Heglas (50 let) pracuje jako manažer kvality v jedné z českých energetických společností. S manželkou a dvěma dětmi žije v Brandýse nad Labem. Jeho největší zálibou je sportovní střelba a cestování.

Komentář diabetologa prof. MUDr. Zdeňka Rušavého: Základem zdravé stravy jsou kvalitní základní potraviny

Rozhovor je veden s inteligentním, zdravým, 50letým sportovcem, který má náročné zaměstnání. Po manifestaci diabetu 2. typu v roce 2016 se po opakovaných konzultacích s ošetřující lékařkou rozhodl kompletně změnit svoje stravovací návyky. Vybral si ketogenní dietu a do 6 měsíců zhubl 13 kg a normalizoval glykemii. Každý diabetolog má několik podobných pacientů, kteří se z různých důvodů rozhodnou dlouhodobě změnit životní styl, zredukovat hmotnost a tuto změnu dlouhodobě realizovat. Jejich dietní přístupy mohou být různé. Pokud povedou ke „zdravé“ normalizaci hmotnosti, budou většinou účinné.

Není rozumné se domnívat, že odpověď lidského organismu na různé diety bude u všech osob stejná. Existuje individuální odpověď organismu na utilizaci substrátů díky různé metabolické výbavě mitochondrií a díky dalším faktorům.

Ketogenní dieta má mnoho zastánců, protože ketolátky snižují pocit hladu a jsou výhodným substrátem pro mozkové buňky. Ketogenní dieta je mnoho let využívána u osob s epilepsií a je zkoumána u migrén, únavových syndromů a mozkových tumorů. Z rozhovoru s panem Heglasem je patrná jeho hluboká znalost zásad zdravé výživy. Nejdůležitější zásadou u všech „zdravých“ diet je používat kvalitní základní potraviny a vyvarovat se vysoce zpracovaným potravinám. Zkušený pacient si vybírá kvalitní proteiny (maso, vejce, tvaroh, mléčné výrobky), kvalitní sacharidy (zeleninu, ovoce, luštěniny) a kvalitní tuky (máslo, olivový olej, avokádo, ořechy) a z těchto základních potravin sestavuje jídelníček.

Velice obdivuji jeho odhodlání používat 1x týdně půst, který může posílit tvorbu ketolátek, příznivě ovlivňuje jaterní steatózu a možná i tvorbu viscerálního tuku společně s pravidelnou fyzickou aktivitou. Gratuluji jemu i paní doktorce a přeji jim úspěšné pokračování léčby.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem Jakuba Heglase i MUDr. Zdeňka Rušavého

6037