Zdeněk Pohlreich: Profesionální kuchař není dietní sestra
Rozhovor s Romanou Kolářovou, autorkou designových doplňků pro diabetiky Lota v letu: „Smyslem mé práce je léčbu diabetu zpříjemnit“
Zdroj: se souhlasem autorky Romany Kolářové
Do šití se zamilovala už v dětství, kdy si často lámala hlavu s tím, jak by mohla cokoliv vylepšit. Nyní už na profesionální úrovni šije oblečení a doplňky ke zpříjemnění nošení kompenzačních pomůcek.
Romana Kolářová je výtvarnice, pedagožka a maminka tří dětí. V Brně vystudovala Střední školu uměleckých řemesel. Následně pokračovala na Fakultě výtvarných umění VUT a v roce 2011 již při práci absolvovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity. Na konci roku 2021 vypustila do světa značku Lota v letu, pod kterou tvoří designové textilní doplňky na míru pro diabetiky a děti i dospělé se ztrátami sluchu. Produkty značky vznikají v malém ateliéru u ní doma v srdci Česka. Plní si sny o práci, která jí baví, je smysluplná a umožňuje být pro svou rodinu časově flexibilní.
Pod autorskou značkou Lota v letu šijete designové kousky určené dětem se zdravotním znevýhodněním, diabetikům a neslyšícím. Jak to vůbec začalo?
Je celkem těžké najít jeden moment, kde a kdy to přesně všechno začalo. Příběh vzniku Loty sahá až do mého dětství, kdy se u mě projevila výrazná touha tvořit tzv. zlepšováky. To samé dělá vlastně i dnešní Lota v letu. Vylepšuje způsoby nošení kompenzačních pomůcek. Hledá cestu, jak udělat používání pomůcek co nejpříjemnějším.
Proč jste se zaměřila na šití pro diabetiky a neslyšící?
Inspirace pro tvorbu kompenzačních pomůcek sahá do mých středoškolských let. Během studia na Střední škole uměleckých řemesel v Brně jsem byla členkou integrované taneční skupiny výrazového tance. Měli jsme tam tanečníky a tanečnice s různými druhy tělesného postižení. Ve firmě, kde tehdy pracoval můj táta, byli zase zaměstnaní kluci vozíčkáři. Moje sestra Lenka se profesně věnuje problematice neslyšících a lidí s hluchoslepotou.
Takže jste měla možnost zjistit, s čím se potýkají?
Zjišťovala jsem, co jim chybí a co jim pomáhá. Tahle poznání mi více otevřela oči i srdce a pomohla stavět priority. Pomáhat a dělat veselejší den lidem, jejichž sudička zdraví zaváhala, to byla ta hlavní myšlenka. Pak přišla jasnější představa, co a pro koho budu tvořit.
Co vás přivedlo k problematice diabetu?
S diabetem se setkávám jak v rodině, tak i u přátel a jejich dětí. Díky skupině dobrovolníků jsem si formou dotazníků udělala průzkum. Zajímala jsem se o to, jak bych pro diabetiky mohla přinést více pohodlí a diskrétnosti při každodenní léčbě inzulínem. U dětí bylo od začátku mým cílem léčbu zpříjemnit a snížit míru nepříjemných pocitů při léčebných úkonech. Hlavní záměr byl, aby se dětem výrobky tak líbily, že je budou rády nosit. Toho jsem chtěla docílit bohatým výběrem barev a atraktivními vzory.
Vyšlo nové číslo časopisu DIAstyl!
Vrchní sestra Kliniky diabetologie IKEM Bc. Kateřina Čechová popíše chyby, jakých se nejčastěji dopouštějí diabetici při léčbě inzulinovou pumpou ...
A věděla jste o samotné nemoci ještě předtím?
Ano. Úplně první informace o této nemoci jsem získala díky zdravotnickému výcviku, na který jsem se přihlásila během studia na vysoké škole. V kurzu jsem se například naučila, jak u člověka s diabetem postupovat v případě těžké hypoglykemie a jak tento stav rozeznat.
Odkud nyní čerpáte informace o diabetu?
Jako zdroje informací mi slouží odborné články na internetu a články z vašeho časopisu. Některé informace jsem získala od mých blízkých, kteří jsou svou profesí lékaři. Zajímavé a obohacující je pro mne sledovat instagramové profily, které se věnují tématům, jako je “život s cukrovkou” apod.
Je podle vás široká veřejnost dostatečně informována o cukrovce?
Osobně to vnímám tak, že osvěty není nikdy dost. Naše dcerky mají ve škole spolužáka s DM1. Jeho maminka, profesí lékařka, nachystala ve škole ve spolupráci s pedagogy edukační projekt pro děti, který měl velký úspěch.
Mělo by se ve školách o cukrovce více mluvit?
Jako pedagog bych si dovedla představit, že by se interaktivní přednáška o cukrovce zařadila do programu každé školy v rámci základního vzdělávání. U dospělých bych čekala zmínku o diabetu v rámci školení první pomoci, které by měl podle mě absolvovat každý.
Vraťme se zpátky k šití. Jak dlouho už šijete?
Jsem samouk. Učit šít jsem se začala, když jsem byla na střední škole. Šití mě velmi chytlo a postupně jsem začala navrhovat složitější kousky. Přešívala jsem si oblečení a tvořila originální kousky, ze kterých jsem byla v té době nadšená.
Máte tři děti, jak zvládáte ještě šít na profesionální úrovni?
Všechny tři děti už chodí do školy, takže pokud jsou zdravé, mám dopoledne a část odpoledne volno na práci. Často se nám ale stává, že na ně skočí nějaký bacil, a to mi pak dělají doma společnost.
Pomáhají vám v takových chvílích?
Ano, například milují, když spolu vybíráme a nakupujeme nové látky. Ptám se jich, jaké vzory se jim líbí a zda si myslí, že se budou líbit i ostatním dětem. Někdy mi pomáhají vymýšlet názvy pro výrobky. Jindy je poprosím, jestli bych na nich mohla výrobky nafotit.
Diabetes 2. typu: Kdy je léčba inzulínem nezbytná?
Možná vám diabetolog nově nasadil inzulín a vy máte z jeho užívání počáteční obavy. Nebo už se dokonce potýkáte s některými konkrétními věcmi, ...
Kdy přišel ten zlom a z koníčku se stala práce na plný úvazek?
Bylo to krátce předtím, než přišla pandemie. Abych dobře zvládla vše, co taková tvůrčí práce na plný úvazek obnáší, chtěla a musela jsem se v několika oblastech dovzdělat. Paralelně s teoretickou přípravou jsem chystala konečnou podobu prvních výrobků a ty jsem začala rovnou i vyrábět.
To muselo být náročné.
Bylo. Záhy přišel první lockdown a všichni zůstali doma. Abych stihla to, co jsem si naplánovala, a měla pár hodin na práci, vstávala jsem tehdy v čase, když měli kohouti ještě hlubokou noc. Později ráno se dům začal probouzet, a to už mě čekal jiný program. Když se ohlédnu, přijde mi to trochu šílené, ale stálo za to. Moje práce mě neskutečně baví a neustále mě žene kupředu k vyvíjení nových výrobků, ke zlepšování těch stávajících, k výběru materiálu, k sebevzdělávání a rozvoji v rozličných oblastech.
Na webových stránkách nabízíte velké množství výrobků. To vše šijete sama?
Ano. Zatím dělám vše sama. Od šití výrobků přes tvorbu a správu e-shopu, úpravu fotek, psaní textů až po komunikaci se zákazníky a expedici balíčků. Počet objednávek stále roste a dostala jsem se na hranici zvládnutelnosti všeho v jedné osobě.
To by chtělo nějakou pomoc.
Už pár týdnů řeším plán, který by mi měl trochu uvolnit ruce. Není úplně jednoduché tento projekt zefektivnění vzhledem k mému perfekcionismu realizovat. Ale myslím, že zákazníci se změny dočkají už brzy.
Proč jste vybrala název Lota v letu?
Když jsme s mým mužem vybírali jméno pro naše dcery, Lota byla v úzkém výběru dívčích jmen. To jméno se mi moc líbilo, ale nakonec jsme se rozhodli u všech tří dcer pro jiné. Lota mi ale zůstala v hlavě. Uvědomila jsem si, že projekt, který chystám, je takové moje čtvrté dítě. A pak mě to prostě napadlo. Lota! A v letu proto, že symbolizuje pečující maminku v běhu, která má chuť rozveselovat ostatní a sílu pomáhat svému okolí. Ale to je jen jeden důvod. Té symboliky je v tom víc. Něco z ní si nechám jako tajemství.
Hodně prodáváte břišní pásy pro diabetiky. Musíte dopředu znát, jakou pumpu zákazník užívá kvůli rozměrům?
Rozměry dopředu vědět nepotřebuji. Umím zhotovit i pásy s univerzální velikostí kapsy, což se hodí např. tehdy, když zákazník typ pumpy ještě nezná, nebo plánuje přechod z jednoho typu na jiný. Samozřejmě je možné ušít pás s kapsou přímo na míru konkrétnímu typu zařízení. Podobné je to i u senzorů.
Mohou zákazníci nakupovat i jinde než jen na e-shopu?
Kamennou prodejnu nemám. Výrobky z mé dílny jsou vždy na míru zákazníkovi a dají se objednat jen v e-shopu. V loňském roce jsem představila svůj ateliér na druhém ročníku českého společného Diakongresu pro pacienty a lékaře, který byl organizovaný týmem MUDr. Lenky Petruželkové, zástupkyně vedoucího oddělení endokrinologie a diabetologie při Pediatrické klinice FN v Motole a 2. LF UK. Návštěvníci si mohli prohlédnout a rovnou vyzkoušet výrobky v mém stánku. Ráda bych v tomto ohledu navázala spolupráci také s jednotlivými diabetologickými odděleními a v souvislosti s doplňky k nošení sluchadel a kochleárních implantátů také s otorinolaryngology a foniatry.
Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný text užitý v původním znění a se souhlasem autorky Mgr. BcA. Romany Kolářové
4179