Rozhovor s pekařem a diabetikem 2. typu Davidem: „Důležité je se nemoci nepoddávat!“

Začtěte se do našich dalších skvělých rozhovorů s inspirativními lidmi! Rozhovor s diabetičkou Dorotou: „Nakonec bude všechno v pořádku. Pokud to není v pořádku, ještě není konec.“ nebo Rozhovor se sportovcem a diabetikem 2. typu Jakubem Heglasem: „Byl jsem odhodlaný se s nemocí poprat.“

Kdy vám cukrovku diagnostikovali a jak jste se vlastně cítil?

Cukrovka se u mě rozvíjela pomalu a až později udeřila v plné síle. Prvním příznakem byla abnormální žízeň, poté i chuť na sladké. Stále jsem jedl a pil sladké věci, a dokonce se mi i stávalo, že jsem si musel doslazovat kofolu. Dalším příznakem bylo zhoršení zraku. Na metr jsem nedokázal rozeznat obličej. Byl jsem také velmi unavený a usínal jsem bez důvodu. Chvílemi jsem přestával ovládat své tělo a nemohl jsem ani pořádně mluvit.

Jak jste se cítil, když vám cukrovku diagnostikovali?

Nebýt přítelkyně, nebyl bych dnes tady. Právě ona mě donutila jít k doktorovi, a tím mi zachránila život. Podle lékaře jsem totiž přišel za minutu dvanáct. Na tohle období velmi nerad vzpomínám, protože mi bylo v nemocnici a později i u diabetologa řečeno, že kdybych nepřišel, tak by mě cukrovka nejspíš zabila.

Nevadí, když přeci jen trochu zavzpomínáte, jak ten den diagnózy probíhal?

Když mi sestra udělala první testy a viděli jsme, že jsou výsledky glykemie 26 mmol/l, tak sestra běžela okamžitě pro doktora. Hned mi píchli nějakou injekci, zavolali mi záchranku, která mě odvezla na týden do nemocnice. Tam mi dělali různá vyšetření ledvin, srdce, mozku i slinivky.

Máte diabetes 2. typu. Je u vás nemoc dědičná?

Ano, je. V naší rodině trápí cukrovka hlavně ženy v rodě ze strany otce. Diabetiky znám jak z rodiny, tak i z práce a od přátel. Ale převážně jde o diabetiky 1. typu.

Rozhovor s diabetikem, masérem a oddílovým vedoucím na DIA táboře Štefanem: “Cukrovka mi pomohla najít přátele na celý život.”

Začtěte se do našich dalších skvělých rozhovorů s inspirativními lidmi! Rozhovor s diabetičkou Dorotou: "Nakonec bude všechno v pořádku. Pokud to ...

Máte pocit, že jste byl dobře edukován při záchytu nemoci?

Myslím, že jsem byl edukován dobře. Problémem bylo, že mi dali brožury a řekli mi, abych se podle nich začal stravovat a začal se více pohybovat. V podstatě jsem měl změnit celý životní styl. V té době mi ale nebylo vůbec dobře po psychické stránce, a tak jsem začal propadat depresím.

Pomohl vám v tu chvíli někdo?

Přítelkyně zareagovala a okamžitě mě vzala k výživovému poradci. Tím se vše rozjelo správným směrem. Sice jsem si pročítal informace na internetu, ale ne vždy jsem se dočetl jednotné nápady. Výživový poradce se mi oproti tomu věnoval naplno, kontaktoval i osobní trenéry, vše s nimi konzultoval a pak ověřené informace předával mně.

Právě změna životního stylu často souvisí s úspěšnou léčbou diabetu 2. typu. Jak moc velká změna to pro vás byla?

Přesně tak, životní styl s tím souvisí nejvíce. Musel jsem se k tomu postavit čelem, změnit veškeré návyky, a hlavně to všechno zpracovat a změnit ve své hlavě. Člověk si musí dát nějaké cíle, mít podporu rodiny a nejbližších. Není to lehké, život se mi od základů změnil, byly i těžké dny, kdy jsem uronil slzu, dostavila se i beznaděj, ale člověk se tomu nesmí poddávat.

Rozhovor s hráčkou amerického fotbalu a diabetičkou Annou: “Americký fotbal je nejtýmovější hra, kterou znám.”

Další z rozhovorů si můžete přečíst například zde Rozhovor s DIA mámou Bárou: "Lidé často nevědí, o čem diabetes je. Osvěta je důležitá." nebo ...

Podařilo se vám zhubnout 30 kilo. Jak jste této změny dosáhl?

Teď už je to dokonce 45 kilo… Přebytečná kila jsem zhubl díky drastické změně jídelníčku a pravidelnému sportování. Jezdím na kole a denně nachodím kolem 35 tisíc kroků za každého počasí. A to nepočítám to, co nachodím v práci.

Jak taková drastická změna jídelníčku vypadala?

Omezil jsem přílohy a začal jsem jíst hodně zeleniny upravené na všechny způsoby mimo smažení. Přestal jsem používat sladidla, a to i náhražky cukru. Začal jsem jíst hodně ryb i mořských plodů. Z kuřecího masa jsem více volil stehenní kousky, hovězí maso si dám jednou dvakrát do měsíce. Denně se ale snažím, abych měl čerstvou zeleninu.

Co vás při redukci motivovalo nejvíce?

Moje rodina, hlavně přítelkyně a děti. Chci žít a vyhnout se pozdním komplikacím cukrovky, jako je třeba amputace. Stačí už to, co cukrovka dosud napáchala. Vzala mi zuby, vyvolala srdeční arytmii a má podíl i na mém astmatu. Všechno se mi podařilo dostat pod kontrolu, ještě zbývá arytmie, která se vyřeší drobným zákrokem.

Jak se nyní cítíte s ohledem na diabetes?

Cítím se zdráv. Jsem bez prášků, dvakrát za den si změřím glykemii, abych měl přehled. A běžně mám hodnoty okolo 4 až 5. Váhu si udržuji stravou a aktivním každodenním pohybem, i když se mi někdy samozřejmě nechce.

Spíte dostatečně dlouho? Spánek ovlivňuje nejenom váš diabetes

Do začarovaného kruhu špatných spacích návyků se může dostat nejen diabetik, ale i zcela zdravý člověk. Tím, že bude méně spát, se vystavuje ...

Měl jste někdy problém s hypoglykemií nebo hyperglykemií? Jak jste ji řešil?

Hypoglykemii jsem měl párkrát, z toho dvakrát mě musela odvézt sanitka. Jinak jsem to ustál doma za pomoci glukózového sirupu. Takové dny ale pak nebyly příliš dobré, protože jsem byl velmi unavený. Teď už s ní ale problémy nemám. Hyperglykemie mě trápila hlavně na začátku, když jsem ještě nevěděl, které jídlo mi dělá dobře a které ne.

Máte pocit, že vás diabetes nějak omezuje?

Teď už mě neomezuje, ale dříve mě cukrovka omezovala opravdu hodně.

Co byste vzkázal našim čtenářům, kterým třeba trochu chybí ona počáteční motivace ke změně životního stylu?

Z vlastní zkušenosti vím, že je důležité se hlavně nepoddávat nemoci. Děláte to především pro sebe a pro své blízké, navíc se díky změně vyhnete pozdním komplikacím diabetu. Musím poděkovat přítelkyni a dcerám za to, že to se mnou vydržely a byly mi nápomocny při všem, čím jsme si prošli. I když vím, že jsem byl kolikrát opravdu na zabití a podléhal všemu negativnímu. To je ten celý hnací motor. Chce to srovnat si priority v hlavě – buď budu žít normální život, nebo to nechám tak, jak to je, ale nečekám, že budu v pořádku. Váha v tomto případě rozhoduje o tom, jak bude nemoc postupovat. Ale já myslím, že je potřeba takzvaně ji chytit pod krkem a nedovolit jí, aby dál postupovala.

David poté, co se mu úspěšně podařilo zhubnout 45 kg. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autora Davida

David před redukcí své hmotnosti. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autora Davida

David Berger (37)

David pochází z Jindřichova Hradce a v současné době žije s přítelkyní a dvěma dcerami v Sezimově Ústí. Pracuje jako směnový mistr a zároveň mísič těsta v pekárnách. Ruční výroba těsta je velmi fyzicky náročná práce. Samotnému Davidovi projde pod rukama denně okolo tuny těsta. Má diabetes 2. typu a život mu zachránila radikální změna životního stylu. Díky zdravé stravě a aktivnímu každodennímu pohybu drží cukrovku pod kontrolou a zhubl neuvěřitelných 45 kilo.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autora Davida Bergera

17183