Rozhovor s nutriční terapeutkou Zuzanou Švédovou: Když je strava zároveň lékem

Přečtěte si i naše další zajímavé rozhovory – například se Zuzanou Daušovou o signálních psech nebo s Michaelou Levíčkovou o veganství při diabetu!

Zuzko, vy sama máte s cukrovkou osobní zkušenost. Odkdy máte diabetes?

Už je to deset let, kdy mi do života vstoupil diabetes 1. typu. Bylo to pro mě ale zároveň impulzem, abych si vystudovala ještě poslední školu, tentokráte věnovanou výživě. Jako nutriční terapeutka tedy působím už jedno desetiletí. Sama jsem deset let na perech a zatím mi tato léčba vyhovuje, jsem totiž aktivní a hodně se hýbu a díky tomu jsou mé glykemie stabilní. Musím říci, že s diabetem velmi klidně plynu. Senzory jsem využila pouze v těhotenství a v prvních měsících při kojení syna. Nyní již ne, glukometr však používám několikrát denně.

Upravujete si někdy svůj inzulinový režim s ohledem na sport, zvýšený pohyb, nemoc a jiné?

Ano. Hodně cvičím a po zátěžovém dni snižuji noční inzulin. Během nemoci inzulin přidávám, naopak se však stravuji spíše nízkosacharidově. Nejedu ve striktně vyjetých kolejích, s drobnými výkyvy umím pracovat.

Rozhovor s Michaelou Levíčkovou: Tentokrát o veganském jídelníčku a vlastní výrobě rostlinných sýrů!

Michaela Levíčková je vystudovanou bioložkou a také se výborně vyzná v nutričním poradenství. Její skvělý přehled o veganské stravě a vášeň pro ...

Pojďme k našemu hlavnímu tématu. Vím, že hodně dbáte na svou stravu. Co vás k tomu vede a inspiruje?

Diabetes bez správně sestaveného jídelníčku, klidné mysli a přirozené pohybové aktivity je přímá cesta do pekel. Potřebuji být zdravá. Chci být zdravá, protože pak mohu tvořit a objevovat svět. Baví mne toho neuvěřitelná spousta. Kdyby byly mé glykemie každodenně rozkolísané, vím, že budu unavená, neujdu ani polovinu své každodenní cesty. Navíc potřebuji energii na svého syna, který je taktéž velmi aktivní. Takže v mé stravě je obrovský kus motivace. I bylinky mi pomáhají diabetes mnohem lépe zvládat. Baví mne míchat všechny ty chutě, vůně a byliny, uvařit každý den něco velkolepého, díky čemuž pak mohu třeba i tři hodiny v kuse psát.

Jak se tedy konkrétně stravujete?

Můj jídelníček není složitý. Den začínám oblíbenou kaší, většinou z ovesných vloček, přidávám jablko, ořechy a skořici, dobrý tučný tvaroh. Někdy snídám pohankový kváskový chléb, většinou se sýrem či tvarohovou pomazánkou. A k tomu zelenina. Svačinku nemívám, vstávám později. K obědu zařadím vždy sacharidy nízkého glykemického indexu – např. brambory vařené ve slupce, rýži basmati, slzovku, čirok, amarant, quinou. K tomu kousek masa či sýr, vejce. Někdy je oběd čistě veganský, zvláště přichystám-li luštěninu. Součástí oběda je vždy také zelenina.

Dopolední svačinku vynecháváte. Co ta odpolední?

Tu si určitě dávám. Jím třeba jogurt nebo nějaký nízkosacharidový koláč. K večeři pak mívám polévku, slanou verzi palačinky, zapečenou zeleninu se sýrem a bramborem. A nesmí chybět salát, protože zelenina je prostě nedílnou součástí mého jídelníčku. V zimě ji napařuji, případně zkvasím do oblíbeného pickles. Přes léto zařazuji mnohem více zeleniny čerstvé.

Existují potraviny, kterým se naopak vyhýbáte?

Těm, co obsahují lepek. Nejím běžné, kupované sladkosti, vše si peču a chystám. Nemám ráda instantní jídla – i bezlepkový chléb si připravuji dle svého receptu. Ve své podstatě nakupujeme jen základní suroviny. A já z nich pak kouzlím, vařím a profituji.

To je úžasné. Věnujete také pozornost množství sacharidů nebo si prostě dáváte, na co máte chuť?

Za těch deset let jsem už asi navyklá, za den přijmu 120–150 g sacharidů a nemám potřebu příjem navyšovat. Pokud přijde chuť, vezmu si kousek hořké čokolády. U nás doma je však stále nějaký koláč, většinou z ovesných vloček, pohankové či jahelné mouky. A sacharidový příjem je možno jemně navýšit. Avšak vždy jen trochu. Nejsem typ, co si dopřeje vše a pak stahuje vyššími dávkami inzulinu.

Co vlastně nejraději jíte?

Tak… Teď cítím, že se při odpovědi budu muset trochu krotit. Já totiž jídlo miluji. Zbožňuji palačinky na desítky způsobů. Miluji zeleninu, sýry, ovoce a ryby. Taktéž mám ráda domácí pečivo, pomazánky, kombinuji je s vlastními bylinami. A u těch bylin ještě zůstanu, neboť mám opravdu velmi ráda bylinkové čaje, ale také tinktury, které si nakládám.

Jaké potraviny by podle vás měli diabetici alespoň občas do svého jídelníčku zařazovat?

Já například jsem milovník jáhel, pohanky, slzovky, luštěnin, bezpluchého ovsa a ty bych doporučovala zařadit do jídelníčku všem, kteří se snaží o stabilnější hladinu krevního cukru, ale také váhu. Je to z důvodu jejich nižšího glykemického indexu.

Není jablko jako jablko! Které druhy jsou vhodné pro diabetiky? A je na místě obava z pesticidů?

Konzumace jablek přináší mnoho benefitů. A jak říká jedno přísloví: „Kdo jablko denně sní, k tomu doktor nechodí.“ Ale jsou opravdu všechna ...

Pokud má diabetik několik hodin hyperglykemii, kterou se mu nedaří srazit, ale už má přeci jenom hlad… Co byste jim poradila v tomto případě? Máte tip na nějaké ideální jídlo, které by mohl diabetik sníst bez následného rychlého nárůstu krevního cukru?

Velmi dobře fungují luštěniny, quinoa či amarant. V případě hyperglykemie, například při viróze, profituji z vývarů, do kterých přidám hrst ovesných vloček. Je lepší nejprve srazit vysokou glykemii a pak se až dosyta najíst. Do té doby je dobré kombinovat vývary se zeleninou, sýrem. Výborná jsou i vejce, která se dají zapéci například s květákem či brokolicí. Výsledný pokrm je sacharidově bezvýznamný, nicméně zažene i ten největší hlad.

Jak řešíte hyperglykemii vy sama?

V případě hyperglykemie aplikuji inzulin a čekám klidně hodinu, dokud ona hodnota nespadne na přijatelnou hladinu, kdy inzulin srazí vysoká čísla a je připraven pojmout oběd či večeři. Často však upřednostním sacharidy nejnižšího glykemického indexu, jako jsou luštěniny. Taková polévka z červené čočky je hotová do 15 minut.

A když se objeví naopak hypoglykemie…

Tak to si často dávám colu, kterou mám opravdu jen pro tento případ. Případně banán, rozinky, fíky. Tu a tam hroznový cukr, když jsem třeba venku a sportuji.

Zuzana Švédová je nejen nutriční terapeutkou, ale i spisovatelkou. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autorky Zuzany Švédové

Velice mne zajímá, jaký je váš názor na potraviny s označením „dia“ a „light“? Je to dle vašeho názoru vhodná alternativa pro osoby s diabetem?

Nic z toho nekupuji. Označení „dia“ a „light“ jenom naznačují, že zde vždy bude něco na úkor něčeho. U light nápojů to budou nezdravá sladidla, u dia potravin pak přemíra tuku, mnohdy nasycených mastných kyselin. Cukr je zde suplován fruktózou, která z dlouhodobého hlediska oslabuje játra, navyšuje kapénky volného tuku v krvi a žene nahoru hmotnost. Život se dá naplnit i jinými dobrotami. Inspiraci najdeme třeba v nízkosacharidových kuchařkách a chuť nápojů můžeme dotvořit bylinami.

Tak s tím nelze než souhlasit. Sdílím názor, že přirozenost bez náhražek je zkrátka tou nejlepší volbou. To mne přivádí k poslední otázce. Jaký je váš názor na biopotraviny? Vyplatí se do nich investovat? Anebo alespoň do jakých druhů, pokud člověk nemá tolik peněz, aby utrácel za kompletní bio jídelníček?

V tomto ohledu bych vypíchla například rýži. Ta se v bio podobě určitě vyplatí, v nebio variantách bývá často detekovaný arsen. A obecně bych se zaměřila na potraviny, které konzumujeme nejčastěji. V naší rodině jsou to jáhly, pohanka, ovesné vločky, mrkev, pórek a dýně. Ty se tedy snažíme kupovat v bio kvalitě.

Mnohé si člověk samozřejmě vypěstuje na sám, například různou zeleninu, ovoce či bylinky. U toho, co nemůže mít z vlastních zdrojů, by měl člověk samozřejmě popřemýšlet, jaká jídla ponejvíce zařazuje do svého jídelního plánu. A ty si pak pořizovat v bio verzi. Podle mne bio potraviny smysl mají, ne všechno je ale finančně dostupné, popřípadě k sehnání. Cestu k biopotravinám vidím v rozumném kompromisu.

Kdo je Zuzana Švédová? Zuzana je autorka knihy Zdravou stravou proti únavě a nutriční terapeutka, která se v rámci svého poradenství mimo jiné zaměřuje na diabetiky 1. i 2. typu a vzdálená jí není ani problematika různých autoimunitních onemocnění, jako je například celiakie, Hashimotova tyreoiditida či Crohnova choroba. Jak sama říká, čím je nemoc komplikovanější, tím větší pro ni představuje výzvu.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se svolením autorky Zuzany Švédové

16792