Rozhovor s diabetičkou a sportovkyní Lucií: “Se sportem a glykemiemi to mám už vychytané.”

Chcete si přečíst naše další rozhovory s diabetiky? Pak zapátrejte třeba zde: Rozhovor s diabetičkou Terezou: “Dokážete všechno, když tomu budete věřit.” nebo zde: Rozhovor s diabetičkou Míšou: “Cukrovku máme s mamkou obě. Říkala jsem jí, že jsem prostě stejná.”

Lucie, kdy jste se začala vašemu oblíbenému posilování věnovat? A jakou jste měla motivaci dávat takto pořádně zabrat svalům?

Posilování jsem se začala věnovat přibližně před sedmi lety. Předtím jsem celé dětství – i s cukrovkou –závodila v atletice. Časem jsem od této disciplíny sice upustila, ale jelikož chvíli neposedím, hledala jsem něco nového, kam bych mohla svou energii zaměřit. Díky atletice jsem si osvojila techniku různých cviků, a tak jsem se rozhodla, že začnu chodit do fitness centra posilovat.

Jak často cvičíte?

Momentálně posiluju průměrně 4x týdně. Někdy i víckrát. Hodně záleží také na mých glykemiích.

Posilujete sama nebo pod dohledem trenéra?

Ve fitness centru cvičím sama, trenéra jsem zatím nepotřebovala.

Pravda, vždyť vy máte průpravu z lehké atletiky, znáte techniky cviků a můžete si být sama vlastním koučem. Jak tedy vypadá váš klasický trénink?

Tréninky si plánuji tak, aby mě bavily a každý z nich byl v něčem jiný. První věc, kterou před začátkem cvičení vždy udělám, je to, že si snižuji bazální dávku inzulinu. Množství, o kolik ji snížím a jak dlouho před tréninkem, záleží na aktuální glykemii. Poté následuje rozehřátí, tím je většinou chůze na páse, jízda na kole nebo různé zahřívací cviky. Celý trénink pak trvá i s krátkým strečinkem na konci většinou jednu hodinu. To je pro mě ideální délka fitness lekce, než mi dojdou síly.

Pohledem nutričního terapeuta: Diabetická gastroparéza a dietní zásady s ní spojené

Gastroparéza se v určité formě vyskytuje až u poloviny pacientů s diabetem, kteří svou nemoc léčí za pomoci inzulinu. Čím delší je trvání ...

Cvičíte ráda na posilovacích strojích?

Ano, často cvičím na posilovacích strojích, ale nejenom to. Kromě toho posiluju taky s činkami a občas využívám při tréninku jen svou vlastní váhu. Nejraději mám cviky, které jsou trochu dynamičtější a komplexnější. Nejlépe když zapojuji celé tělo.

Diabetik ale přece jen musí brát v potaz jistá rizika nebo omezení při zvýšené tělesné aktivitě. Jak se s tím potýkáte vy? Jak třeba řešíte případné hypoglykemie?

Musím říct, že už to se sportem a glykemiemi mám celkem vychytané a hypoglykemii mívám jen málokdy. Pokud mi ale někdy během tréninku cukr klesne, tak zvolím hroznový cukr. Je to pro mě nejrychlejší možnost, jak účinně zvládnout hypoglykemii, obzvláště když během tréninku nemám chuť jíst cokoliv jiného. Pak chvíli počkám a pokračuju ve cvičení. Když mám hypoglykemii kdykoli během dne, tak se snažím sníst něco zdravějšího. Většinou to je ovoce, které mi na hypoglykemii pomůže a je to určitě lepší volba než jíst bílý cukr a sladkosti.

Zajímalo by mne, jestli se u vás zejména po tréninku objevují i noční hypoglykemie?

Vím, že noční hypoglykemie po sportu trápí mnoho diabetiků. Já ale musím zaklepat, že se mi tento problém už podařilo „vychytat“. Po tréninku snižuji na pár hodin dávku bazálního inzulinu a do jídla po tréninku přidávám sacharidy, ale nezapomínám ani na bílkoviny. Ty mi pomáhají udržet glykemii po celou noc vyrovnanější.

A jak vlastně vypadá váš běžný jídelníček? Dodržujete nějakou speciální dietu?

Ano. Zakládám si na kvalitním a zdravém jídelníčku, který je bohatý na všechny makronutrienty, tedy na sacharidy, tuky i bílkoviny. Velice důležitý je pro mě příjem bílkovin, který se podílí na regeneraci a stavbě svalů. Právě bílkoviny zařazuji téměř do každého jídla, je to i z toho důvodu, že bílkoviny dokážou zpomalit nástup sacharidů a pomáhají udržet glykemii déle vyrovnanou. Jsou ale dny, kdy si dopřeju i nějaké dobré nezdravé jídlo, protože chci, aby můj jídelníček byl dlouhodobě udržitelný.

A nyní k samotné léčbě diabetu u vás. Využíváte pera, nebo pumpu?

Momentálně jsem už skoro šest let na inzulinové pumpě. Na perech jsem byla přibližně 12 let a už bych neměnila. Rozhodně mi pumpa spolu se senzory pomohla k lepší kompenzaci.

S pumpou tedy i cvičíte, nebo si ji odpojujete, popř. vypínáte bazál?

Vypínám si bazál již před tréninkem, i přesto si ji ale nechávám u sebe a klidně s ní normálně cvičím a posiluju. Na pumpě mám totiž zobrazena také data ze senzoru, takže ji jen tak neodložím.

Upravujete před tréninkem, během něj nebo po něm dávky inzulinu?

Ano. Bazální dávku zastavuji již před tréninkem a většinou ji nechávám zastavenou nebo sníženou po celou dobu tréninku. Glykemie se mi v závislosti na intenzitě a délce tréninku různě pohybuje. Z tohoto důvodů mám pumpu celou dobu u sebe. Někdy nepotřebuji inzulin vůbec a jindy musím bazál obnovit už v polovině cvičení, protože cukr začne stoupat (většinou při těžším posilování nebo výbušných cvicích).

Vědci doporučují lesní terapii. Pobyt v lese snižuje deprese i krevní tlak a viry v něm nemají šanci

Lesní prostředí je jedinečné. Silice vzlínající z jehličí obsahují látky prospěšné stromům i lidem a při pobytu v lese jsou cítit na každém ...

Máte dojem, že v den, kdy cvičíte, máte pak lepší citlivost na inzulin?

Určitě. Celkově se mi díky cvičení zlepšila citlivost na inzulin, ale v den tréninku to je o poznání lepší. Stává se mi také, že inzulinu po tréninku potřebuji méně, a to dokonce i následující den. Těší mě to, určitě bych bez sportu spotřebovala celkově daleko víc inzulinu.

Ještě jsme nemluvily o hyperglykemii. Zažila jste ji někdy v rámci tréninku?

Ano, bohužel i to se mi občas stane. Jsou dny, kdy přijdu do fitness centra a najednou není energie nebo nálada na cvičení a trénink je pak méně intenzivní než jsem předpokládala. Většinou hyperglykemii vyřeším tak, že si připíchnu bolus a zvolím lehké kardio cvičení nebo strečink. Jsou ale případy, kdy při vysoké glykemii jdu raději rovnou domů. Zdraví mám jen jedno.

Lucie je tělem i duší sportovkyně. | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autorky Lucie

Co byste na závěr vzkázala našim čtenářům, kteří váhají, zda mají s posilováním začít? Je to podle vás sport pro každého, nebo má nějaká výrazná omezení?

Posilování je pro každého, kdo si dá práci s nastudováním techniky cviků. Špatným posilováním si totiž můžete spíše ublížit. Určitě je to skvělý způsob pro formování postavy a překonávání sama sebe. Nebojte se posilování, najděte si dobrého trenéra nebo se postupně učte cviky sami. Každopádně jsem pro to, ať si každý najde svůj oblíbený druh sportu a dělá ho s láskou a nadšením. Čtenářům bych chtěla také vzkázat, aby se diabetem nenechali odradit od svých cílů a plnili si je.

O Lucii: Lucie pochází z Frýdku-Místku a je jí 25 let. Profesně se angažuje v marketingu. Kromě posilování se věnuje běhu, jízdě na in-line bruslích a turistice. Ve svém volném čase se ráda vzdělává v oblasti výživy a čte také knihy zaměřené na seberozvoj.

Zdroj: časopis DIAstyl, autentický rozhovor – užito v původním znění a se souhlasem Lucie

1568