Rooibos z čajovce kapského vám bude chutnat. Pro diabetiky je to elixír zdraví
Zdraví prospěšný vodní extrakt z nahrubo pokrájených listů a stopek, rooibos, se připravuje z keře čajovce kapského s typickými jehlicovitými listy a žlutými květy. Roste v Cedarbergské oblasti a v okolí vesnic severně od jihoafrického Kapského města. Jaké účinky má na lidské zdraví?
Okolo roku 1904 se ruský emigrant a obchodník židovského původu Benjamín Tevya Ginsberg (3. 1. 1886 – 14. 2. 1944) začal zajímat o rooibos a obchodovat s místními Búry. Postupně se stal průkopníkem zahraničního obchodu s rooibos. Technologie sběru, drcení, lisování, sušení a přípravy rooibos pocházela od jihoafrických domorodců Masajů, a proto byla dokonalá.
Přímo na slunci usušený vznikne nefermentovaný zelený rooibos. Po fermentaci mají listy typickou červenou barvu a vznikne fermentovaný červený rooibos. Rooibos je často označován jako „čaj nečaj“. Přestože neobsahuje kofein, má vícero pozitivních účinků na naše zdraví.
Hyperglykémie pod kontrolou: Naučte se předcházet vysokým hladinám cukru v krvi
Důvody pro vznik hyperglykémie mohou být vnitřní i vnější. Mezi příčiny těch vnitřních patří to, že játra produkují příliš mnoho glukózy, tělo ...
Plný vitamínů i minerálů
Rooibos obsahuje kvalitní třísloviny, minerály a stopové prvky, draslík, fluór, hořčík, mangan, měď, molybden, vápník, zinek, železo a další. Obsahuje i vitamín C a aspalatin izolovaný v roce 1965, který má antidiabetický účinek, dále v něm najdete přírodní pigment kvercetin, antioxidant leteolin a fenolový antioxidant notofagin. V nefermentovaném rooibosu se izolovaly polyfenoly, jako jsou flavonoidy a chalkony. Protože rooibos neobsahuje kofein, ale jen malé množství taninů, je vhodný pro děti, těhotné ženy i pacienty, pro které je kofein nevhodný.
Vzhledem k tomu, že rooibos neobsahuje ani kyselinu šťavelovou, je vhodný i pro pacienty s ledvinovými kameny.
Antioxidační kapacita rooibos je menší než u zeleného či černého čaje, protože obsahuje méně minerálů a vitamínů. Silnějšího antioxidační efektu se dosáhne použitím vroucí vody při louhování. Nefermentovaný rooibos má vyšší obsah flavonoidů než fermentovaný rooibos. Rooibos má pozitivní vliv na mozek, vede k normalizaci nízkých hladin koenzymu Q9, koenzymu Q10 a alfa-tokoferolu v játrech, snižuje hladinu pozdější produkce glykace, ovlivňuje steatózu jater, fibrózu jater a celkově zlepšuje detoxikační systém jater. Hypolipidemický a antioxidační efekt má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém. Rooibos prokazuje i antimutagenní účinek a prevenci poškození buněk způsobeného RTG zářením. Jeho využití je i v kuchyni. Používá se jako přísada na přípravu jídel, při výrobě dezertů a osvěžujících nápojů. Nachází se i v kosmetických výrobcích.
Diabetici, užijte si Vánoce bez stresu: Základem je vnitřní motivace
Blíží se Vánoce, svátky „pomyslného“ klidu. Jak předejít vánočnímu stresu a užít si setkávání s rodinou v klidu? Základem je nemít přehnaná ...
Je červený a voňavý
Vůně rooibos je ořechová a sladká. Zintenzivnit se ale dá delším vařením. Správně uvařený rooibos má tmavě červenou barvu a sladkou chuť. Proto je někdy nazýván také jako červený čaj. V Jižní Africe se pije spolu s mlékem a cukrem, ale v ostatních částech světa se obvykle pije bez jakýchkoli přísad. Čaj patří k oblíbeným nápojům ve zdraví i chorobě. Pro diabetiky představuje nejen dostatečný pitný režim, ale i zdravotní benefity. Mnoho z nich se projevuje postupně. Vůně čaje by neměla být dráždivá, ale příjemná. Čaj musí vonět dříve, než se zalije vodou. Černý čaj by měl vonět sladce a s tóny květů. Zelený čaj by měl mít lehkou, svěží a uklidňující vůni. Rooibos by měl vonět sladce a ořechově.
Čaj jako kulturní záležitost
Léčivé rostliny tvoří i dnes v mnoha částech světa jedinou dostupnou léčbu různých akutních onemocnění a chronických chorob. Čaj totiž hned po vodě patří stále k nejvíce užívaným nápojům. Historie čaje popisuje proto nejen kulturní, ale i kulinární, meditační, náboženské, sociální, společenské a zdravotnické dějiny mnoha národů. Protože čaj pochází z Dálného východu, jeho konzumaci vždy doplňovaly různé čínské porcelánové předměty, které se staly neoddělitelnou součástí čajové kultury. Pití čaje o páté hodině po poledni na potlačení hladu mezi obědem a večeří se v Anglii stalo rituálem už v 19. století. Holandsko jako vstupní brána pro dovoz čaje, Německo s tradicí pití čaje v jedenáct hodin dopoledne a ve tři odpoledne, ale i Rusko se slavnými samovary v každé domácnosti, oceňují čaj a jeho léčivé účinky i v současnosti.
Zdroj: časopis DIAstyl
autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky PhDr. Andrey Bukovské, MHA, MPH
1692