Reportáž z DIA tábora očima vedoucí Kateřiny: “Je to pro mě srdeční záležitost.”
Pokud máte doma malého diabetika, jistě budete znát proslulé DIA tábory, které pořádají nejrůznější organizace, sdružení a individuálně i lékaři z celé České republiky. Díky nim se děti učí sžívat se svou nemocí a zažijí mnoho skvělých okamžiků se svými vrstevníky, též diabetiky. Pojďte s námi vhlédnout do dění jednoho senzačního DIA tábora očima vedoucí Katky, která se s cukrovkou sama léčí.
Jmenuji se Kateřina Jírová, táborově Káťa, jsem diabetik a ráda bych se s vámi na následujících řádcích podělila o zážitky, které stojí za to sdílet.
Dětské táborové nadšení nevyprchalo
Už jako dítě jsem jezdila na tábory. Dodnes na ně ráda vzpomínám a čerpám z nich inspiraci, protože byly organizačně i programově skvělé. Když mi bylo 16 let, začala jsem brigádničit jako lyžařská instruktorka v Harrachově, kde jsem se taky později seznámila s Kájou, který v Harrachově také pracoval jako lyžařský instruktor, jen u jiné lyžařské školy.
Já a moje “kamarádka cukrovka”
Právě jednu zimní sezónu, pár měsíců před 19. narozeninami, se u mě začaly projevovat příznaky diabetu. Na výstupní prohlídce u praktické lékařky jsem byla poslána pro jistotu na odběry a den nato už jsem ležela v pražském IKEMu. Kája se mi pár dní po diagnóze ozval a byl mi obrovskou oporou v mých prvních měsících s novou kámoškou cukrovkou. V tu dobu mi dal také příležitost jet jako vedoucí s ním a jeho tatínkem doktorem (MUDr. Karel Fiklík) na tábor pro diabetické děti, který každý rok pořádají. Díky DIA táboru jsem mohla vidět, jak to všechno funguje, a naučit se nemoc také lépe zvládat.
Upřímně to byla nejlepší zkušenost, co jsem hned v začátku mohla získat, a mohla svou diagnózu diabetu snáze přijmout. Tak to začalo a DIA tábor se pro mě stal srdeční záležitostí.
I děti s diabetem si mohou tábor užít naplno
I malí diabetici si mohou na táboře užít mnoho zábavy. Kromě toho se naučí i samostatnosti a umění spolupráce s ostatními dětmi. Z hlediska ...
DIA tábory, na které se nedá zapomenout!
Už přes 25 let rodina Fiklíkových pořádá v srpnu čtrnáctidenní dětské tábory pro diabetiky. Každý rok se vyráží na jiné místo. Tábořiště, která vybírají, jsou většinou s podsadovými stany, bez elektřiny, s polní kuchyní, s alternativními sprchami a latrínami. Letos jsme strávili krásných 14 dní v tábořišti pod zříceninou Prácheň, u Horažďovic, hned vedle řeky Otavy.
Tak jako každý rok, i letos s námi vyrazilo za dobrodružstvím 40 dětí, z toho asi 31 diabetiků. Nás vedoucích bylo tento rok 10, z toho téměř polovina také diabetiků. Tým lidí, bez kterých by tábor nebyl, a proto vás chci s každým trochu seznámit.
Kája, Barča, Petra, Patrik a všichni ostatní
O zdravotní stav dětí se vždy stará pan doktor „daktr“ Karel Fiklík. Letos si přibral na dávkování inzulínů a kontroly glykémií posilu, paní doktorku Petru. Nejlepší jídlo, které „je hřích vyhodit“, jak říkají děti, nám pak připravovali Kája s Matesem. Ti ho dětem samozřejmě vždy i pěkně navážili dle jednotek.
Celý tábor zaštiťovala Barča, hlavní vedoucí a dcera pana doktora Fiklíka. Kluci – Danda, David a Šimon jezdili s námi několik let jako děti a letos s námi poprvé vyrazili jako vedoucí, a tak vždy přiložili ruku k dílu, kde bylo potřeba. Také se střídali v roli denního vedoucího. Tím se všemu potřebnému učili. A já s Patrikem jsme měli na starost hlavně program.
Ve znamení čar a kouzel
Letos jsme děti přivítali ve škole čar a kouzel v Bradavicích a celým táborem nás provázel příběh Harryho Pottera. Hned druhý den po příjezdu rozdělil moudrý klobouk studenty do jednotlivých kolejí a následně je čekala výroba kolejních erbů a pokřiků. Děti dostaly šátky v barvě své koleje, které musely nosit na všechny nástupy, a byly upozorněny, že za vhodné i nevhodné chování jim mohou být přičteny či odečteny týmové kolejní body. Díky tomu měly celých 14 dní motivaci sekat latinu.
Už třetí den jsme se vydali hledat kámen mudrců. Abychom děti uvedli do děje, měli jsme pro ně vždy připravené úvodní povídání a sem a tam se nám podařilo získat i nahrávku z bezpečnostního systému bradavické školy, kde právě naši hrdinové – Harry, Ron a Hermiona – řešili nějaký ten “trabl”.
Dětem se během čtrnácti dnů podařilo sebrat profesoru Quirrellovi kámen mudrců, poslepu přemohly baziliška, během první noční hry zachránily Siria Blacka a soutěžily o ohnivý pohár na paddleboardech, se kterými vyrazily na “jezero” zachránit postavy z Harryho Pottera!
Kontrola z ministerstva, vaření lektvarů a famfrpál!
Když do Bradavic přijela kontrola z ministerstva, paní Dolores Umbridgeová, studenti museli začít plnit všechna její nařízení. Naštěstí paní Umbridgeovou poslali dřív tam, odkud přišla, než stihla napáchat více škod. Jako správní studenti bradavické školy museli také prokázat své odborné dovednosti ve vaření lektvarů, kde bylo zapotřebí sehnat si nejen ingredience, ale rozdělat pod kotlíkem oheň, aby lektvar mohli vůbec uvařit.
Jedním z největších zážitků pro nás ovšem byla návštěva famfrpálového družstva Phoenixes Plzeň, kdy nás 8 nadšených hráčů ve svém volném čase přijelo naučit hru famfrpál. Byla to skvělá zkušenost, za kterou ještě jednou moc děkujeme, a doporučujeme každému zajít si tento nevšední sport vyzkoušet na jejich otevřené tréninky!
Vodácký výlet a další dobrodružství
Jako každý rok jsme také podnikli celodenní výlet. Letos jsme však nešli po svých, ale plavili se po vodě. Díky spolupráci s naším “andělem” Michalem „Pumpičkou“ z Medtronicu se nám podařilo zařídit pro děti výlet po Otavě na raftech. Pro polovinu dětí to byla úplně první zkušenost s jízdou na vodě a všechny děti byly naprosto nadšené. Což udělalo obrovskou radost i nám vedoucím.
Po celodenním výletu, téměř ve třetí čtvrtině tábora, nám zbývalo už jen porazit Voldemorta. Děti se proto vydaly během noční hry na cestu za viteály (předměty, do kterých čaroděj ukryje část své duše – tak je zajištěna jeho nesmrtelnost). Většinu z nich se jim podařilo zničit, kromě jediného, a tím byly ony samy, stejně jako Harry. Proto je následující den čekal souboj kouzly, při kterých musely i ony „zemřít“, aby Voldemort nemohl být dále živ. To se dětem podařilo, a tak nás čekalo večer u ohně slavnostní vyhlašování celotáborové hry. Rozdali jsme diplomy, zhodnotili v kolečku naše dvoutýdenní dobrodružství a zazpívali jsme si na rozloučenou naše dvě táborové hymny.
Kromě bodů, které děti získávaly za různé etapové hry, měly také otevřené účty v Gringottově bance, kam se jim přičítaly galeony, dle umístění v jednotlivých hrách. Poslední den si galeony v týmu rozdělily a vyrazily na všemi očekávaný jarmark. Na jarmarku plnily úkoly, za které získávaly další galeony. Ty pak mohly využít k nákupu různých předmětů, které si odvezly domů.
Úžasné zážitky a emotivní ohlasy
Musím přiznat, že letos se nám tábor velmi vydařil, ať už po stránce počasí, tak po stránce programové. Zážitků je tolik, že se to ani do jednoho článku nevejde. Zpětné vazby od dětí, které s námi poslední den sdílely, mě málem dohnaly k slzám. Podařilo se něco, v co jsme před táborem možná ani nedoufali. A to ukázat dětem, že s cukrovkou mohou být kýmkoliv a mohou dělat cokoliv, co si jen budou přát.
Skeletonistka a diabetička Anna Fernstädtová navštívila děti na DIA táboře
Letní DIA tábor "Štědronín 2022" se uskutečnil pod záštitou DIACELU Písek v období 2. 7. až 16. 7. 2022. Zúčastnit se jej mohly děti z celé České ...
Proto velký dík patří všem co se na táboře podíleli. Nejen vedoucím, kteří do toho vložili spoustu úsilí a energie, nejen sponzorům a hostům, díky kterým jsme mohli dětem zprostředkovat neskutečné zážitky, ale díky patří i všem dětem, protože bez jejich nadšení a radosti, kterými nás denně motivovaly, by tábor nebyl tak skvělý, jak byl.
A takové DIA tábory s námi jsou. Zažijete s námi spoustu legrace, dobrodružství a dost možná tam potkáte i přátele na celý život.
Zdroj: vlastní zážitky vedoucí DIA tábora – Kateřiny Jírové, užito se svolením
8593