Rekondice Nečtiny: předává chuť žít zase naplno

Jedním se záměrů tohoto pobytu je usnadnit přechod dětí do péče oddělení pro dospělé. Jelikož patřím k těm, kteří ve Fakultní nemocnici Plzeň – Lochotín takto přecházel, věřím, že by mi tehdy podobná rekondice velmi pomohla. I proto je dnes mezi pacienty velmi oblíbená..

1. den: Dostáváme senzory a připravujeme se na celodenní výlet

Program rekondice začal ve čtvrtek. Po úspěšném ubytování všech účastníků a večeři (na stravu po celou dobu dohlížela nutriční sestra Romana Fatková) jsme se všichni shromáždili ve společenské místnosti Hradu Nečtiny. Tato rekondice totiž nebyla zvláštní nejen svým zaměřením, ale také prostředím hradu, kde probíhala. Všem účastníkům byly zavedeny senzory pro kontinuální měření glykemie. Pacienti, kteří již senzor měli zavedený, taktéž senzor dostali. Mimo ně přibyli i 3 nové „pumpařky“.
Následovala přednáška doktorky Pickové o trendových šipkách na kontinuálním monitoru glykemie (CGM) a rady pro začátečníky i pokročilé. Nezapomnělo se ani na téma aktivní inzulin, což řadě účastníků i po mnoha letech diabetu ukázalo další pohled na svou léčbu.

Zajímavá byla také diskuse s doktorem Fiklíkem z dětského oddělení FN Plzeň a doktorkou Vodičkovou, novou posilou diabetologie dospělých FN Plzeň. Hlavním tématem byla úprava dávek inzulinu na následující celodenní výlet, který nás s kontinuálními monitory glykemie čekal. Během prvního společného večera si lidé s diabetem sdíleli příjemné i nepříjemné zážitky se svou nemocí.

2. den: Učíme se započítat pizzu a vytvořit správný návyk

Další den po budíčku, ranní rozcvičce a snídani jsme vyrazili na celodenní výlet do nedalekého Manětína Počasí nám celkem přálo a hlavním cílem cesty bylo nejen dojít, ale také zjistit, co udělá pohyb s naší glykemií a jak předejít hypu snížením bazální dávky inzulinu. Dalším cílem, respektive zkouškou bylo správné započítání pizzy, co se sacharidů týká, a následně dobře vypočítaná dávka inzulinu. Výpočty nám schválil odborný personál.

Po večeři se skupina sešla na tematické přednášky „Jak vytvořit nový návyk“ a „Cíle léčby diabetu“, kde si účastníci potvrdili, jak těžké je naučit se správným návykům (třeba sportovat), jak lehké je naučit se těm špatným (např. kouřit) a naopak jak těžké je zbavit se špatných návyků a jak lehké je zbavit se správných. Vše probíhalo spíše interaktivní formou a společnou diskusí.

3. den: Kontrolujeme výsledky a vyrážíme do okolí

V sobotu po snídani a rozcvičce následovalo zhodnocení dat z předchozího dne. Účastníci se sjednotili do menších skupinek a individuálně rozebírali své profily z kontinuálního monitoru. Jedním z hlavních témat bylo zvládnutí výpočtů včerejší pizzy. Následovala přednáška na téma kalkulace bolusů a tzv. flexibilní režim. Po obědě byla prvním tématem tvorba lipodystrofie (“zatvrdlin”) s diskusí ohledně střídání aplikačních míst a vhodném výběru kanyl pro CSII dle několika aspektů a pak jsme počítali sacharidy s nutriční sestrou. Představila nám i specifické potravinové výrobky mj. pro diabetiky. Odpoledne jsme využili možností zdejší lokality a podívali se na zříceninu hradu Nečtiny a také se zúčastnili komentované prohlídky hrobky Mensdorffů, kterým dříve okolí patřilo. Večer jsme si zahráli vzdělávací hru, při které jsme si ověřili své znalosti o diabetu a jeho komplikacích.

4. den: Dozvídáme se odpovědi na diskrétní otázky

Poslední, nedělní den byl věnovaný diskusi a tréninkům na téma „Úvod do pumpy pro MDI“ a „Pokročilé bolusy na pumpě, časování bolusů a záludná sacharidová jídla“. Nechybělo ani vyhodnocení individuálních otázek „Vše, co jste chtěli vědět o diabetu a báli se zeptat všichni“, které po celou dobu rekondice vhazovali účastníci do připraveného boxu. Na závěr proběhlo zhodnocení celého pobytu a pak už rozloučení a odjezd domů.

Byl to pro mě silný víkend

Závěrem bych chtěl říct, že pro mě osobně to byl opravdu silný víkend. Člověk si uvědomí, že není sám, kdo bojuje denně s nástrahami, které diabetes přináší. Za sebe mohu říct, že naposled jsem se takto dobře cítil na dia táborech s doktorem Škvorem a Masarykovou nemocnicí v Ústí nad Labem. Člověk dostane chuť žít zase naplno a brát cukrovku jako něco, co tu je, a  s čím umíte bojovat. V dnešní době stále se rozvíjejících technologií je pomyslný konec na dosah. Konec, kdy i člověk s diabetem nebude nikterak omezován. Tímto bych chtěl za sebe velice poděkovat Svazu diabetiků a FN Plzeň, jmenovitě doktorům Kláře Pickové, Karlu Fiklíkovi, Barboře Pavlíkové a Martině Vodičkové a sestrám, Haně Kůsové, Romaně Fatkové a Věře Havlíčkové, protože bez nich by tato skvělá akce nikdy nevznikla.

Bc. Lukáš Vojtěch Vodenka

329

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný