Tibetská kefírová houba: Elixír zdraví prověřený tisíci let. Připravte si domácí kefír za hubičku!
Reflexní terapie nohou: Pojďte s námi porozumět řeči vašich chodidel
Zdroj: Pixabay
Pod pojmem reflexologie (neboli reflexní terapie) nohou se skrývá alternativní metoda léčení. Vychází z principu, že veškeré orgány a oblasti lidského těla mají v chodidlech odpovídající reflexní plošky. Vhodnou stimulací těchto plošek následně můžeme ovlivnit činnost příslušných orgánů pozitivním způsobem.
Reflexní zóny se využívají nejen při cílené terapii již vzniklých potíží, ale i jako diagnostika celkového zdravotního stavu a prevence řady onemocnění. Díky této přirozené metodě můžeme odhalit počínající dysfunkce orgánů již v jejich počátcích, kdy nemáme o existenci problematické oblasti ještě ani ponětí.
Reflexologie je stará jako lidstvo samo
Nauka i praxe reflexologie se vyvíjela na různých místech světa současně, nezávisle na sobě. První poznatky o této metodě byly již zmíněny v díle čínského císaře ze třetího tisíciletí př. n. l. Dochovaly se i nástěnné malby v egyptských hrobkách zobrazující práci tehdejšího lékaře. V indiánských rezervacích Severní i Jižní Ameriky se reflexní terapie využívá dodnes.
I krční páteř potřebuje vaši pozornost. Předejděte migrénám a zatuhlé šíji pomocí snadných cviků
Udržovat svalstvo krku a šíje v optimální kondici je pro zdraví pohybového aparátu zásadní. Se špatným stavem této oblasti velice často souvisí ...
Zpět ke kořenům – je to lehčí, než se zdá
Dříve lidská chodidla byla díky bosé chůzi denně vystavována větším i menším tlakům. To se odráželo nejen na fyzické úrovni, ale i na celkovém nazírání na život. Člověk se pohyboval jinak, vědoměji. Zvažoval, kam bude směřovat svoje další kroky a byl mnohem více v kontaktu s přírodou. S nástupem obuvi (mnohdy zcela nevhodné) přirozená stimulace chodidel vymizela – nahradit si ji můžeme právě reflexní terapií.
Reflexologie není akupresura, ale v mnohém se doplňují
Někdy bývá reflexologie zaměňována s akupresurou, která rovněž využívá tlaku prstů rukou na akupresurní body. Tyto body bývají velikosti mnohem menší než reflexní plošky a k jejich rozpoznání je třeba hodně zkušeností. Studium akupresury samotné je mnohaletý proces a vyžaduje detailní znalost anatomie lidského těla.
Výhodou reflexní terapie je na rozdíl od akupresury snadné určení reflexních plošek, které jsou tvarově podobné konkrétním orgánům a mají rozměry až několik centimetrů. Tím se tato metoda stává snadněji dostupnou pro samoléčbu. Dalším benefitem je i okamžitý efekt, což má velký význam při akutních obtížích.
Tělní zóny zakreslené v mapě chodidel
Reflexologie vychází z poznatků, že chodidlo představuje celé lidské tělo. Pro přesnější orientaci a snadnější hledání jednotlivých plošek dobře poslouží, pokud si chodidlo pomyslně rozdělíme na příčné a podélné zóny:
- Podélné zóny
Těchto zón je deset, jsou definovány jednotlivými prsty na chodidlech a táhnou se vzhůru v pruzích, od prstů až po vršek hlavy.
- Příčné zóny
Jsou tři:
Svěží zelené rostlinky pomohou s infekcemi i glykémií: Pronikněte do jejich bohatého světa
Pokud se momentálně necítíte na procházku a sběr volně rostoucích bylin vás neláká, můžete si vypěstovat bohatý zdroj vitamínů přímo u vás doma. ...
Svěřte své nohy nejdříve odborníkovi, pak až zkuste autoterapii
Pokud se chcete podrobněji seznámit s touto metodou a zažít její účinky doslova na vlastní kůži, doporučuji nejdříve návštěvu zkušeného terapeuta. Zjistíte, zda je vám dotek na nohou příjemný, či nikoliv, jakým tlakem je vhodné konkrétní plošky mačkat a následně se můžete tomuto tématu věnovat více. Obvykle stačí pár návštěv u odborníka a člověk si problematická místa svého těla zapamatuje. Následně může pokračovat v samoléčbě.
Umístění reflexních zón na chodidlech
V rámci rozsahu tohoto článku není možné seznamovat čtenáře s přesným umístěním jednotlivých plošek korespondujících s příslušnými orgány. Existuje ale mnoho odborné literatury a webových aplikací, kde se dají poměrně snadno najít. Uveďme ale alespoň hrubý přehled hlavních reflexních plošek:
- Hlava: palec chodidla
- Krční páteř: základní kloub palce
- Ramena: celá oblast na spojnici druhého kloubu palce a třetích kloubů ostatních prstů
- Páteř: vnitřní hrana chodidel
- Játra: pravé chodidlo, oválná oblast pod klouby 4. a 5. prstu (prsteníček a malíček na noze)
- Žaludek: pravé chodidlo, střední část chodidla (tj. oblast hrudníku a horní části břicha), polokruhovitá ploška asi jeden cm od vnitřní hrany chodidla
- Slinivka: obě chodidla, z větší části na levém chodidle, ve střední část chodidel (tj. oblast hrudníku a horní části břicha), pod žaludkem. Na tuto plošku by se diabetici měli zaměřit především.
Snadný návod, jak začít s automasáží
Pokud jste v oboru reflexologie laici a rozhodnete se provádět reflexní terapii sami sobě či někomu blízkému, není třeba mít zbytečné obavy, v podstatě nemůžete nijak ublížit. Lidskou rukou nevyvoláte větší tlak, než když nechtěně šlápnete například na kámen (či kostičku Lega). Navíc člověk sám sobě podvědomě nechce působit příliš dlouho velkou bolest. Pokud je místo velmi bolestivé, rozložte si čas strávený jeho stimulací do několika menších úseků. Právě na tomto je reflexologie postavená – na dotek bolestivým místům na chodidlech je třeba věnovat zvýšenou pozornost a snažit se je cíleně rozmasírovat, dokud bolest nepovolí.
Aneb jak říká zlaté reflexologické pravidlo: Mačkáme nebo hladíme tam, kde je největší bolest.
Jedna kontraindikace by se ale přeci jen našla – neprovádějte reflexní terapii v případech, že dotyčný má transplantovaný orgán! Při stimulaci chodidla se totiž probouzí samoregulační síly organismu a zvyšuje se imunita, což je v případech po transplantaci nežádoucí. V opačném případě ale odhoďte obavy a hurá do praxe!
Zdroje: Patakyovi, kniha Reflexní terapie, osobní praxe
25868