Psycholožka radí: “Nemá smysl vinit se za diabetes.”

Stres je bohužel nedílnou součástí našich životů a každý z nás je vůči němu jinak odolný. Je pravda, že dlouhodobý stres může být spouštěčem řady onemocnění, ať už se jedná o diabetes, srdeční poruchy či poruchy trávení. Ale pozor, stres jako takový není nikdy jedinou příčinou onemocnění! Je sice jedním z významných rizikových faktorů, ale nikdy ne jediným. Mezi rizikové faktory rozvoje diabetu 2. typu patří vedle stresu také špatná životospráva, nedostatek pohybu nebo genetické zatížení. V případě diabetu 1. typu není zcela jasné, co je skutečnou příčinou rozvoje tohoto autoimunitního onemocnění a ani věda nám dnes není schopna dát jasnou odpověď.

„Diabetici, kteří se trápí nesmyslným a zbytečným pocitem viny, by si měli uvědomit, že za svůj diabetes nemohou. Možná, že existují věci, které mohli ve svém životě udělat jinak, ale z velké části je diabetes zapříčiněn věcmi, které jsou zcela mimo naši kontrolu. Místo toho, aby plýtvali energií na neustálé pátrání ve své minulosti, měli by se zaměřit na budoucnost. Klientům vždy navrhuji provést analýzu svého zdravotního stavu a dopátrat se k tomu, co je možné do budoucna zlepšit, aby nad cukrovkou získali kontrolu, a pokud možno se tak vyhnuli zdravotním komplikacím nebo je alespoň oddálili,“ doporučuje psycholožka Mgr. Cristina Petrut.

Nenechte své emoce vládnout

Vina je velmi silná emoce, která má schopnost velmi výrazně ovlivnit naše každodenní činnosti, navodit pocity deprese, ohrozit náš spánek a zcela paralyzovat naše budoucí kroky. „Místo pocitu viny se zaměřte raději na fakta – vytvořte si plán na podporu svého zdravotního stavu, naslouchejte lépe svému tělu a začněte se o sebe lépe starat. To je mnohem účinnější a hlavně zdravotně přínosnější než se zbytečně utápět v pocitech viny,“ radí Mgr. Petrut.

Důležité je nenechat emoce a pocity převzít kontrolu nad vaším chováním. „S klienty často píšu terapeutické dopisy – první je negativní a diabetici v něm vytýkají cukrovce vše špatné, co jim do života přinesla. Poté s jejich pocity pracujeme až do chvíle, kdy jsou schopni napsat druhý, smířlivý dopis o tom, co jim cukrovka přinesla pozitivního. Pacienti tak lépe pochopí, že diabetes je prostě součástí jejich životů a nemá smysl proti němu bojovat,“ vysvětluje psycholožka.

Nadváha u diabetiků zvyšuje riziko rozvoje zdravotních komplikací | zdroj: časopis DIAstyl

Nevšímavé období střídá provinilost a demotivace

Nedostatek času trápí většinu z nás. Mnozí diabetici již jistě zažili období, kdy měli pocit, že na cukrovku prostě nemají čas, protože musí právě teď řešit důležitější věci. Po nějaké době si začali uvědomovat, že už si několik dnů nezměřili glykemii a v hlavě se jim vyrojily myšlenky typu: „Má glykemie je jistě tak vysoká, že nemá smysl ji kontrolovat“ nebo „Teď si aplikuji nějaké množství inzulinu od oka a až budu mít chvilku, tak se změřím“.

Problém je ten, že i když diabetu nebudeme věnovat pozornost, tak nemoc nikam sama od sebe nezmizí. Navíc se po takovém nevšímavém období mohou dostavit pocity provinilosti a demotivace, protože návrat glykemií do přiměřených hodnot bývá velmi obtížný. Jediný způsob, jak se těmto situacím vyhnout, je chovat se tak, aby k nim vůbec nedocházelo. „Diabetici by si měli neustále připomínat, že kontrola glykemie je záležitostí maximálně jedné minuty. Ideální je vytvořit si vlastní systém četnosti kontrol a toho se držet. Doporučuji využít například alarmy na mobilu, které měření glykemie vždy připomenou. Zpočátku začněte třeba s kontrolami dvakrát denně a postupně jejich počet navyšujte,“ doporučuje psycholožka.

Pocit viny nepomáhá zvládání diabetu a ani jiných nemocí. Vždy je lepší zaměřit se na budoucnost a upravit své chování a návyky – vyžaduje to sice určitý čas a úsilí, ale jedná se o investici, se kterou nikdy nemůžete prodělat.

Týká se vás syndrom podvodníka? Náchylnější jsou k němu spíš ženy

Mohou za to dvě psycholožky z George State University – Pauline Rose Clance a Suzanne Imes, které pojmenovaly známý imposter syndrom, v češtině ...

Jak zapracovat na svém sebevědomí?

Diabetici musí často řešit nestandardní situace a někdy kvůli nim získají pocit, že nejsou tak dobří jako ostatní lidé bez cukrovky. To je ale zcela mylný závěr! „Pokud mají pacienti v důsledku onemocnění diabetem nízké sebevědomí, doporučuji jim nastudovat si co nejvíce dostupných informací o cukrovce samotné. Jakmile získají jistotu ohledně kontroly diabetu, sami se začnou cítit lépe a jsou také schopni sebejistěji reagovat na všechny dotazy přicházející z okolí,“ vysvětluje Mgr. Cristina Petrut. Pro posílení sebedůvěry je také vhodné navázat na činnosti a záliby, kterým jste se věnovali před diagnózou. Díky tomu si uvědomíte, že diabetes pro vás nepředstavuje až tak velké omezení, jak jste se zprvu domnívali.

Mgr. Cristina Petrut v Rumunsku | zdroj: časopis DIAstyl, užito se svolením autorky Cristiny

Mgr. et Mgr. Cristina Petrut (28)

Psychoterapeutka a klinická psycholožka Cristina Petrut pochází z rumunského města Kluž. Ve své praxi se specializuje na psychické problémy lidí s diabetem. Své zaměření si vybrala proto, že sama žije od 11 let s diabetem 1. typu. Ze stejného důvodu pomáhá ostatním diabetikům na národní a nadnárodní úrovni jako dobrovolník pracující v IDF (Mezinárodní diabetologické federaci) a také jako viceprezidentka Rumunské diabetické asociace.

Zdroj: časopis DIAstyl (článek v původním znění, autorka Mgr. Cristina Petrut)

7068