Psychické potíže diabetiků

Oproti tomu diabetik s psychickými potížemi má horší kvalitu života, hůře spolupracuje při léčbě základního onemocnění a mívá také horší kompenzaci diabetu. A naopak za horší spoluprací pacienta při léčbě diabetu nebo hůře kompenzovaným diabetem se může skrývat psychická porucha. Z toho plyne, že je nutné se psychickými potížemi u diabetiků zabývat.

Psychické potíže se mohou úspěšně léčit

Nejčastěji se diabetici potýkají s depresí, úzkostmi, poruchami spánku, kognitivními poruchami, poruchami příjmu potravy a sexuálními dysfunkcemi. Všem psychickým potížím je možné předcházet, ale nedá se jim vždy vyhnout. Pokud se již porucha rozvine, dá se léčit a léčba bývá v mnoha případech úspěšná. Je potřeba si uvědomit, že psychické potíže někdy vznikají mnoho let, tudíž jejich léčba bývá úměrně dlouhá, ale k úlevě může dojít již za několik dní nebo týdnů. Proto je vhodné vyhledat odborníka včas.

Psycholog nebo psychiatr?

Odborným vyšetřením a léčbou psychických potíží a poruch se zabývá psycholog a psychiatr. Oba mohou léčit pomocí psychoterapie, tedy podrobných rozhovorů o problémech a jejich pozadí, které přímo problémy pomáhají řešit. Psychiatr navíc může předepsat léky, které jsou vhodné při závažnějších potížích. Léky problémy nevyřeší, ale mohou dodat energii, která je k jejich řešení nutná a při psychických potížích často chybí.

Navštívit psychologa je lepší dříve než později

Psychologa je vhodné navštívit i v krizových životních situacích nebo při problémech spojených přímo s diabetem – potíže s přijetím nemoci, problémy s dodržováním režimu atd. Pokud se někdo rozhodne vyhledat pomoc psychologa nebo psychiatra, je nejlepší poradit se se svým lékařem, kterému důvěřuje (praktickým lékařem, diabetologem), nebo se obrátit na odborníka přímo. Bývá výhodou, pokud konkrétního lékaře může doporučit někdo ze známých, kdo s ním má osobní zkušenost.

Návštěva psychologa může mít preventivní vliv, může se tak předejít rozvoji psychické poruchy.

Hranice mezi normou a psychickou poruchou

Léčit se má taková psychická potíž, která je vnímána subjektivně nepříjemně a omezuje v běžném životě. A naopak, není potřeba řešit to, co vyhovuje.

Uveďme jako příklad poruchu spánku. Pokud někdo spí čtyři hodiny každou noc, necítí se přes den unavený, noční bdění ho neobtěžuje a má dobrou kompenzaci diabetu, nemusí se tím zabývat. Pokud se naopak při dostatečném množství hodin spánku (přiměřený počet je pro každého jiný) cítí přes den unavený, měl by tento problém konzultovat s odborníkem.

Za negativní ovlivnění běžného života se považuje omezení běžných denních aktivit doma, jako je péče o domácnost nebo o děti, o cukrovku, dále omezení v pracovním nebo studijním výkonu. Bývá narušena komunikace s okolím. V pokročilejších fázích psychických potíží bývá i zanedbávána péče o sebe, o vlastní hygienu, oblékání a podobně.

Často si potíží všimne dříve rodina

Člověk nemusí změnu svého psychického stavu pozorovat jen sám, někdy se stává, že mnohem dříve si jeho potíží všimne nejbližší okolí – partner, děti, rodiče. Někdy pojme podezření na změnu psychického stavu pacienta ošetřující lékař nebo sestra. Může tomu být při narušení komunikace nebo při náhlé změně dlouhodobé kompenzace diabetu bez vysvětlitelné příčiny

2837

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný