Proč jsme v létě méně nemocní?

Vliv ročních dob na lidské zdraví je poměrně dobře zdokumentován. Zatímco zimu vnímáme jako rizikové období pro vznik celé řady onemocnění, zejména těch respiračních, v létě se nemocem vyhýbáme snadněji. Čím to je, nelze s naprostou přesností říct, medicína se však shoduje na tom, že jde především o kombinovaný vliv vnějších faktorů, které jednak komplikují „práci“ virů, jednak spouštějí vnitřní mechanismy organismu. Podle výzkumu odborníků z University of Cambridge a jejich spolupracovníků z Londýna a Německa to například vypadá, že sezónnost ovlivňuje i aktivitu našich genů. Například změna aktivity genu ARNTL tak během zimního období vede k útlumu imunitního systému a vyšší tendenci organismu k zánětlivým procesům.

Sluneční vitamín aktivuje naši imunitu

Značnou roli v tom, proč jsme v létě méně nemocní, může hrát i zvýšený přísun vitamínu D, který čerpáme hlavně ze slunečního záření. Vitamín D hraje důležitou roli v posilování imunity, je nutný pro aktivaci protizánětlivé reakce i při rozvoji přirozené a adaptivní imunity. Přirozená imunita je důležitá hlavně při obraně proti mikrobiálním patogenům, nemá paměť na konkrétní antigen, ale poskytuje okamžitou obecnou reakci. Adaptivní imunitu reprezentují T a B lymfocyty, produkuje protilátky a vytváří si paměť na specifický antigen. Zároveň vitamín D vykazuje schopnost zablokovat přehnané reakce přirozené imunity – například autoimunitní reakci.

Díky slunci lépe spíme a nejsme tolik ve stresu

Přirozené světlo, kterého máme v létě daleko více než v zimě, podporuje naše zdraví nejen tím, že nám pomáhá produkovat vitamín D. Sluneční svit reguluje cirkadiánní rytmus – naše vnitřní hodiny – a pomáhá nám lépe spát. Už hodinové vystavení slunci dokáže podpořit produkci hormonu spánku melatoninu, který je pro kvalitní spánek klíčový. A spánek je pro změnu klíčový pro silný imunitní systém. Melatonin také přispívá k vyrovnání hladiny stresového hormonu kortizolu, takže nám pomáhá zbavit se stresu. K psychické pohodě přispívá i přímo sluneční svit, díky němuž se organismus zaplavuje hormonem štěstí serotoninem. Ten zvedne naši náladu, navodí pocit klidu a zlepší i soustředění.

Vyšší teplota nerovná se ochrana před onemocněním

Není sporu o tom, že virům se více daří v chladnějším a sušším počasí, které oslabuje obranné funkce našich sliznic, a my tak snáze podlehneme nemoci. Se vzrůstající teplotou toto riziko klesá a virové infekce se nám tudíž většinou v létě vyhýbají. Jiným nemocem však teplo může svědčit, zvlášť v kombinaci s vlhkem. Řeč je hlavně o bakteriálních a plísňových onemocněních, zánětech či mykózách. Přímo letní horka pak také nejsou pro naši imunitu ideální. Organismus ohrožuje nejen přehřátí, ale i prudké změny teplot – typicky když z rozpálené ulice vkročíme do klimatizované kanceláře nebo obchodu. Teplotní šok svému tělu přitom můžeme způsobit i vnitřně – typicky konzumací ledového nápoje nebo zmrzliny.

V podpoře imunity nepolevujte ani v létě

Léto tedy nabízí dobrou příležitost, jak posílit své zdraví a připravit svůj imunitní systém na nadcházející chladnější měsíce, ale zároveň ho také chránit před nástrahami zmíněných letních nemocí. Využijte prospěšných účinků slunečního svitu, pohybu na čerstvém vzduchu i čerstvého ovoce a zeleniny. Celoročně, a tedy i v létě, se navíc můžete opřít i o kvalitní doplňky stravy (jako je například přípravek Immun44). Imunitu pak podpoří i posun ke zdravému životnímu stylu, který jde každému v létě snáz. V letních měsících jsme totiž aktivnější, více se hýbeme a rovněž máme k dispozici pestrou škálu sezónního ovoce a zeleniny, které si častěji dopřáváme. Kvůli horku řada lidí odlehčuje svůj jídelníček a v neposlední řadě se s ohledem na plavkovou sezónu pouští do hubnutí. A redukce tělesné hmotnosti, je-li prováděna zdravě, má samozřejmě na náš imunitní systém a celkové zdraví blahodárný vliv.

MUDr. Bohumil Ždichynec

Bohumil Ždichynec je český lékař, který se zaměřuje na oblast celostní medicíny. Zároveň působí jako spisovatel, je autor populárních i vědeckých prací z lékařského oboru a přírodních věd, literatury faktu, ale také esejí a básní. Je autorem například knih Třetí medicína či O člověku jinak. Ve své praxi se zabývá především problematikou civilizačních chorob a perspektivou fyziologické regulační medicíny v klinické praxi.

1240

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný