Přírodní lékárna: Náprstník červený

Všechny části náprstníku červeného (Digitalis purpurea), a zejména listy, obsahují glykosidy ovlivňující srdeční činnost. Náprstník je proto velmi žádaná léčivá rostlina, jejíž sušené listy (Folium digitalis) se používají k přípravě nálevů a tinktur. Uvedená droga je také surovinou ve farmakologickém průmyslu, z níž se izolují chemicky čisté glykosidy pro výrobu léků.

Co jsou srdeční glykosidy?

Srdeční glykosidy (též zvané kardioaktivní glykosidy nebo steroidní kardiotonika) jsou léčiva užívaná při srdečním selhání nebo srdeční arytmii. Srdeční glykosidy neobsahuje pouze rod náprstníků, ale například také hlaváček jarní, konvalinky nebo u nás méně běžný oleandr a ještě exotičtější mořská cibule. K léčbě se tyto rostliny používaly již v dobách starého Egypta. Ebersův papyrus např. popisuje užití mořské cibule (Urginea maritima) v léčbě srdeční slabosti.

Zajímavostí je, že jedna látka ze skupiny léčivých srdečních glykosidů se původně používala se zcela opačným záměrem. Strofantin, získaný z východoafrického keře Strophantus kombe, používali domorodci jako účinný šípový jed.

Na vodnatelnost a jiné choroby

Jednou z nejvíce užívaných léčivých substancí byl již ve středověké Evropě výtažek z náprstníku. Protože ale vědomosti o mechanizmu účinku zcela chyběly, byly indikace k užívání náprstníku z dnešního pohledu často velmi kuriózní a nezřídka docházelo k předávkováním a otravám.

První  přesnější návod k použití výtažku z náprstníku a popis jeho účinků podal až v roce 1785 anglický lékař William Withering ve své práci „Popis náprstníku a jeho užití v lékařství, s praktickými poznámkami o vodnatelnosti a jiných chorobách“. Withering podával výtažek z náprstníku pacientům, kteří trpěli různými otoky, aniž by znal, jak skutečně přípravky z náprstníku působí.

V roce 1799 popsal John Ferriar příznivý vliv náprstníku na srdce. K terapii srdečních arytmií se však začal používat až na počátku 20. století. Přesto, že se účinnou látku z náprstníku podařilo v surové formě izolovat v roce 1841, její chemickou strukturu popsal Windaus až v roce 1928. Dostala název digoxin. O dva roky později firma Burroughs Welcome prokázala, že digoxin izolovaný z náprstníku Digitalis lanata je nejúčinnější a začala jej vyrábět k léčebnému použití.

Digitalis neznamená „digitální“

Rostlinu „náprstník“ pojmenoval německý botanik Leonhardt Fuchs v roce 1542. Teprve později vznikl jeho latinský název „digitalis“ překladem části německého názvu náprstníku (Fingerhut = náprstek) do latiny (Finger = prst = digit).

Pověst o „matce Hutton“ byla reklama

Zajímavý je vznik pověsti o objevu účinků výtažků z digitalisu. Za objevitele léčebného působení náprstníku je považován anglický botanik, geolog, chemik a lékař William Withering (1741-1799).

K objevu ho údajně přivedla léčitelka „matka Hutton“. Podle pověsti to byla zřejmě lidová léčitelka a kořenářka, která vyléčila „vodnatelnost“ (otoky) děkana jedné z Oxfordských kolejí. Withering od ní získal recept na směs bylin, které byly příčinou zázračného děkanova vyléčení. Později určil, že za účinkem směsi stojí pouze jediná droga – list náprstníku (Folium digitalis).

Ve skutečnosti byla Matka Hutton „vytvořena“ až v roce 1928 jako obraz od ilustrátora Williama Meadema Prince v rámci reklamní kampaně společnosti Parke-Davis, která uváděla na trh přípravky Digitalis. Pak něčemu věřte!

Žádná Matka Hutton tedy pravděpodobně neexistovala a Withering se o případu vyléčení vodnatelnosti pomocí výtažků z rostlin dozvěděl od jednoho ze svých lékařských kolegů z nemocnice v Birminghamu. Withering se díky tomu stal nejslavnějším a nejžádanějším lékařem mimo Londýn a Witheringova práce „English Botanical Arrangement“ (Anglická botanická sbírka) získala obrovskou popularitu a zastínila ostatní botanické publikace na dalších sto let.

Digoxin je účinný pod dohledem lékaře

Od počátku 20. století používali lékaři digoxin ve formě tablet k léčbě srdeční slabosti, jako jediné skutečně účinné léčivo. Digoxin se stal jedním z nejvíce předepisovaných léčiv na světě. V posledních letech počty předepsaných receptů na digoxin klesají v souladu s novými poznatky. Jsou předepisovány nižší dávky, zejména proto, že může hrozit nebezpečí předávkování. Přesto ještě v roce 2000 bylo v Čechách a na Slovensku předepsáno okolo 2,5 milionu balení dioxinu.

Vzhledem k silné jedovatosti se nedoporučuje používat přípravky z náprstníku amatérsky, bez dohledu lékaře nebo zdravotníka. Podomácku vyrobené výtažky z digitalisu jsou pro uživatele velmi nebezpečné.

Slovníček:

Glykosidy jsou odvozeniny sacharidů (cukrů), které vznikají spojením sacharidu s necukernou složkou (aglykon).

Srdeční arytmie nebo také dysrytmie je porucha srdečního rytmu.

Mgr. Vít Černý

3273

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný