Přírodní lékárna: Bylinná urologická čajová směs

Přírodní lékárna: Bylinná urologická čajová směs

Zánětlivá onemocnění močových cest se nejčastěji projevují bolestí při močení a častým nucením močit. Častěji jimi trpí ženy a zpravidla bývá zánětem postižený močový měchýř. Uvedená urologická čajová směs je vhodným doplňkem doporučené léčby.

Dnes si představíme jednu z prověřených  bylinných směsí, která se při urologických potížích používá. Směs obsahuje 30 dílů břízového listu, 20 dílů průtržníkové natě, 15 dílů přesličkové natě,

20 dílů libečkového kořene a 15 dílů listu medvědice lékařské. Směs uchováváme v nerezové nádobě a v čase potřeby z ní odebereme do přípravné nádoby 1 polévkovou lžíci. Odměřenou čajovou směs  přelijeme 200 ml vroucí vody, přiklopíme, dále nezahříváme a necháme 15–30 minut vyluhovat. Po této době scedíme do nádoby, ze které můžeme čaj pít. Doporučuje se pít 3 šálky čaje  denně – ráno v poledne a večer.

Břízový list

Folium betulae

Bříza bělokorá, bříza bradavičnatá nebo také bříza bílá, případně pýřitá (lidově břest, deruzda), je strom vysoký až 25 m. V přírodě působí velmi dekorativně jak ve skupinách, tak i jako solitér.  Kvete v dubnu a v květnu jehnědami. Sbírají se mladé listy nejlépe brzy na jaře, když jsou ještě lepkavé. Ze sebraných listů se odstraní příměsi větviček a jehněd. Listy se suší ve stínu, při umělém sušení by teplota neměla přesáhnout 40 °C.  Rostlinná droga obsahuje saponiny, flavonoidy, třísloviny, silice, hořčiny, pryskyřice a sliz. Působí močopudně (diureticky), proto se i samostatně užívají hlavně  při onemocnění ledvin a močových cest. Jako všechny zmíněné rostlinné drogy lze i břízový list v dobré kvalitě zakoupit ve specializovaných prodejnách.

Přesličková nať

Herba equiseti

Přeslička rolní, jinak také duvok, plivačka, přaska, stolička nebo chvošť roste jako plevel na vlhkých, písčitých stanovištích. Může dosáhnout  výšky až 70 cm, kvete v únoru až březnu. Sbírá se listnatá letní lodyha bez zčernalých spodních částí v červnu až září, suší se v tenkých vrstvách za občasného obracení. Při umělém sušení nemá teplota přesáhnout 40 °C. Sušená droga obsahuje kyselinu křemičitou, flavonoidy, saponiny i hořčiny. Její využití je široké, ale  hlavně  se používá jako močopudný prostředek.

Průtržníková nať

Herba herniariae

Průtržník lysý (úplavník, husí mýdlo, stozrnko) je  vytrvalá nebo jednoletá bylina, která roste na půdách s písčitým podkladem. Kvete od června do září drobnými zelenými kvítky. V době květu se celá nať uřezává u země a suší se maximálně do teploty 35 °C. Sušená droga musí mít svou původní barvu a příjemnou vůni. Obsahuje saponiny, deriváty kumarinu, flavonoidy, silice a třísloviny. O užívání průtržníku při léčbě onemocnění močových cest jsou první záznamy až z 19. století. Průtržníková nať bývá obsažena v různých urologických čajích.

Libečkový kořen

Radix levistici

Libeček lékařský je mohutná bylina, která může dorůst až do výšky 2 metrů. Kvete v červenci a srpnu. Kořeny se vyrývají na podzim, suší se podélně rozříznuté. Rostlina má typickou, výraznou aromatickou vůni, pro kterou se využívá hlavně v gastronomii, speciálně při přípravě polévek a omáček. Kořen obsahuje silice a kumarinové deriváty a v péči o zdraví se kromě diuretického (močopudného) působení využívají i jeho účinky karminativní (zmírňující nadýmání).

Medvědicový list

Folium uvae ursi

Medvědice léčivá je zakrslý, stálezelený keř, o kterém se mluví také jako o hrozníku, kostrhounku, lesní ostružině, medvědím hroznu, medvědíku, nedvědici, polárníčku nebo tolokněnce. V České republice se medvědice vyskytuje jen velmi vzácně a je proto chráněná. Pro farmaceutické účely se k nám převážně dováží. Medvědice se objevila v anglických herbářích již ve 13.století, ve střední Evropě se  jako léčivá rostlina začala používat v 18. století. Obsahuje glykosidy, třísloviny a flavonoidy. Samostatně se medvědicový list ve formě odvaru, výluhu nebo nálevu využívá hlavně k desinfekci močových cest a je součástí mnoha čajových směsí.

RNDr. Věra Černá

938

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku