Příběhy diabetiků: Diagnóza cukrovky naší dcery měla zásadní dohru. Balancoval jsem na hraně propasti

Příběhy diabetiků: Diagnóza cukrovky naší dcery měla zásadní dohru. Balancoval jsem na hraně propasti
Kvůli dětem je člověk schopen překonat i zdánlivě nepřekonatelné překážky Zdroj: Freepik

Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Když vstoupí do života nemoc, otočí se mnohé vzhůru nohama. Obzvlášť, když jde o nemoc dítěte. Někdy však odkryje ještě mnohem závažnější skutečnosti. Své o tom ví i pan Jiří (42 let). Cukrovka, která se projevila u dcery Petrušky, zamíchala kartami v jeho životě zcela zásadně – dozvěděl se totiž, že není jejím biologickým otcem.

Když jsme se dali s Karolínou dohromady, měli jsme akorát oba po vysoké. Pár měsíců jsme spolu jen randili, ani ne po roce jsme se ale sestěhovali do mého bytu. O další rok později jsem ji požádal o ruku a do roka a do dne byla svatba. Měli jsme velké plány, chtěli jsme velkou rodinu, a tak jsem prodal byt, vzali jsme si hypotéku a koupili dům.

Příchod dcery byl naším splněným snem

Každou volnou chvíli jsme trávili na baráku a dřeli, abychom ho co nejdříve dali do kupy a byli tam šťastní. Když bylo konečně hotovo, rozhodli jsme se, že se začneme snažit o naše první miminko. Kupodivu to šlo rychleji, než jsem čekal. Petruška se narodila zdravá a dělala nám radost. O čtyři roky později k ní ještě přibyl syn Honzík a my byli pyšní rodiče. První rána přišla ve chvíli, kdy Petrušce diagnostikovali cukrovku. Ještě jí nebylo ani deset, najednou začala být pořád unavená, hodně pila a hubla. Naše předtuchy se nemýlily – měli jsme doma malou diabetičku 1. typu.

Vánoční perníčky: laskomina s pepřem jako lék na žaludeční obtíže i cesta k nalezení partnera

Perníčky bývají jedním z prvních druhů vánočního cukroví, které se peče již na začátku adventu. Je totiž třeba, aby se řádně rozležely a změkly. ...

Sžít se s diagnózou diabetu nebylo jednoduché

Byl to šok pro všechny a bylo to dost náročné období – Petruška to špatně snášela, my bojovali s aplikací inzulinu, s vytvářením jídelníčku, s udržením hladin cukru… První rok byl opravdu mazec a mnohdy jsme byli na pokraji sil. Postupně se to ale i za pomoci rodiny vše usadilo, a tak přišel čas i na debaty o tom, proč vlastně zrovna naše dcera má cukrovku. U nás v rodině nikdy nikdo diabetes neměl, Karolína se o tom ale moc bavit nechtěla. Vždy mě odbyla větou, že to přeci není důležité, prostě už se stalo, tak proč hledat nějakého viníka. Ale já nehledal viníka, jen mi prostě vrtalo hlavou, proč zrovna Petruška, jestli se tomu nějak nedalo předejít… A jestli cukrovka čeká i Honzíka.

Manželka šla s pravdou ven

Asi jsem Karolínu svými myšlenkovými pochody už štval, ale prostě to ve mně pořád nějak hlodalo – a hlavně jsem se bál o Honzíka. Jednoho večera to u nás doma bouchlo a manželka na mě vyštěkla, že o Honzu se fakt bát nemusím. Za nemoc Petrušky totiž může ona – respektive její milenec. Nějakou dobu udržovala poměr s kolegou z práce a když otěhotněla, nevěděla, jestli se mnou, nebo s ním. Nechtěla to řešit, vztah s ním ukončila, když zjistila, že je těhotná. Jenže ten její byl diabetik 1. typu, a tak je asi jasné, čí Petruška je…

Mikulášská nadílka pro diabetika nemusí být nuda. Zažeňte mlsnou, podpořte zdraví a udělejte radost

Svatý Mikuláš sestupuje dle tradice v předvečer svého svátku z nebe na zem a obchází lidská obydlí. Sám má vzbuzovat posvátnou úctu, anděl ...

Rozbít rodinu, nebo odpustit nevěru?

Ten večer jsem odešel z domu, měl jsem pocit, že se v její přítomnosti udusím. A hlavně jsem se bál, abych neudělal něco, čeho bych později litoval. Dva dny jsem spal u kamaráda, nakonec jsem se ale rozhodl, že se vrátím domů a budu aspoň před dětmi dělat, že se nic neděje. S manželkou jsme se dohodli, že si nechám udělat genetické testy. Ty samozřejmě dopadly v můj neprospěch. Bylo to strašně těžké rozhodování, balancoval jsem nad propastí a nevěděl, kterým směrem udělat krok. Ale nakonec jsem se rozhodl, že se zachovám jako chlap. A hlavně jako táta a neublížím svým dětem. Nějaké testy přece nemůžou změnit to, co k Petrušce celé roky cítím. Navíc toho musela sama prožívat teď tolik, že ji přeci nemůžu připravit ještě o tátu.

Možná mě někteří budou považovat za blázna, ale dal jsem manželce druhou šanci. Přísahala, že od té doby už nikdy nikoho jiného neměla, a že i ona udělá vše pro to, aby udržela rodinu… Je to už pár měsíců, není to mezi námi sice takové, jaké to bylo dřív, ale jsme schopni vedle sebe normálně fungovat a být naplno rodiči pro naše děti. Na nich totiž teď záleží nejvíc. A uvidíme, co přinese čas…

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s hlavním aktérem, s panem Jiřím
Foto: Freepik

2579

Diskuze k článku