Příběh diabetičky Doroty: “Vlčím hladem už naštěstí netrpím.”

Příběh diabetičky Doroty: “Vlčím hladem už naštěstí netrpím.”
Diabetičku Dorotu dříve trápil neustálý hlad... Zdroj: Shuttertock

Když jsem začala po diagnóze diabetu užívat inzulin, trpěla jsem několik let nezvladatelnou chutí k jídlu. Vlivem zkušeností i intuice jsem postupně začala omezovat sacharidy a poté objevila tzv. nízkosacharidovou neboli low carb dietu. Po třech letech jejího praktikování jsem se odhodlala založit si profil na Instagramu a Facebooku pod názvem Low carb pro všechny, kde sdílím své tipy a recepty.

Ve třinácti mi zjistili diabetes mellitus 1. typu. Přestože tomu předcházelo poměrně náročné období neléčených příznaků, byl to šok a poměrně dlouho jsem se s tím srovnávala. Donutilo mne to ale nastavit si přísný řád, který mi v životě velmi pomohl a přiměl mne se na svět dívat trochu
jinak, vážit si maličkostí a pomáhat druhým, protože oni mnohdy pomohli mně.

Život jako honba za jídlem

Cukrovka mi přinesla mnoho změn, avšak jednou z těch zásadních byl neustálý hlad. Doprovázel mne po zahájení léčby inzulinem úplně všude. Dostala jsem se do začarovaného kruhu – čím vyšší dávku inzulinu jsem si aplikovala, tím víc jsem byla hladová. Stále jsem se na jídlo těšila, dojídala jsem se potravinami s menším obsahem sacharidů nebo dávky postupně zvyšovala, když už jsem hlady nemohla vydržet.

Bod zlomu před maturitou

Zlomový okamžik přišel pár dní před maturitní zkouškou na zdravotnické škole. Stres způsobil, že jsem přestala mít hlad. Obrovskou chuť na jídlo nahradily obavy ze zkoušky. Avšak při cukrovce nelze z pravidelného režimu jen tak uhnout. Začala jsem si tedy aplikovat menší dávky inzulinu a jíst méně. Najednou jsem se cítila lépe – svěží, lehčí a poznala jsem to rychle i na své hmotnosti. Od té doby jsem začala o jídle přemýšlet jinak – ne kolik si toho dám, ale co si dám.

Uvědomila jsem si, kolikrát jsem dojídala spíš z donucení například brambory, abych dodržela danou dávku sacharidů, přestože bych si bývala raději dala více masa nebo tuků. Postupně jsem tedy začala vyměňovat sacharidové přílohy za zeleninové a snižovala dávky inzulinu. Hlad mne díky tomu opouštěl a jídlo se pro mne stalo skutečným potěšením.

Spíte dostatečně dlouho? Spánek ovlivňuje nejenom váš diabetes

Do začarovaného kruhu špatných spacích návyků se může dostat nejen diabetik, ale i zcela zdravý člověk. Tím, že bude méně spát, se vystavuje ...

Řešení v podobě low carb

Postupem času jsem se začala blíže zajímat o nízkosacharidové stravování, anglicky low carb, které spočívá v omezení sacharidů a navýšení tuků. Tuky zasytí více než sacharidy a díky tomu jsem dosáhla cíle snížit dávky inzulinu a zbavit se tak hladu. Zjistila jsem ze zahraničních zdrojů, že mnoho diabetiků se takto stravuje a jejich výsledky jsou úžasné. Vzhledem k tomu, že tělo začne jako svůj zdroj energie využívat tuky místo cukrů, může tento druh stravování vést k (ze začátku poměrně rychlému) úbytku na váze.

Domácí pečivo a “hříšně dobré” tuky

U mne bylo zásadní změnou vynechání bílé mouky. Nejjednodušší je upéct si pečivo doma, dle fantazie přidat různé druhy semínek, sýrů i koření. A co tedy vlastně jím? V tucích se nijak přísně neomezuji a přiznám se, neznám nic lepšího než domácí, čerstvě vyšlehanou šlehačku. Bez výčitek si ji dám třeba s jahodami. Nejraději mám maso, ryby, mořské plody, vejce a sýry a především zeleninu.

Řídím se jednoduchým pravidlem, že zelená zelenina (např. špenát, brokolice) obsahuje většinou méně sacharidů a v mém případě by měla tvořit zhruba polovinu talíře.

Nízkosacharidové diety a cukrovka

Podstata všech typů tzv. nízkosacharidové stravy je stejná – snížení množství sacharidů, podstatné omezení (vyřazení) cukrů a průmyslově zpracovaných potravin. Ovšem diabetikům (především 1. typu) se nízkosacharidová dieta nedoporučuje bez konzultace se svým diabetologem. S dietou totiž úzce souvisí také nutná úprava výše dávek inzulinu. V žádném případě low carb strava neznamená úplné vynechání inzulinu! Pokud se pro low carb stravu rozhodnete, doporučuji důkladně pochopit její princip, zjistit si předem vhodné potraviny a poté tuto variantu zkonzultovat se svým diabetologem.

Věřím, že život každému připravil jen to, co je schopný zvládnout. Pokud bojujete s životem s cukrovkou, nejste spokojeni nebo máte podobné problémy jako já ze začátku, nezoufejte a nebojte se zkoušet nové věci. Přeji všem mnoho sil a radosti z jídla a také podporu od vašeho okolí.

Zdroj: časopis DIAstyl, článek užitý v původním znění a se souhlasem autorky Doroty

23463

Diskuze k článku