Prevence srdečních chorob

Prevence srdečních chorob

Srdeční choroby dominují dlouhodobě celosvětovému žebříčku úmrtnosti. V České republice v roce 2018 zapříčinily 32 % ze všech úmrtí, zemřelo na ně téměř 40 tisíc osob. Určitou roli hraje genetika, do značné míry za nimi ale stojí špatný životní styl a s ním související civilizační nemoci.

K nejčastějším srdečním onemocněním patří selhání srdce a ischemická choroba srdeční, tedy infarkt myokardu. Selhání srdce, stav, kdy srdce není schopno zabezpečit dostatečný výdej krve pro zásobení organismu kyslíkem, postihuje ročně v České republice 200 tisíc osob. Projevuje se přitom nenápadně: dušností, únavou, otoky nohou a kotníků, rychlým nárůstem váhy či nechutenstvím. „Srdeční selhání je zrádné pro svůj pomalejší nástup. Pacienti příznaky často přikládají jiným nemocem nebo je považují za běžný projev stárnutí. Není proto výjimkou, že k lékaři přijdou až v momentě, kdy výkon srdce klesá k polovině normálního stavu,“ uvádí MUDr. Pavel Poláček, kardiolog z kliniky Canadian Medical.

Nejde jen o srdce

Srdeční choroby jsou do určité míry geneticky podmíněné, rozhodující podíl však má špatný životní styl. Nedostatek pohybu, nezdravé stravování, obezita, diabetes, vysoká hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a především kouření – ve všech těchto oblastech ovlivňujících onemocnění srdce bohužel vynikáme. Podle Českého statistického úřadu ohrožuje obezita téměř pětinu Čechů, 47 % mužů a 33 % žen pak trpí nadváhou. Vysoký krevní tlak trápí 40 % dospělých a zvýšenou hladinu cholesterolu způsobující kornatění tepen (aterosklerózu) má dokonce 70 % Čechů. Ani se zdravím prospěšnými návyky na tom nejsme dobře. Pravidelnému sportu nebo jiné pohybové aktivitě se nevěnuje 40 % Čechů.

Není nic jednoduššího než prevence

Statistiky působí nelichotivě. Zároveň se však jedná o parametry, které může každý z nás ovlivnit zlepšením životního stylu a snížením rizikových faktorů. Stravovat se zdravěji, zařadit do svého života více pohybové aktivity (počítá se i častější chůze) a neopomíjet preventivní prohlídky u lékaře. Zdravotní pojišťovny hradí preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za 2 roky. V rámci ní pak ve věku 18, 30, 40, 50 a 60 let probíhá vyšetření hladiny cholesterolu v krvi, ve věku 18, 30 a od 40 let každé dva roky vyšetření hladiny cukru v krvi. Od 40 let pak každé 4 roky ještě vyšetření EKG. „EKG vyšetření provádím při preventivní prohlídce i mladším pacientům s diagnostikovanou hypertenzí, srdeční vadou či jiným kardiologickým onemocněním,“ upřesňuje MUDr. Marcela Lejsková, praktická lékařka pro dospělé z kliniky Canadian Medical.

K vyloučení příčiny sekundární hypertenze se od 50 let věku provádí i pravidelné vyšetření funkce ledvin, a to 1x za 4 roky. „Systém preventivních prohlídek je v České republice nastavený velmi dobře a umožňuje podchytit řadu onemocnění včas. Bohužel je ale pacienti příliš nevyužívají a často přijdou na kontrolu až ve chvíli, kdy se nemoc projeví. Možná ani nevědí, že je mohou absolvovat,“ říká MUDr. Marcela Lejsková a doplňuje: „Při preventivní prohlídce vždy nejprve s pacientem proberu podrobně jeho osobní a rodinnou anamnézu zaměřenou na výskyt kardiovaskulárních onemocnění a poruch metabolismu tuků. Zde je pro mě ​velkou výhodou, že znám až tři generace rodin svých pacientů.“

Světový den srdce

Na důležitost prevence upozorňuje každoročně 29. září i Světový den srdce. Akci vyhlašují od roku 2000 Světová federace srdce a Světová zdravotnická organizace a připojují se k ní organizace po celém světě pořádáním zdravotních prohlídek, běhů, přednášek či výstav. Letos v souvislosti s COVID-19 zdůrazňuje navíc fakt, že jsou osoby se srdečními chorobami náchylnější k závažnější formě této nemoci.

774

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku