Prevence proti koronaviru podle epidemiologa doc. Maďara

Novému koronaviru je v poslední době věnovaná obrovská mediální pozornost. Skutečně je tento virus v porovnání s jinými tak nebezpečný?

Každá nákaza, která je nová v lidské populaci a přenáší se pro viry tou nejjednodušší a pro člověka tou nejhůře kontrolovatelnou cestou – tedy vzduchem, si pozornost zaslouží. Zejména, pokud je pacient infekční už v inkubační době a když existují i mírné projevy nákazy, kdy si pacient svou infekčnost neuvědomuje a může se pohybovat v populaci. Nový koronavirus sice zabíjí mnohem menší procento z nakažených než SARS nebo MERS, ale díky lepší schopnosti šířit se v lidské populaci bude mít nakonec významně vyšší počet obětí. Důvod k panice však zatím u nás ani nikde v Evropě není.

Jaká rizika vyplývají z této nemoci pro diabetiky?

Diabetes mellitus zhoršuje prognózu nákazy. V kombinaci s vyšším věkem může dojít až k ohrožení života následkem těžkého zápalu plic a možné je také zásadní zhoršení základní nemoci, tedy dekompenzace samotného diabetu.

Jak se virus přenáší?

Nejvýznamnější způsob přenosu je teď vzdušnou cestou, který je pro viry nejjednodušší a současně pro člověka nejhůře kontrolovatelný. Hlavní vstupní branou jsou ústa a nos, vyskytly se však případy nákazy i u osob používajících roušku chránící horní cesty dýchací, proto se uvažuje i o možném přenosu přes sliznici očí. To přináší nutnost používat taky ochranné brýle.
Dále je nutné zjistit, jestli se nový koronavirus nepřenáší i pohlavním stykem a jestli se nevylučuje stolicí, což by umožňovalo šíření i cestou odpadních vod. Podle toho se následně upřesní, jaká další preventivní opatření jsou nezbytně nutná.

Je tedy namístě používat respirační roušky?

Pokud člověk chce použít ochranu horních dýchacích cest, měl by mít ideálně respirátor, který dokáže zabránit přechodu patogenů s velikostí koronaviru, jehož diametr je 120 nanometrů. Vhodné k doporučení jsou např. antivirové respirátory s nanovlákny, které deklarují účinnost 99,9 % i na infekční patogeny včetně virů a odpovídají normám ISO 14971 a EN 14683. Běžné papírové roušky chrání víc okolí před nakaženým člověkem než jeho samotného před okolím. Lidé si ale většinou pořizují roušky, aby chránili sebe, ne okolí před sebou.
Navíc se virus zjevně přenáší i oční sliznicí, takže respirátor sám o sobě není absolutní ochranou.

Jaká je další účinná prevence?

Efektivní prevencí je hygiena rukou, to znamená mytí dezinfekčním mýdlem po dobu alespoň 20 sekund nebo aplikace dezinfekce na suché ruce s tím, že působení dezinfekční např. alkoholové složky má trvat alespoň půl minuty. Také je nezbytné zakrývat si kapesníkem nebo alespoň rukávem ústa a nos při kýchání a kašlání. To jsou základní opatření, která brání šíření všech respiračních nákaz.

Jak dlouho může trvat, než se vědcům podaří vyvinout účinnou vakcínu nebo léčbu?

Vyvinout vakcínu je v dnešní době otázkou pár měsíců, její pečlivé testování by však mělo trvat alespoň jeden rok. V klíčovém období prvních měsíců epidemie proto možnost preventivního očkování nebude možná. A to i přesto, že se bude vycházet z předchozích zkušeností s vývojem vakcíny proti viru MERS, která se už dostala do předposlední, druhé fáze klinického zkoušení. Současně to ale neznamená, že proces vývoje vakcíny proti novému koronaviru dospěje s jistotou do zdárného konce a že vakcína někdy vůbec k dispozici bude. Požadavky na nové očkovací látky jsou velmi vysoké a celý proces je navíc značně finančně náročný.
S léčbou to může být rychlejší, ověřuje se totiž účinnost molekul, které se používají v léčbě jiných virových infekcí a jejich profil bezpečnosti je již známý. Ve Wu-chanu se už zkouší různá antivirotika včetně patentu preparátu remdesivir, na jehož vývoji se podílel český vědec Tomáš Cihlář z americké firmy Gilead Sciences.
Kromě toho se nasazuje léčba příznaků – zavodňování při horečce, pomoc od bolesti, léčba jiné doprovodné chronické nemoci. Když je pacient velmi dušný, musí se napojit na ventilátor, a myslím, že tady je zakopaný pes; v nejvíce postižených oblastech Číny není dostatečný počet ventilátorů pro všechny nakažené s těžší formou nemoci. I proto je tam úmrtnost vyšší než v méně zasažených regionech a zemích. Naše zdravotnictví má na nemocničních odděleních infekční medicíny přibližně tisíc lůžek.

Soňa Burgerová
Článek je převzatý z časopisu DIAstyl 2/2020

JAKÉ ZNÁME KORONAVIRY?

Dosud bylo v lidské populaci známo 6 koronavirů, čtyři běžné, způsobující nezávažné infekce dýchacích cest, a dva další ze skupiny betakoronavirů, které byly schopné u člověka způsobit i těžkou
nákazu s možným smrtelným průběhem, známé jako SARS a MERS. Nový koronavirus 2019-nCoV je z nich podle analýz nejvíc podobný viru SARS.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Přední český specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí, nemocničních nákaz a cestovní a tropické medicíny. Je vedoucím Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty v Ostravě a vede též mezinárodní humanitární organizaci International Humanity.

539

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný