Prevence kožních změn při dlouhodobém využívání technologií

Podle recentních světových publikací se kožní komplikace začínají řešit celosvětově. Dotazníková šetření ukazují, že až 50% uživatelů (dětí a dospělých) alespoň jednou řešili kožní problém při užívání senzoru – a to nejčastěji zarudnutí, svědění či drobné zajizvení kůže. Aktuální článek německých kolegů zaměřený na dětské pacienty uvádí kožní komplikace spojené s užíváním senzoru až u 91 % dětí.

Tato čísla odpovídají také zkušenostem z naší ambulance, kdy kožní reakce komplikují délku využití senzoru a především využití inzulinových pump s automatickými funkcemi, které bez senzoru fungují pouze jako dávkovač inzulinu.

Kdy se kožní komplikace objevují nejčastěji?

V žádné z publikovaných studií se neprokázala souvislost mezi kožními reakcemi a délkou trvání diabetu, typem kanyl či kompenzací cukrovky. Všichni naši pacienti tedy jsou potenciálně ohroženi výskytem kožní komplikace. Větší riziko bylo prokázáno u pacientů trpících atopickým ekzémem. Otázkou zůstává vliv prodlužování délky fungování senzoru, kde je senzor na kůži aplikován tři týdny či dokonce více. Prodloužená aplikace senzoru na kůži může způsobit zapocení pokožky pod senzorem, následné svědění vede k porušení kůže škrábáním. Do porušené kůže pak vnikají látky, pomocí nichž je senzor fixován k pokožce. To pak vede k dráždění kůže a vzniku kožní reakce, a to nejčastěji mokvání kůže pod senzorem. Do porušeného kožního krytu se může dostat infekce a kožní reakci ještě zhoršit. Proto bychom každé další prodloužení senzoru měli zvážit podle stavu pokožky kolem senzoru. Je však také pravdou, že u některých pacientů pozorujeme vznik kožní reakce již třetí či čtvrtý den po jeho nasazení. Větší frekvence kožních reakcí je pacienty udávána při změně složení látky sloužící k fixaci senzoru, která sice senzor lépe fixuje, ale více dráždí pokožku.

Nejčastější typy kožních reakcí a jejich četnost

Popis kožní reakcí je vždy ovlivněn individuálním vnímáním doktora či pacienta. Pro jejich klasifikaci bylo proto vyvinuto jednoduché fotografické schéma – viz obr. 1. Zmíněné kožní komplikace byly popsány ve spojitosti s používáním senzoru či inzulinových pump.

obrázek 1 | zdroj: Se souhlasem autorky

Mezi osm nejčastějších kožních komplikací dle obrázku 1 řadíme:

1) zarudnutí; 2) propadlou kůži; 3) suchou kůži; 4) opruzenou a mokvavou kůži; 5) kožní bulku; 6) změny v pigmentaci kůže; 7) jizvení kůže 8) „červené tečky“ od vpichů (zdroj Berg 2018).

Prevence kožních komplikací

Základem všeho je prevence. Součástí edukace správného využívání senzoru, ale i inzulinových pump, by mělo být také poučení o tom, jak správně pečovat o pokožku před a po aplikaci senzoru či kanyly.

Ještě před informacemi o prevenci kožních komplikací bych ráda zmínila několik možností, díky kterým lze účinně bojovat s obavami z aplikace senzoru, se kterou se občas u svých malých pacientů setkávám. Obava z aplikace senzoru je u dětí často potencována obavou samotných rodičů z jeho aplikace, kterou dětský pacient vycítí a jeho obava narůstá. Proto je dobré pozornost malého pacienta odvrátit někam. Někteří rodiče senzor aplikují během spánku, jiní využívají různých pomůcek. Mezi aktuálně oblíbené patří tzv. Buzzy beruška, která kombinuje vibrace a chlad, což vede ke snížení vnímání bolesti z aplikace.

 Buzzy beruška | zdroj: se souhlasem autorky MUDr. Petruželkové

V krajním případě lze použít znecitlivující krém Emla. Aplikace krému na pokožku by měla předcházet cca o 20 min aplikaci senzoru tak, aby stačily zapůsobit látky snižující citlivost, které jsou v krému obsažené.

Před samotnou aplikací senzoru bychom měli pokožku řádně omýt. Otázkou zůstává použití dezinfekce. Ta sice vede k odmaštění pokožky, což sice lepší fixaci senzoru, ale při citlivé pokožce či při drobném porušené celistvosti pokožky vede použití dezinfekce k podráždění pokožky, jejímu nadměrnému vysušení či svědění, což pak podporuje vznik kožní reakce. Proto bych použití dezinfekce zvážila nebo alespoň navrhla zvolit tu nejméně dráždivou.

Po očištění pokožky je vhodné aplikovat nedráždivý bariérový film Cavilon. Ten na pokožce zaschne a vytvoří transparentní barieru mezi samotnou pokožkou a senzorem. Cavilon se dá zakoupit volně v lékárně či lze zažádat o částečnou úhradu revizního lékaře, což je však vždy běh na dlouhou trať.

Mezi další tipy patří bariérový sprej či ubrousky Silesse a také výrobek Opsite sprej – transparentní rychleschnoucí filmové krytí. Oba zmíněné výrobky jsou volně v prodeji.

V případě, že už užití bariérového krému nestačí a kožní reakce se rozvine, je nutné sáhnout po silnějším bariérovém krytí. Lze využít folii Mepore film či Tegaderm. Jedná se o transparentní tenké folie, které vytvoří barieru mezi kůží a senzorem. Jsou prodyšné, takže snadno přilnou ke kůži a pokožka by se pod nimi potit neměla. Jsou tenké, takže umožňují aplikaci senzoru skrz ně, aniž by došlo k jeho poškození. Oboje lze zakoupit či je hrazeno revizním lékařem.

V případě, že se nám pokožka pod senzorem potí a mokvá je na místě použít hydrokoloidní lepení jako Hydrocoll, Granuflex, či náplast Compeed. Toto lepení pojme zvýšené pocení pokožky pod senzorem a zabraňuje mokrému mokvání pod senzorem.

Pro lepší fixaci senzoru

Při aplikaci senzoru je vždy také nutné myslet na jeho fixaci. Nedostatečná fixace vede k předčasnému odlepení senzoru, nadměrná zase k pocení pokožky pod senzorem.

V případě, že nám doporučená fixace od výrobců nevyhovuje a je pro naši pokožku příliš agresivní, lze využít různé hypoalegenní lepení, které můžeme objednat na internetu či  zakoupit v lékárně.

Mezi oblíbené patří: Hypafix, Fixomull, Mefix

Mefix

Všechny tyto hypoalergenní bavlněné fixace můžeme též využít k náhražkové fixaci senzoru.

Mezi naše oblíbené prostředky k fixaci patří kineziotape, který lze vystřihnout do různých tvarů, je prodyšný a správný výběr motivu na tapu zvyšuje spolupráci našich dětských pacientů.

Mezi ověřené fixace, hlavně na našem diatáboře, patří samolepící obinadla či návleky, které lze zakoupit v lékárně a vydrží i zátěž při kolektivních hrách či plavání v bazénu. Oblíbené jsou také gumové fixace s plastovým chráničem na senzor vyrobené na 3D tiskárně, který lze objednat pro různé typy senzoru na různých internetových adresách.

Léčiva při prevenci a kožních obtížích

Před kožními komplikacemi nás může ochránit účinná prevence. K ošetření pokožky po sundání senzoru či kanyly používáme buď pouze vodu s mýdlem či nedráždivou dezinfekci jako je například Betadine. Poté je pokožku třeba promazat. Na to můžeme použít vitamínovou mast, která obsahuje hojící a zklidňující látky – díky ní se místo vpichu hezky hojí a zabraňuje vzniku červených „teček“. Vitamínová mast je na předpis, je tedy nutné požádat o ni vašeho ošetřujícího lékaře.

V případě, že bariérové pomůcky nezabraly a kožní komplikace se stále zhoršují, doporučujeme po konzultaci s ošetřujícím lékařem vyzkoušet lokálně aplikovat kortikoidy ve spreji. My užíváme Flixonase, což je sprej do nosu proti alergické rýmě.

Po očištění pokožky ji nastříkáme na místo aplikace senzoru, necháme zaschnout a poté aplikujeme senzoru. Ve většině případů dochází ke zklidnění pokožky, ta poté už nesvědí, pacient si okolí senzoru neškrábe a tím minimalizujeme vznik kožní reakce. Z našich zkušeností vyplývá, že minimální dávka kortikoidů obsažena v nosním spreji pokožce nevadí a kvalita pokožky se nezhoršuje. Zároveň minimální množství kortikoidů neovlivňuje přesnost měření senzoru. Většinou postačí sprej používat 3 až 6 měsíců do úplného vymizení přecitlivělosti pokožky. Poté může pacient zkusit aplikovat senzor znovu bez aplikace kortikoidů.

V případě, že se nám již kožní reakce po senzoru či kanyle objevila, není radno ji brát na lehkou váhu. Při mokvání pokožky lze použít zinkové masti jako vitella iktamo, které ránu vysuší a podporují hojení. V případě známek zánětu – bulka, zarudnutí, výrazná bolestivost – je nutné konzultovat situaci s lékařem.

Solární lampa

V poslední době příbývá v mé ambulanci pacienti s pozitivní zkušeností se solární lampou či lampičkou. Vlnová délka světla této lampy zlepšuje hojení pokožky a zabraňuje výskytu kožních komplikací jak po senzoru, tak i po kanyle. Na ověření funkčnosti této metody pracujeme a výsledky z něj ráda zveřejním v někrých z dalších vydání časopisu Diastylu.

MUDr. Lenka Petruželková, Ph.D.

Lékařka je absolventkou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, nyní působí jako lékařka na Pediatrické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. LF v Praze.

3130

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný