Praktičtí lékaři si stěžují na omezení
Do Prahy přijelo dva a půl tisíce praktických lékařů z celého světa. Právě dnes totiž v Kongresovém centru startuje Evropská konference praktických lékařů WONCA 2017. Čeští praktici praktici to berou jako příležitost upozornit na problémy, které je tíží, a žádají posílení svých kompetencí.
Jak si stojí primární péče v Česku v porovnání s Evropou? Proč patří Češi k rekordmanům v počtu návštěv u lékaře? Tato a další témata zazní na Evropské konferenci praktických lékařů WONCA 2017, kterou pořádá Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (SVL ČLS JEP).
Chceme držet krok s evropskými kolegy
Mezinárodní setkání bere předseda SVL doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., také jako možnost upozornit na problémy tuzemské primární péče: „Srovnání poměrů české a evropské primární péče je bolestné. Zatímco v oblasti kvality a úrovně vzdělávání jsme na tom velmi dobře, bohužel u nás mají praktičtí lékaři velmi omezené kompetence a jsou vázáni přísnými preskripčními omezeními. Opakovaně na to upozorňujeme Ministerstvo zdravotnictví, a to jak v Memorandu, které jsme podepsali letos v dubnu, tak v rámci dalších jednání.“
Jedním z důsledků omezených kompetencí praktických lékařů je podle docenta Býmy i to, že čeští pacienti chodí k lékařům častěji než jejich evropští sousedé. „Pacienti jsou často zbytečně i s jednoznačnou diagnózou odesílání ke specialistům, protože praktický lékař nemá dostatečné pravomoci, aby jim lék mohl předepsat,“ vysvětluje doc. Býma.
Jedenáctkrát ročně k lékaři
Údaje Evropské komise z roku 2016 ukazují, že Česko je s 11 návštěvami lékaře ročně na pacienta mezi třemi „rekordmany“ v Evropě – spolu s Maďarskem a Slovenskem. Pro srovnání v sousedním Rakousku je to 7 návštěv, ve Švédsku jsou to 3 návštěvy ročně na pacienta. „Když srovnáme uvedená data, je zřejmé, že počet návštěv u lékaře nemá vliv na zdravotní stav populace. Průměrný věk dožití obyvatel ve Švédsku je 80,93 let v Rakousku 79,58 let a v ČR 76,91 let. Naopak to vede k velkým ekonomickým ztrátám našeho systému. Pokud vyjdeme z průměru, že jeden kontakt s lékařem stojí v systému veřejného zdravotního pojištění zhruba 400 Kč, pak by při stejném počtu kontaktů jako v Rakousku mohl systém ušetřit přibližně 20 miliard korun,“ vysvětluje doc. Býma.
Řešením je podle SVL jednak v nastavení dlouhodobé koncepce primární péče ze strany Ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, zrušení zbytečných preskripčních opatření a regulací pro praktické lékaře, tak i motivace samotných pacientů k větší prevenci a ochraně svého zdraví.
348
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný
