Praktické rady pro diabetika: Jak na správnou aplikaci inzulínu?

Inzulín se nejčastěji aplikuje injekčně do podkoží, kde je větší množství tuku. Místo vpichu rozhoduje o tom, jak rychle se bude inzulín vstřebávat. Nejrychleji se vstřebává z břicha, hýždí a paží a nejpomaleji ze stehen.

Jak inzulín aplikovat?

Rychlost vstřebávání inzulínu ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi ty nejčastější patří prokrvení tkání, které způsobuje nejenom zvýšený pohyb, ale také okolní teplota (v sauně se inzulín vstřebává až o 100 % rychleji). Naopak při pobytu v chladu je vstřebávání pomalejší, a stejně tak funguje i velká vrstva podkožního tuku, která zpomaluje nástup účinku inzulínu. A nyní pár důležitých rad:

• Vždy, když jste mimo domov, vydezinfikujte místo vpichu, abyste předešli riziku přenosu infekce (v lékárně zakoupíte jednotlivě balené tampony s alkoholem pro dezinfekci).
• Vytvořte kožní řasu v místě, kde chcete vpich provést (zvláště důležité je to u velmi štíhlých lidí, kteří tak předchází vpichu do svalů).
• Aplikujte jehlu pod úhlem cca 90 °.
• Vpravte inzulín a počítejte do deseti (počítání je důležité kvůli vstřebání celé dávky inzulínu do podkoží).

Režim při aplikaci inzulínu

Inzulíny jsou k dostání ve třech typech: rychle působící (analogy), střednědobé a dlouhodobě působící (bazální). Schéma aplikace (jak často, jaký typ inzulínu apod.) zvolí váš diabetolog individuálně, podle vašich potřeb tak, aby byla léčba co nejúčinnější. Níže stručná charakteristika jednotlivých druhů inzulínů:

• Dlouhodobě působící inzulín se aplikuje většinou jednou denně ve večerních hodinách. Pokrývá následujících 24 hodin tak, aby byla noční glykémie v normě a ráno nedocházelo k hypoglykémii. Také předchází neúměrnému stoupání hladiny cukru během dne. Cílem dlouhodobého inzulínu je, aby ranní glykémie byla v rozmezí mezi 5 až 9 mmol/l.
• Střednědobý inzulín se podává nejčastěji 2x denně (ráno po probuzení a těsně před spaním). Je předepisován především těm, kteří mají velké výkyvy glykémie a pacientům, kterým dlouhodobě působící inzulín nevyhovuje (například nepokryje celých 24 hodin). Při jeho užívání je doporučeno vyvarovat se pozdnímu vstávání a aplikovat ranní inzulín do osmé hodiny, jinak hrozí hypoglykémie. 
• Rychle působící inzulín se podává před každým hlavním jídlem. Jeho účinek většinou nastává v rozmezí do 30 minut (v tomto časovém horizontu je dobré najíst se, aby nedošlo k hypoglykémii). Maxima svého účinku dosahuje mezi 1 až 2 hodinami a doznívá od 4 do 6 hodin po aplikaci. V dnešní době existují také inzulíny (např. Lyumjev), které mají uměle upravenou molekulu, a jejich nástup účinku je zpravidla do 15 minut, přičemž odezní do dvou hodin po aplikaci. Cílem analogu je, aby hodinu po jídle byla glykémie pod 10 mmol/l.

Množství dávky inzulínu volte podle toho, kolik máte v plánu sníst sacharidů. Pokud je glykémie vyšší již před jídlem, je nutné připočítat určitou dávku inzulínu k sacharidům, které jste ještě nesnědli. Pokud po dvou hodinách po jídle naměříme stále vysoké hodnoty, můžeme podat tzv. opravný bolus – tedy dávku rychle působícího inzulínu navíc (ale uvážlivě, aby nedošlo k hypoglykémii). Rozmezí mezi jednotlivými vpichy by mělo být nejméně 4 hodiny, aby poslední dávka inzulínu stihla z těla úplně odeznít.

Tip: Každá aplikace inzulínu by měla mít svůj určitý časový horizont, který je neměnný. Pravidelnost je k udržení stabilních hodnot glykémie klíčová.

Správné skladování inzulínu nelze podcenit. Jak na to?

Zodpovědným zacházením s inzulínovým perem předejdete mnoha zdravotním komplikacím. Zanedbat optimální skladování tohoto léčiva znamená ...

Jehly k inzulínovým perům

Jehly jsou samostatnou kapitolou v nauce o aplikaci inzulínu. Existují v různých délkách a váš lékař vám předepíše takové, které budou vhodné k vašim tělesným dispozicím (aby nevnikaly do svalu, ale zároveň aby pronikly pod kožní tuk). Jehla by měla být vyměněna po každé aplikaci, to se ale většinou neděje – zvláště kvůli limitu pojišťoven, které proplácejí pouhých 200 ks jehel ročně. I tak byste neměli jednu jehlu používat déle než tři dny! S každou výměnou jehly musíte také zkontrolovat její průchodnost odstříknutím inzulínu. Pokud je jehla ohnutá, nebo inzulín neodteče, nepoužívejte ji.

Rizika a komplikace

Nejčastější komplikací po aplikaci inzulínu je vznik zarudlé, opuchlé nebo bolestivé pokožky. Do těchto míst určitě znovu nevpichujte jehlu, dokud nedojde k úplnému zhojení. Tato místa jsou pro vpich nejen bolestivá, ale snižuje se i kvalita vstřebávání inzulínu. Vpichy je proto nutné střídat a dobře se o ně starat – hydratovat nejlépe sprchovými oleji, konopnými krémy apod.

Další komplikací může být znehodnocený inzulín, poškozené pero nebo ucpaná jehla. Určité riziko představují i inzulínová pera s nevyměněnými jehlami – může dojít k přenosu infekce a ztupení jehly. Přibližně po třetím použití jehly byste si mohli pod mikroskopem všimnout, že se rozdvojuje. Takovouto jehlu však snadno poznáte i bez důkladnějšího zkoumání, neboť vpich bude bolestivý a v místě aplikace (pod kůží) pak mohou vzniknout zatvrdlá místa, která nejenom, že se již nikdy nezhojí, ale také snižují vstřebávání inzulínu. Největším rizikem je pak záměna inzulínu, při které VŽDY kontaktujte svého lékaře, případně v nočních hodinách volejte záchrannou službu.

TIP NA ZÁVĚR: V aplikaci inzulínu vám může pomoci tzv. TickleFLEX – příslušenství k inzulínovému peru. Pomáhá uživatelům inzulínu se snazší injekční aplikací. Stačí jej jednoduše nasunout na univerzální jehlu a aplikovat obvyklým způsobem – bez bolesti, modřin a stresů.

Zdroje: cukrovka.zdrave.cz, ordinace.cz, cukrovka.cz

10384