Poslanec Jiří Dolejš: Budu se sebou muset něco dělat

Poslanec Jiří Dolejš: Budu se sebou muset něco dělat

Patnáct let v poslanecké lavici, k tomu stres a nepravidelné stravování, to na zdraví přidat nemůže. A ač se poslanec Jiří Dolejš (KSČM, 57 let) cítí být v pohodě, uvědomuje si, že to nemusí trvat věčně. Jak se tomu postaví, to nám prozradil v následujícím rozhovoru.

Co říká vaše zdraví na dlouhá léta v poslanecké lavici?

Považuji za relativně zdravého člověka. Ani lékaři mi zatím nic nenašli. Nebýt fyzického napadení před 12 lety, v důsledku čehož jsem musel prodělat komplikovanou operaci oka, tak lékařské péče vlastně ani nevyužívám. Občas nějaká ta chřipka se snad ani nepočítá. Zřejmě dobrý kořínek zděděný po předcích.

Sezení v kanceláři či v lavici se na vás nijak nepodepsalo?

Od doby, kdy jsem poslancem, tak mám mírnou nadváhu. Je to žrout času. Ale nijak se s tím nepotýkám, prostě vím, že mi chybí více pohybu a po 40 je také metabolismus jiný než v mládí. Ale v létě mi s pohybem jdou kila aspoň zčásti dolů.

Snažíte se to kompenzovat nějakým pohybem?

Bohužel určitě nedostatečně. Občas nějaké ty procházky, kliky doma na zemi a malá rozcvička, když cítím, že mi tuhnou záda od celodenního sezení. Jinak, když to jen trochu jde, vracím se během dovolené ke starým zálibám, což jsou vodní sporty – hlavně kanoistika a plavání. Když je to možné, tak jdu pěšky, místo abych se vozil. Toť v podstatě vše. Ve srovnání s tím, že jsem v mládí hodně jezdil do přírody a věnoval se různým pohybovým aktivitám, je to výpadek. S věkem s tím budu muset určitě něco dělat, zatím se spíš vymlouvám a spoléhám na svůj zdravý základ.

DIAstyl je především pro diabetiky – máte v rodině zkušenost s diabetem?

Bohužel ano. Matka byla léta diabetička, umřela v 85 a diabetes na tom měl svůj podíl. Musela si aplikovat inzulin. Objevila se jí cukrovka až s věkem, nešlo o vrozený nedostatek inzulinu. Ale rozvinula se jí docela dost. Chronické vředy a s tím spojené neduhy znemožňující chůzi, riziko gangrény, špatné pooperační hojení, to vše jsme v rodině museli zvládat s ní.

Díky této smutné zkušenosti tedy znáte specifika životosprávy diabetika?

Ano, jistě. Základy si snad vybavuji. Od složení stravy po režim stravování. A vše, co může ovlivnit metabolismus po psychické i somatické stránce. Samozřejmě že zejména to stravování je v závislosti na typu a stadiu choroby. Ale jedna věc je vědět o těchto zásadách, druhá je chtít a muset dodržovat. Tady neuškodí podpora rodiny.

Žijete tak, abyste sám nepoznal diabetes?

Pokud jde o zdravou stravu, tak asi moc ne. Jím, co mi chutná či co se namane. A apetit mám dobrý, v tom asi budu po otci, který dokázal spořádat slušné porce i ve svých 90 letech. Snad bych se pochválil jen za pitný režim, tekutin vypiji poměrně dost. To nemám na mysli alkohol, tam přeci jen člověk nezvládne tolik co za mlada. Ale kromě minerálek a vody konzumuji i sladké limonády, tedy opět asi malý minus bod…

Velmi výrazný problém při vaší práci může být stres.

Stresu se také těžko vyhnu, i když myslím, že jsem vůči němu relativně odolný. Ani žádný únavový syndrom, vyhoření a podobné věci. Z času, když jsem přeci jen trochu sportoval, vím, že jsem spíše vytrvalec než sprinter a že tedy zátěže asi zvládám rozkládat. Dobrý antistresor je podle mé zkušenosti fyzická práce nebo dobrý kulturní zážitek.

Jan Exner


Jiří Dolejš

Z “Prognosťáku” do sněmovny

Jiří Dolejš patří mezi respektované ekonomy v poslaneckých lavicích. Výrazným ve svém oboru byl už coby absolvent Národohospodářské fakulty VŠE, po níž pracoval v proslulém Prognostickém ústavu ČSAV. Vrhl se však na dráhu politika a od roku 2002 zastupuje KSČM v Poslanecké sněmovně.

682

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný

Diskuze k článku