Chronicky nemocné ledviny má asi milion Čechů. Léčba může oddálit dialýzu
Poradna Modré linky: “Jak mám tu hrůzu zvládnout?”
Koronavirová nákaza se stala hlavním tématem, se kterým se lidé obracejí na pracovníky Modré linky. Lidé se odborníkům svěřují s obavami z budoucnosti a nejisté situace. Hana Regnerová, ředitelka Modré linky, doporučuje každému, kdo prožívá náročné okamžiky, aby své trápení neprožíval sám a svěřil se blízkým či odborníkům.
Uvádíme vzorový dotaz, který na Modré lince vyřizují momentálně nejčastěji:
Dobrý den, Modrá linko,
no on ten den teda moc dobrý není, asi pro nikoho. Jsem v invalidním důchodu, jsem vlastně jen doma, ale stejně mám hrozný strach, že chytnu ten koronavirus. Já nikam nechodím, s dcerou si telefonujeme, ale i tak mám strach, někdy mě to úplně přemůže, až mám pocit, že omdlím. Taky mám strach, že mi dojdou léky a já budu muset pro ně dojít. Jak mám tuhle hrůzu zvládnout? Máte pro mě nějakou radu?
Marie, 52 let
Dobrý den, Marie,
vážíme si důvěry a upřímnosti, se kterou se na nás obracíte. Ptáte se nás, jak zvládnout tu „hrůzu“ – tedy současnou situaci, ve které pociťujete výrazný strach. Zůstáváte doma, ale máte také obavy z toho, že budete muset jít pro léky. Je moc dobře, že si říkáte o pomoc. Není to vůbec samozřejmost, že se o sebe takto staráte. Píšete o strachu, který máte. Mít strach je za současného stavu úplně přirozené. Pokud je ho tak akorát, bývá vlastně dobrou pomocí, která vede k zodpovědnému chování (třeba zbytečně nechodit ven, nosit roušky, mýt si ruce). Pokud je strachu více, může člověka opravdu omezovat a zahlcovat, jak píšete. Někteří lidé strach buď nepociťují, nebo jej popírají, situaci zesměšňují a dělají si legraci z existujících opatření, nebo je zcela ignorují. Říkám si, že pociťovat strach a uvědomovat si ho je lepší, než tato možnost. Teď je ale důležité strach zmírnit tak, aby byl snesitelný a nepřemáhal Vás.
Určitě jsou tu možnosti, které můžete ke „zkrocení strachu“ vyzkoušet. Vždycky je tu určitý nezbytný základ: zachování určitého režimu a řádu, který dává oporu a jistotu. Vstávání a uložení ke
spánku v přibližně stejnou denní hodinu, pravidelný čas k práci (třeba v domácnosti) i odpočinku. K tomu patří, pokud je to možné, dobrá životospráva: spánek, strava, tekutiny v dobré kvalitě i
množství, dostatek pohybu (i doma se dá cvičit, dnes je například k dispozici hodně cvičení na doma online), pobyt na čerstvém vzduchu a slunci (třeba si otevřít okno, pobýt na balkoně), smysluplná náplň dne, kterou si člověk předem naplánuje – například den, půlden nebo i několik hodin dopředu, jak je to možné.
Jistě je prospěšné také relaxovat – autogenní tréning, progresivní svalová relaxace, meditace – návodů a programů je možné najít celou řadu například na YouTube. Je to vhodné jak preventivně, tak i ve chvílích, kdy na Vás přichází silnější obavy. Relaxace aktivuje systém, který člověka zklidňuje a navozuje pocit klidu, podporuje lepší náladu. Pokud Vás potká velký nápor strachu, můžete využít techniky dýchání – delší nádechy i výdechy (výdech o něco delší, než nádech). Je možné také zkusit „krabicové dýchání“: 1. nádech – počítat do čtyř, 2. pauza – počítat do čtyř, 3. výdech
– počítat do čtyř, 4. pauza – počítat do čtyř. Opakovat, než člověku bude lépe. Také pomáhá hlouběji dýchat a přitom pozorovat okolí, v duchu či nahlas si pojmenovat, co vidím. Stačí úplně obyčejně popisovat – „vidím mobil, má bílou barvu, značka Sony; vidím tužku, modrou, není ořezaná…“. Můžete zkusit i jinou techniku, která je založena také na hlubším dýchání a uvědomění si všeho, co vidím, slyším, hmatám, čichám, chutnám; pěkně jedno po druhém. Odvede to pozornost a pomůže ke zklidnění.
Doporučuje se také jedna technika, která může znít zvláštně. Dát strachu jasně určený prostor, třeba si říct, že strachovat se budu od 9 do 10 ráno. Když strach přijde jindy, je třeba si říct – ano, mám strach, to je v pořádku, ale odložím ho na pro něj určenou dobu. V určenou dobu si můžete strach uvědomit a pozorovat, pokud bude silný, prodýchat nebo použít jinou techniku, můžete ho s
někým sdílet apod. Samozřejmě, je to jen na Vás, co vyzkoušíte, každému vyhovuje něco jiného.
Máte také velkou obavu z toho, že budete muset jít ven z domu. Je to pochopitelné a je dobře, že ven nevycházíte a chráníte se. Myslím, že ven ani vycházet není nutné – nyní je spousta dobrovolníků, kteří léky mohou vyzvednout, pokud jim přepošlete elektronický předpis. Můžete si najít číslo na nejbližší linku důvěry a říci si o kontakt, nebo hledat na internetu.
Přejeme, abyste situaci zvládla co nejlépe. Vždycky můžete volat na linku důvěry, nebo si říci o 30 minutovou terapii po telefonu či online na www.terap.io.
Držíme Vám palce, pokud bude třeba, jsme Vám k dispozici.
Modrá linka
Kontakty jsou uvedeny na www.modralinka.cz.
Telefony dostupné každý den od 9. do 21. hodiny – 608 902 410, 731 197 477 a Skype: modralinka
e-mail: help@modralinka.cz
chat.modralinka.cz (nyní otevíráme chatové místnosti každý den od 12. do 21. hodiny)
Denně od 9 do 21 hodin
Pracovníci krizové linky důvěry jsou v pohotovostním stavu denně od 9 do 21 hodin. Služby Modré linky jsou aktuálně posíleny a cílem je být co nejvíce k dispozici pomocí telefonů, e-mailů, Skypu či chatu. Lidé se na linku mohou obracet bezplatně a anonymně, vždy je dodržován Kodex pracovníků linek důvěry. „Témata rozhovorů na lince většinou nejsou veselá, jelikož se nám lidé svěřují se svými problémy, trápením, nepříjemnými zážitky, smutky, samotou a traumaty. Někdy býváme úplně první, kteří daný problém slyší, protože se mnohdy člověk bojí svěřit svým blízkým nebo prostě neví, kde hledat pomoc. Potřebuje vyslechnout, poradit a podpořit,“ uvádí Hana Regnerová, ředitelka Modré linky.
Na volající doléhá izolace i obavy z budoucnosti
V současnosti Modrá linka zaznamenává telefonáty, chaty a e-maily týkající se aktuální situace související s koronavirovou nákazou. Lidé musí zůstat doma, a ne vždy je to prostředí, ve kterém se cítí dobře, mnohdy na ně doléhá samota a někdy jsou vyčerpávající rodinné vztahy. Izolace od společenského ruchu či možnosti každodenních aktivit je pro mnohé velká psychická zátěž a může vyvolávat až úzkostné stavy.
„Při této nouzové situaci se otevírají otázky ohledně zdraví a vlastní budoucnosti. Lidé se ptají – Co bude? Jak se to bude vyvíjet? Jak dlouho můžu takto vydržet? Co práce – nevyhodí mě? Zaplatím hypotéku, vydržím to doma s dětmi? Neonemocním, když mám slabé plíce, nejsem na tom zdravotně dobře, jsem v rizikové skupině? Kdo mi nakoupí? I tyto témata nyní na lince řešíme,“ popisuje aktuální obavy občanů Hana Regnerová. „Neznáme odpovědi na všechny otázky, mnohdy ani žádné univerzální nejsou, ale jde o to, že člověk nahlas vysloví či napíše svou obavu.
Pak může dojít k určitému psychickému uvolnění a možnosti hledat pro sebe řešení či cestu k vlastnímu uklidnění, vyrovnání se a zvládnutí zátěže a trápení,“ dodává.
Svěřte se, pomáhá to
Na základě dlouholetých zkušenosti pracovníci krizové linky důvěry doporučují všem těm, kteří prožívají těžké chvíle, aby se svěřili a nebáli se promluvit si s tím, komu důvěřují a je jim blízký. Pokud to z nejrůznějších důvodů nelze, potom lze vytočit telefonní číslo Modré linky, přihlásit se do chatu nebo odeslat e-mail. Lidé by neměli cítit ostych ani obavy a uvědomit si, že konverzaci mohou ukončit kdykoliv. „Hlas druhého člověka, odbornost krizového pracovníka, získání nových informací, jiného úhlu pohledu či jen vyslechnutí, opravdu pomáhá,“ uzavírá Hana Regnerová a
dodává, že za Modrou linku všem přeje co nejklidnější vyváznutí z obtíží těchto dnů.
528
Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno
Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný