Paul Langerhans: Lékař, který se nikdy nedozvěděl, kolika diabetikům pomohl

Beta buňky slinivky břišní (umístěné v tzv. Langerhansových ostrůvcích) produkují v těle zdravého člověka hormon inzulín. Při autoimunitním onemocnění zvaném diabetes mellitus I. typu jsou však tyto buňky destruovány. 

Představte si, že učiníte objev, ze kterého bude po další staletí čerpat celý svět a změní směřování celého oboru diabetologie. Vy se toho však nedožijete. Že vám to přijde smutné? To přesně se doktorovi Langerhansenovi stalo. Svému snu o tom, že se vyrovná svému otci, tak nakonec dostál, byť už se to nikdy nedozví.

Přerušovaný půst je pro osoby s cukrovkou II. typu bezpečný a účinný, říká nová studie

Půst jako takový není ve stravování člověka  pražádnou novinkou. Naši pravěcí předci neměli za rohem supermarket  ani večerku, a tak se v dobách ...

Rozluštil to, co ostatním zůstávalo ukryto

Světoznámý berlínský lékař se narodil roku 1847 a pocházel z rodiny doktorů. Jeho otec, nositel stejného jména, byl v lékařských kruzích velmi vážený muž. Pro Langerhanse byl modlou a toužil se mu vědecky vyrovnat. Nakonec svého otce ve svých objevech dokonce v mnohém předčil.

Svá studia zahájil v Jeně a dokončil v Berlíně. Ještě jako vysokoškolský student popsal v článku “O nervech lidské kůže” novou epidermální buňku v rámci vysokoškolské soutěže. Rozluštil to, co bylo pro doktory utajeno několik staletí. To, jak velký objev to však byl, se zjistilo až po více než 100 letech. Objevil základnu lidského imunitního systému. Tím však jeho přínos medicíně nekončil. Hned poté opět ukázal, že k velkým objevům byl zkrátka předurčen.

Lékaři vytáhli do boje s obezitou: Navrhují hrazené léky na hubnutí

Nadváha a obezita nyní stojí český zdravotní systém přibližně 30 miliard korun za rok. Celkové dopady na ekonomiku vycházejí na dalších 100 ...

Z jeho objevů dodnes moderní medicína čerpá

V roce 1869 popsal ve své disertační práci buňky ve slinivce břišní, které byly následně pojmenovány po něm. To určilo začátek historie Langerhansových ostrůvků. Popsal devět typů těchto buněk. Předpokládal, že tvoří látky, které jsou zodpovědné za snižování hladiny cukru v těle. V roce 1909 pojmenoval Jean de Meyer tuto látku jako inzulin. Vycházel při tom právě z latinského výrazu pro “ostrov” = insula. O několik let později byl úspěšně izolován z hovězí slinivky Macleodem a Bantingem, čímž se začala psát nová éra pro diabetiky.

Jeho život byl plný lékařských úspěchů. Doprovázel geografa Richarda Kieperta do Sýrie a dalších zemí, Virchow mu zařídil místo na univerzitě ve Freiburgu, kde se stal řádným profesorem. Nakonec se však při práci na pitevně nakazil tuberkulózou a byl nucen odcestovat do Itálie, kde hledal lék. Podstoupil také léčbu ve Švýcarsku, nebyla však úspěšná. Nakonec z akademické sféry úplně odešel.

Můj příběh: Zamilovala jsem se do diabetika. Důvod, proč spolu nemůžeme být, je absurdní

Naše láska byla jako z pohádky. Cestovali jsme, pořídili si první byt na krásném místě za Prahou... Mohlo to být ještě lepší? Pochopitelně ano. ...

Poslední roky života strávil s vdovou po jednom ze svých pacientů

Život ho přivedl až na Madeiru, kde se mu významně ulevilo od zdravotních komplikací a pustil se do svých dalších aktivit. Studoval zde mořské červy a následně o nich sepsal publikaci, která je vědecky rovněž na vysoké úrovni. Do čehokoliv se Langerhans pustil, dosáhlo úspěchu. Na Madeiře léčil pacienty s tuberkulózou. Nakonec si vzal vdovu po jednom ze zemřelých pacientů. Jmenovala se Margarethe Ebart a strávili spolu tři poslední roky Langerhansenova života.

Dnes je s jeho jménem spojeno mnoho prestižních cen a ocenění. Jedna z nejznámějších se jmenuje Langerhans-Virchow Award a uděluje ji Institut Pacific Northwest Research. Symbolické je, že jméno ceny odkazuje na Rudolfa Virchowa, Langerhansenův celoživotní vzor. 

Zdroj: ncbi.nim.ni.hov, wikipedia.org, healio.com, lekarske.slovniky.cz

1091