Papája – melounový strom

Papája obecná  (Carica papaya) neboli melounový strom pochází z Střední Ameriky. Její domovinou je pravděpodobně Guatemala a Mexiko. Zajímavé je, že její planá forma nebyla nikde nalezena.

Vypadá jako palma

Ve své domovině dosahuje vzrůstu 2-8 metrů. Skořicově zbarvený nepravý kmen (stonek) neobsahuje dřevo, ale je to dutá lodyha protkaná mléčnicemi. Tyto stonky mívají průměr až 30 cm. Není rozvětvená a směrem nahoru se zužuje. Na vrcholku rostlin vyrůstá růžice opadavých žlutozelených listů dlouhých až 70-80 cm, s řapíky měřícími až 60 cm, což dodává papáji vzhled palmy. Botanická zvláštnost této tropické byliny spočívá v tom, že květy mohou být oboupohlavné i jednopohlavné a rostliny jednodomé, dvoudomé (většinou) nebo polygamní.

Půlmetrové bobule

Plod papáji je bobule. Tyto bobule mívají podle kultivaru rozmanitý tvar a velikost, obvykle připomínají tykev. Mohou dosáhnout hmotnosti od 0,5 do 10 kg. Plody dvoudomých rostlin bývají spíš kulovité, jednodomých kultivarů podlouhlé, hruškovité, kónické. V zemích, kde se papája pěstuje, se můžeme setkat s plody dlouhými až 50 cm.
Sladká, šťavnatá dužnina bobule je 3 až 4 cm silná a bývá žlutá, oranžová až karmínově červená. Je-li plod dostatečně vyzrálý, dužina je velmi aromatická a příjemně voní.
Ve středové dutině je množství drobných kulatých šedočerných semen o průměru asi 5 mm, která jsou obalena průsvitným rosolovitým míškem se sladkokyselou chutí. Semen může být 1 000 až 1 500, mají palčivou, pepřovitou chuť. Na rostlině se nachází současně i 100 kg plodů.

Za půl roku má 2 metry

Papája obecná se pěstuje ze semen. Pěstuje se na plantážích v tropických a subtropických oblastech. Plantáže lze najít jednak ve Střední Americe, tedy ve své domovině, ale i v Jižní Americe, rovníkové Africe, Indonésii a jižní Asii. V tropických podmínkách jsou květy a následně plody vytvářeny průběžně, v subtropech v chladnějších obdobích rostlina odpočívá.
Papája roste velice rychle. Za půl roku po vzklíčení dosahuje výšky asi 2 m. Plodit začíná již třetím rokem a dožívá se průměrně 25 let. Při pěstování na plantážích se rostliny likvidují již po 6 až 7 letech.
Jedna rostlina vyprodukuje ročně 30 až 150 plodů.

Papaja jako pokojová rostlina

I přestože je papája typicky tropickou rostlinou, lze ji v našich podmínkách vypěstovat ve skleníku či v přímo v bytě. Kultivary, které se hodí do těchto podmínek, dorůstají jen do 1 m a mají oboupohlavné květy, například kultivar Babaco. Potřebuje teplo, teplota nesmí klesnout
pod 15°C a potřebuje dostatek světla. Je vhodné ji umístit, co nejblíže k oknu. Zálivka má být hojná, zejména při teplotách nad 20 °C, ovšem pozor na přelití. Není vhodné květináč nechat stát delší dobu v misce s vodou. Na nepříznivé podmínky, nedostatek světla, nízkou teplotu nebo příliš vlhký substrát reaguje papája tím, že shodí listy. Papája se rozmnožuje semeny. Doba jejich klíčivost je krátká. V příznivých podmínkách, trvale vlhký substrát (směs rašeliny a písku) a teplota nad 22° C, vyklíčí do tří týdnů. Vyklíčí i semena z koupeného plodu.
Semenáčky je třeba po vyklíčení rozsadit do kelímků a pravidelně přihnojovat hnojivy se stopovými prvky. Mladé rostliny musíme chránit před sviluškami a molicemi. Plodů vypěstovaných v bytě se dočkáme později a bývají menší než plody ze skleníků a plantáží.

Jak papáju vybíráme v obchodě

Dovoz celých plodů je problematický. Zralé bobule bývají náchylné k otlačení. Otlačené plody často a rychle plesniví. Proto se plody sklízí nezralé a pro export jsou vybírány plody středně velké o váze 400 – 1000 g. Nezralé bobule papáji můžeme nechat dozrát za pokojové teploty. Papája bývá zralá jestliže na povrchu začíná žloutnout a podává se mírnému tlaku prstu. Při nákupu se vyhýbáme příliš měkkým plodům a plodům se skvrnami (známka napadení houbovým onemocněním). Čím je bobule zelenější, tím méně je zralá, obsahuje více enzymů.

Papája v kuchyni

Plody papáji se konzumují syrové nebo kompotované. Před použitím plod papáji řádně omyjeme pod tekoucí vodou nejprve teplou a nakonec studenou. Bobuli podélně rozkrojíme a odstraníme semínka, která jsou pro svoji palčivou chuť nepoživatelná. Ovšem v tropických oblastech bývají po usušení používána jako náhražka pepře. Semena jsou známým lékem vyhánějícím hlísty a jiné střevní parazity. Lze je použít i preventivně.
Pozor, sušená i syrová semena mohou být abortivem (prostředkem vyvolávající potrat).
Požívání papáji se nedoporučuje v těhotenství a době kojení.

Využití papáji:

• nezralá − jako zelenina v polévkách
• do rybích omáček v asijské kuchyni
• do nádivek a koláčů
• pro křehčení masa (obsahuje vysoký podíl enzymů)
• jako špenát (mladé listy)
• Také lze z těchto plodů připravit „zelí“.
• V pletivu téměř celé rostliny je obsažený latex, který obsahuje proteolytické enzymy rozkládající bílkoviny, např. papain a chymopapain,.
• Ve velkém se získává nařezáváním nedozrálých plodů nebo přímo na plantážích ze zářezů na stoncích rostlin, zachycená tekutina se usuší. Latex získaný z papáji, se používá v lékařství, při výrobě žvýkaček i v kosmetice.

Prospěšné látky obsažené v plodech:

• papain − podporuje trávení, má i protizánětlivé účinky
• enzym chymopapapin
• provitamín A (betakarotén), vitamín B5, vitamín C
• draslík, vápník a hořčík.
• Vzhledem k obsahu draslíku 200 mg/100 g by měli být opatrní při konzumaci papáji pacienti se sníženou funkcí ledvin, kterým lékař doporučil snížit množství draslíku v jídelníčku.
• Energie skrytá ve 100 g papáji je 240 kJ (60 kcal) a toto množství dužiny zároveň obsahuje 9 g sacharidů.
• Diabetici mohou syrovou papáju zařazovat do svého jídelního plánu v přiměřených dávkách,
• nejlépe v odvážených porcích, například 100 g na svačinu.

Příznivé účinky papáji

• posiluje obranyschopnost
• chrání před volnými radikály
• zrychluje hojení ran
• příznivý vliv na redukci hmotnosti − není dosud dostatečně potvrzeno klinickými studiemi
• Pro diabetiky je nevhodná sušená či kandovaná.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

1717

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný