Ovoce se záhadným jménem: kumquat

Díky malému obsahu sacharidů se hodí do diabetické diety

Kumquat obsahuje podobně jako citrusy velmi mnoho vitamínu C, ale i další vitamíny – kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou, beta-karoten, vitamíny B1,B2,B6, vitamín E, dále stopové prvky draslík, hořčík, mangan, vápník, sodík, měď, zinek, železo a také flavonoidy, které působí jako antioxidanty. Vzhledem k nízké energetické hodnotě a malému obsahu sacharidů je kumquat vhodný při redukčních dietách i jako zpestření diabetické diety.

100 g kumquatu obsahuje 7g sacharidů, 2g bílkovin, 1 g tuků a 6,5g vlákniny.

Na rozdíl od pomeranče se dá sníst celý, včetně slupky

Kumquat se jí syrový včetně sladkého oplodí (slupky). Chutí se podobá pomeranči, ovšem může být mírně nahořklý. Nakrájené, syrové kumquaty se používají ke zdobení ovocných salátů nebo koktejlů. Před konzumací je třeba plody důkladně omýt. Kumquat se také kanduje nebo se z něho připravuje zavařenina, rosol, čatní či kompot. V Číně se kumquat nakládá s kořením na sladkokyselo. K místním specialitám patří také omáčka z kumquatu, medu, pomerančové šťávy, soli a másla. Také v ostatních zemích, kde se kumquat pěstuje a nejen tam, se z něho připravují omáčky ke grilovanému masu, případně se maso s nakrájenými kumquaty přímo peče. V Austrálii a na řeckém ostrově Korfu se lze setkat s likérem připraveným z bobulí kumquatu.

Lidé alergičtí na citrusové plody by neměli jíst ani kumquat, riziko alergické reakce je i v tomto případě vysoké.

U nás se pěstuje v bytech i zimních zahradách

Kumquat se u nás pěstuje podobně jako okrasná rostlina v bytech, zimních zahradách i oranžeriích. Malé keříky jsou oblíbenými hrnkovými rostlinami. Tyto subtropické rostliny jsou na rozdíl od citrusů mrazuvzdorné až do teploty -15°C. Rostlina vyžaduje hojnou zálivku, substrát nesmí vyschnout, avšak pozor při nadměrném zalévání shazují keříky listy. Je třeba vydatně zalévat měkkou, odstátou vodou. Pokud nemá rostlina dostatečnou zálivku, listy odspodu žloutnou nebo se na nich objevují skvrny. V květináčích či truhlících musí být dobrá drenáž, aby nedocházelo k přemokření rostlin. V zimě je vhodné zálivku omezit. V létě můžeme rostlinu umístit ven, v zimě by měla být teplota okolo 10°C.
Stromek střiháme v březnu, před zahájením vegetace. Ve vegetačním období je vhodné rostliny přihnojovat hnojivem na citrusy. Kumquaty se roubují na podnože rodu Citrus. Rostliny vypěstované ze semen rostou příliš pomalu. V bytě kvete od května do listopadu, plody se sklízejí průběžně, brzy po vybarvení. Plody se sklízejí dozrálé a v ledničce je lze skladovat několik týdnů.

Pár zajímavostí

• V Číně a jiných asijských zemích symbolizuje štěstí.
• Hořká chuť kumquatu způsobuje nelibost ochutnavačů.
• Na ostrově Korfu se v kumquatu vyrábí stejnojmenný alkoholický nápoj.

Kumquat z pohledu botanika

Kumquat je pomalu rostoucí, hustý a stálezelený keř, vysoký přibližně 2-4 m. Mladé větve mohou mít v paždí listu ostny. Střídavé, tmavozelené a lesklé listy bývají kopinaté asi 10 cm dlouhé, s jemně zubatým okrajem. Oboupohlavné, malé bílé květy, které sladce voní, rostou jednotlivě nebo v hroznech v paždí listů. Plody jednotlivých druhů rodu kumquat se mírně liší velikostí a počtem segmentů, na které jsou bobule rozděleny. Oválný kumquat mívá podlouhle vejčité plody 2,5×4,5×3 cm velké. Masité, šťavnaté oplodí chutná sladce či příjemně nahořkle, šťavnatá, kyselá dužina je rozdělena do 3-6 segmentů. Bobule mají poměrně velká, bělavá semena. Vedle oválného kumquatu se můžeme setkat s dalšími druhy rodu Fortunella jako je hongkongský kumquat (Fortunella hindsii) s kulovitými plody asi 2 cm velkými, rozdělenými na 3-4 dílky, kulatý kumquat (Fortunella japonica) opět s kulatými plody asi 2-3 cm velkými, tyto bobule jsou rozděleny do 4-7 dílků, posledním druhem kumquatu je Fortunella crassifolia s plody o délce 4,5 cm a převážně 7 dílky.

MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková, Ph.D.

3266

Zdroj fotografie: Shutterstock, není-li uvedeno

Zdroj informací: archivní číslo časopisu DIAstyl, není-li uveden jiný