Odhalená tajemství mozku: Hudba může u starších lidí kompenzovat zhoršenou paměť

V nedávné studii publikované v časopise Communications Biology vědci zkoumali změny v mozkové aktivitě související s věkem, a to porovnáním nervových reakcí, které mladí a starší dospělí vykazovali u zapamatovaných a různorodých hudebních sekvencí.

Jejich zjištění naznačují, že u starších dospělých dochází během rozpoznávání hudby ke změnám v organizaci mozku, což naznačuje složité kompenzační nervové mechanismy, které pomáhají udržovat paměťové procesy navzdory klesajícím schopnostem.

Proces stárnutí vede ke změnám mozku

Stárnutí často přináší změny v mozku, které ovlivňují kognitivní schopnosti, včetně paměti a pozornosti. Pochopení těchto změn je zásadní pro rozpoznání časných příznaků zhoršených schopností mozku souvisejících s věkem.

Se zhoršenými kognitivními schopnostmi se často potýkají také diabetici. Hyperglykémie i hypoglykémie totiž může vést ke zhoršení paměti, koncentrace, rychlosti myšlení či řečových funkcí. Velice častou příčinou ztráty paměti nebo její narušené funkce je i rozvoj Alzheimerovy choroby. Tou jsou diabetici s opakujícími se epizodami hyperglykémií ohroženi mnohonásobně více.

Předchozí výzkumy zkoumaly, jak stárnutí ovlivňuje schopnost mozku přizpůsobit se, přičemž některé teorie naznačují, že starší dospělí mohou kompenzovat úbytek kognitivních funkcí pomocí různých oblastí mozku nebo sítí.

Studie ukazují, že aktivity, jako je hudba, mohou zvýšit flexibilitu mozku a pomoci udržet kognitivní funkce. Zatímco o tom, jak stárnutí ovlivňuje základní mozkové procesy, je toho známo mnoho, méně se ví o tom, jak starší dospělí zpracovávají a rozpoznávají známé zvuky, zejména ve sluchové oblasti.

Noční můra diabetiků aneb Co se děje s tělem, které trápí zánět

Zánět je imunitní reakce tělesného imunitního systému při vnímaném poranění nebo infekci. Při poranění zánět způsobí, že daná oblast zčervená a ...

O studii

Vědci předpokládali, že s přibývajícím věkem se mozek reorganizuje, aby se přizpůsobil úkolům, jako je například rozpoznávání hudebních sekvencí. Očekávali, že namísto toho, aby mozek vykazoval pouze slabší signály, bude pomocí záložních systémů demonstrovat kvalitativní změnu funkce.

Vyšší vzdělání, kapacita pracovní paměti a hudební trénink jsou klíčovými faktory, které zvyšují výkonnost rozpoznávání u stárnoucích dospělých.

Konkrétně se domnívali, že starší dospělí budou vykazovat menší aktivitu v částech mozku spojených s pamětí (jako je hipokampus) a větší aktivitu v oblastech odpovědných za sluch (jako je sluchová oblast).

Za účelem ověření své hypotézy vědci otestovali 76 účastníků (mladé dospělé ve věku 18–25 let a starší dospělé ve věku 60–81 let) na sluchovou paměť. Účastníci výzkumu si poslechli krátkou hudební skladbu, zapamatovali si ji a později měli určit, zda jsou nové hudební sekvence součástí původní skladby, nebo se od ní liší.

Mozková aktivita byla zaznamenávána pomocí magnetoencefalografie. Vědci porovnávali reakce mozku mladších a starších dospělých, aby pochopili, jak tito lidé rozpoznávají a detekují změny ve zvukových sekvencích.

Kromě zaznamenávání a analýzy mozkové aktivity byla hodnocena také pracovní paměť a byly analyzovány behaviorální údaje, jako je reakční doba a přesnost reakcí. Následně byly vyhodnoceny rozdíly mezi mladšími a staršími dospělými. Mozková aktivita byla dále zpracována (včetně odstranění šumu) a rekonstruována, aby bylo možné pochopit prostorovou a časovou dynamiku mozku zapojenou do úkolů sluchového rozpoznávání.

Fenomén úsvitu postihuje skoro polovinu diabetiků

Fenomén úsvitu je stav, při kterém dochází k nárůstu hladiny cukru v krvi v časných ranních hodinách, obvykle mezi druhou a osmou hodinou ranní. ...

Odolnost mozku při stárnutí

Výzkumní pracovníci zjistili, že starší dospělí byli při rozpoznávání specifických hudebních sekvencí méně přesní než mladší dospělí. Statistické analýzy odhalily, že starší účastníci dosahovali v rozpoznávání určitých sekvencí nižších výsledků než mladší účastníci. Studie také odhalila, že vyšší úroveň vzdělání, kapacita pracovní paměti a roky hudebního tréninku byly spojeny s lepšími výsledky rozpoznávání.

Studie poukazuje na odolnost mozku při stárnutí a nabízí poznatky o tom, jak mohou cílené aktivity, jako je hudba, podpořit kognitivní zdraví.

Co se týče reakční doby, starším dospělým trvala reakce déle, ale tento rozdíl nebyl po další analýze statisticky významný. Lepší pracovní paměť měla pozitivní vliv na délku reakce, tj. reakce byla rychlejší.

Analýzy mozkové aktivity ukázaly, že starší dospělí měli obecně sníženou mozkovou aktivitu ve srovnání s mladšími dospělými, zejména v oblastech souvisejících se sluchovým zpracováním a pamětí.

Starší účastníci však vykazovali zvýšenou úroveň aktivity v některých oblastech při zpracování prvního tónu sekvence. Studie také zjistila, že nejstarší skupina mezi staršími účastníky měla obzvláště sníženou mozkovou aktivitu.

Celkově vzato, zjištění naznačují, že stárnutí ovlivňuje přesnost i nervové zpracování rozpoznávání hudby, přičemž důležitou roli při výkonu hraje vzdělání, pracovní paměť a hudební trénink.

Závěry výzkumu

Studie odhalila, že změny v mozkových funkcích související s věkem ovlivňují způsob rozpoznávání a předvídání hudebních sekvencí. Starší dospělí vykazují při rozpoznávání známých sekvencí výrazně zvýšenou aktivitu v levém sluchovém kortexu. To naznačuje kompenzační mechanismus v důsledku snížené aktivity v oblastech mozku souvisejících s pamětí.

Starší dospělí však mají větší potíže s rozpoznáváním změněných hudebních sekvencí, což svědčí o snížené schopnosti zpracovávat nové věci a o chybách v predikci.

Studie úspěšně poskytla náhled na kompenzační mechanismy probíhající ve stárnoucím mozku. Podpořila stávající teorie tím, že ukázala, jak se starší dospělí přizpůsobují kognitivním výzvám.

Zkoumání toho, jak různé typy kognitivních úloh a ztráta sluchu ovlivňují funkci mozku ve stáří, by mohlo přinést hlubší pochopení zhoršování kognitivních funkcí. Budoucí výzkumy zahrnující další zobrazovací techniky, jako je například magnetická rezonance, by mohly tato zjištění dále potvrdit a rozšířit.

Zdroje: news-medical.net, dále dle textu

Foto: Freepik

642