Odborníci radí: Jak se stravovat při diabetu I. typu?

Diabetes mellitus 1. typu (DM1) se vyznačuje postupným zánikem tzv. beta-buněk slinivky břišní – slinivka jednoduše přestává produkovat inzulin a pacient musí užívat inzulin. Typická je nadměrná hladina krevní glukózy (hyperglykemie) a sklon k životu nebezpečnému metabolickému rozvratu v důsledku nedostatku inzulinu (ketoacidóze). Cílem léčby je dobrá kontrola krevní glukózy (glykemie).

Důležitý je také krevní tlak (do 130/80), celkový cholesterol (do 4,5 mmol/l), LDL-cholesterol (do 2,5 mmol/l nebo snížení o 50 %), HDL-cholesterol (muži nad 1 a ženy nad 1,2 mmol/l), obvod pasu (ženy do 80 cm, muži do 94cm) i celková dávka inzulinu za 24 hodin (do 0,6 IU na kg hmotnosti).

Nové poznatky z posledních let

Od roku 2010 se objevilo několik studií, které vedly k aktualizaci doporučených postupů ve Velké Británii, Švédsku, Kanadě, Austrálii či USA. Tento článek se zaměřuje na stravu u DM1, je ale užitečné se zajímat i o některé studie z oblasti diabetu 2. typu (DM2), například o využití nízkoenergetické diety či nízkosacharidové stravy k dosažení tzv. remise (ústupu) DM2. Část pacientů s DM1 totiž trpí také inzulinovou rezistencí typickou pro DM2 (tzv. dvojitý diabetes). Velmi důležité jsou také nové poznatky o příznivé roli nízkosacharidové (ketogenní) či vegetariánské stravy u DM1.

Pohledem nutričního terapeuta: Diabetická gastroparéza a dietní zásady s ní spojené

Gastroparéza se v určité formě vyskytuje až u poloviny pacientů s diabetem, kteří svou nemoc léčí za pomoci inzulinu. Čím delší je trvání ...

Český doporučený postup a dietní léčba diabetu

Česká diabetologická společnost (ČDS) zmiňuje čtyři typy stravy: tzv. vyváženou (nízkotučnou), vegetariánskou, nízkosacharidovou a středomořskou (mediteriánskou). ČDS doporučuje nízkotučnou stravu, tedy 44–60 % kalorií v sacharidech, 20–35 % v tucích a 10–20 % v bílkovinách, která splňuje další parametry (příjem vlákniny, cholesterol do 300 mg/den, nasycené tuky do 7% kalorického příjmu atd.).

Pro pacienty s nadváhou a obezitou, včetně těch s DM1, pak předpokládá redukční formu této diety, tedy snížení kalorického příjmu o 500–1000 kcal/den. Jako alternativu zmiňuje vegetariánskou dietu. Stravu s nízkým obsahem sacharidů (pod 130 gramů/den) nedoporučuje. Středomořská strava je společně s nízkotučnou a nízkosacharidovou zmíněna v souvislosti s podobnými výsledky při redukci hmotnosti.

Vyvážená/středomořská strava

Vyznačuje se velkou pestrostí jídla, obvykle 200– 250 gramů sacharidů za den, a měla by být rozdělena alespoň do pěti menších jídel během dne. Při hubnutí je nutné sledovat přijaté kalorie. Může být založena na tzv. středomořské stravě, která obsahuje kvalitní celozrnné pečivo, těstoviny, hodně zeleniny a střídmě sezónní ovoce. Listová zelenina je součástí každého jídla. Strava je bohatá na luštěniny, zelené fazolky, hrášek, součástí jsou i ořechy a olivy. Mléčné výrobky, zejména zakysané, se jí denně a nejméně 2–3x týdně pak také ryby.

K dochucení lze použít koření, bylinky (tymián, bazalka, oregano), česnek, cibuli a čerstvou citronovou šťávu. Středomořská strava může obsahovat i více tuků (až 42% kalorií). Hlavním zdrojem je kvalitní olivový olej, kterému je složením hodně podobný například řepkový olej. Dnešní léčba (typy a dávkování inzulinu, senzory, pumpy atd.) usnadňuje dosažení skvělé kompenzace, někdy ale s větším úsilím a opatrností při odhadu množství sacharidů a dávek inzulinu.

Vegetariánská strava

Má příznivý vliv na hladinu cholesterolu, ale větší množství sacharidů (až 320g) je třeba rozdělit do více menších porcí během dne (5–7 jídel). Obsahuje celozrnné obiloviny a luštěniny (sója, fazole, čočka), ořechy, semínka. Je bohatá na zeleninu a ovoce, které by pacienti s DM1 měli jíst střídmě. Neobsahuje maso, uzeniny ani další masné výrobky, a obsahuje tedy méně tuků (zejména nasycených) než vyvážená strava. Střídmě zařazuje vejce a mléčné výrobky, případně ryby.

Dobře sestavená forma zahrnuje dostatek bílkovin. Mezi rostlinné zdroje patří vedle luštěnin a ořechů například brambory, tofu, tempeh, quinoa, lupiny fazole, chia, konopná a dýňová semínka. Přísnější varianta vyřazuje i ryby a mořské plody. Je třeba důsledně dbát na vhodnou suplementaci, zejména vitaminu B12, jódu a zinku. Také vegetariánská strava vyžaduje důsledné počítání sacharidů a dobrý odhad dávky inzulinu.

Nízkosacharidová (ketogenní) strava

Nízkosacharidová strava (do 130g sacharidů denně) patří mezi vhodné typy stravy pro léčbu diabetu. Přísnější nízkosacharidová strava (30–50g sacharidů denně) se označuje také jako ketogenní nebo velmi nízkosacharidová. Při dostatečném příjmu bílkovin a tuků nevede ke strádání ani hladovění. Lze ji využít i k redukci hmotnosti, obvykle bez nutnosti počítat kalorický příjem. Je pestrá, chutná a není omezením pro sportování. Místo pečiva a příloh typu brambory, rýže, těstoviny nebo knedlíky se jí zelenina (čerstvá, kvašená i tepelně upravená). Je bohatá na živočišné i rostlinné zdroje bílkovin a tuků (maso, kvalitní uzeniny s vysokým obsahem masa, ryby, vejce, mléčné výrobky, ořechy a semínka, máslo, sádlo, kvalitní rostlinné oleje).

S úpravou medikace poradí lékař. Mezi výhody této stravy patří téměř normální glykemie, nižší dávky inzulinu k jídlu, omezení hypoglykemií a nižší glykemická variabilita (proměnlivost). Bazální inzulin se obvykle nemění, riziko ketoacidózy není vyšší. Tzv. Bernsteinův přístup, který je spojen s výjimečně dobrou kontrolou glykemie u dětí i dospělých (HbA1c kolem 38,5 mmol/mol), zahrnuje 30g sacharidů denně, z toho 6g snídaně, 12g oběd, 12g večeře, množství bílkovin je u každého pokrmu konstantní.

U pacientů s nadváhou/obezitou vede nízkosacharidová strava ke spontánnímu snížení kalorického příjmu a hmotnosti, což umožňuje snížení bazálního inzulinu. Existují kontraindikace (např. poruchy metabolismu tuků), u malé skupiny pacientů může dojít ke zhoršení lipidového profilu. Je třeba dát pozor na nadměrný příjem bílkovin. Výhodou mírnější nízkosacharidové stravy (60–130 g/den) je pestřejší skladba a snadnější realizace.

Pediatričtí diabetologové v ČR od roku 2019 uznávají nízkosacharidovou stravu (100g sacharidů denně) jako jednu z možností dietní léčby u dětí s DM1 – přísnější sacharidovou restrikci naopak nedoporučují.

Dýně jako všelék? Vyzkoušejte ji v koláči s tvarohem, který je vhodný i pro diabetiky!

Dýně je v kuchyni opravdu všestranná, můžete ji totiž připravit jak naslano, tak na sladko. Dá se z ní udělat výborná polévka, lze ji zavařit do ...

Hlavní typy stravy pro pacienty s diabetem I. typu

V léčbě diabetu I. typu lze podle poznatků v roce 2020 s úspěchem využít všechny čtyři zmiňované typy stravy. Rozhoduje to, zda daná strava pacientovi vyhovuje dlouhodobě, a zda se daří dosahovat optimálních hodnot glykemie a také předejít nežádoucím změnám složení těla, zejména přibírání tukových zásob. Společným základem všech čtyř typů stravy je to, že vyřazují/minimalizují potraviny s přidanými cukry, rafinovanými obilovinami, ztuženými tuky a aditivy – tzv. vysoce zpracované potravinářské produkty (VZPP), fast food, instantní jídla, polotovary a hotová jídla z konzervy. Naopak preferují kvalitní základní a minimálně zpracované potraviny a domácí stravu z čerstvých sezónních surovin.

Mgr. Jan Vyjídák, LLM, MSc.

Advokát a nezávislý poradce v oblasti výsledků lékařské péče a procesní optimalizace ve zdravotnictví. Ve Velké Británii vystudoval zdravotnické právo a mezinárodní zdravotnický management. Od roku 2009 se specificky zaměřuje na medicínu a výživu založenou na důkazech, zdravotnická data, klinické a epidemiologické studie a také na problematiku inovací ve zdravotnictví a fungování zdravotnických systémů. Spolupracuje s českými a slovenskými lékaři ve zdravotnickém think-tanku Globopol. Je spoluzakladatelem projektu Neslazeno.cz.

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D.

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D., působí jako lékařka v oboru vnitřního lékařství a diabetologie. Specializuje se zejména na výživu (včetně nízkosacharidové), nové technologie v léčbě cukrovky a také na problematiku diabetu v těhotenství. Pracuje ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze a působí také v Diabetologickém centru 3. interní kliniky a navíc vyučuje mediky a nutriční terapeuty. Angažuje se i v think-tanku Globopol, ve kterém spolu s kolegy aktuálně připravuje pilotní projekt na zlepšení nemocniční stravy.

Zdroj: časopis DIAstyl, autorizovaný článek užitý v původním znění a se souhlasem autorů Mgr. Jana Vyjídáka, LLM, MSc. a MUDr. Hany Krejčí, Ph.D.

2827