Oboustranný vztah mezi cukrovkou a štítnou žlázou: Hormony, které se navzájem ovlivňují

Diabetes a porucha štítné žlázy, jinak nazývána také tyreopatie, spadají pod endokrinní poruchy. Ty se vyznačují tím, že určité hormony nefungují tak, jak by měly.

Důležitost štítné žlázy

Orgán ve tvaru motýla je umístěný na spodní části krku a hraje významnou roli v regulaci mnoha funkcí našeho těla. V první řadě hospodaří s metabolismem (jak tělo využívá energii), ale také je důležitý při vnímání tepla, metabolismu živin nebo pro správnou funkci mozku, srdce a svalů.

Zajímavost: Autoimunitní onemocnění štítné žlázy bylo zjištěno u 40 % žen s PCOS, které je taktéž spojováno s onemocněním diabetu.

Onemocnění štítné žlázy

O tyreopatii lze hovořit v případě, že dojde k nízké, nebo naopak vysoké produkci některých hormonů. Stejně jako u diabetu může být onemocnění štítné žlázy autoimunitní reakcí, nebo být podmíněno genetickými faktory.

Zvýšená funkce – hypertyreóza

Tato poměrně vzácná varianta znamená, že tělo využívá energii příliš rychle. Výsledkem bývá únava, úbytek na váze a zrychlený tep. Dalšími příznaky může být úzkost, pocit žízně, zvětšení strumy, nadměrné pocení, zácpa, plynatost, suchá kůže, vypadávání vlasů, ale i dušnost. Autoimunitní variantou hypertyreózy je Graves-Basedowova choroba, kterou doprovází otok očí a překrvení spojivek.

Snížená funkce – hypotyreóza

Tato porucha se projevuje zpomalením metabolismu, přibýváním na váze, ale třeba i nesnášenlivostí chladu. Dalšími příznaky jsou snížená fyzická energie, sklony k depresím a zácpa. V populaci je hypotyreóza nejrozšířenější. Autoimunitní variantou je Hashimotova choroba, která se projevuje stejně jako její geneticky podmíněná varianta, je však způsobena autoimunitní reakcí na zánětlivý proces v těle (podobně jako u diabetu 1. typu).

Poporodní zánět štítné žlázy

Jedná se o přechodný stav, který se týká až 10 % rodiček a přetrvává i tři měsíce po porodu. Do roku od narození dítěte většinou tento zánět vymizí, ale i tak je v následujících letech nutná pravidelná kontrola u praktického lékaře.

Za malátností může být přehlédnuté klíště, proti jejich zakousnutí pomáhá i obyčejné “béčko“

Klíšťata se běžně živí krví savců a ptáků, ale vlhké zimy bez mrazů, obecně teplejší klima a venkovská stavení jsou důvodem, proč je jejich ...

Vztah mezi diabetem a štítnou žlázou

V současné době dochází k nespornému nárůstu lidí s diabetem i štítnou žlázou, ale zároveň přibývá pacientů, které trápí obě onemocnění současně. Vliv na obě onemocnění mají genetické predispozice, ale i pohlaví, věk a stres. Není tedy neobvyklé setkat se s diabetikem, u kterého propukne porucha štítné žlázy, ale zároveň se ti se štítnou žlázou mohou v budoucnu potýkat s diabetem.

Štítná žláza a diabetes | zdroj: DIAstyl.cz

Funguje to vlastně velmi jednoduše – štítná žláza narušuje produkci inzulínu, který je buď vylučován příliš rychle, přičemž dochází k hypoglykémii, a to i u nediabetických pacientů, nebo není vylučován vůbec, čímž dochází k nadměrné glykémii v krvi, která v těle zůstává. To samozřejmě vede k metabolickému syndromu, a ten zase k diabetu 2. typu.

U diabetiků se projevuje nejčastěji takto:

• • dochází k labilní glykémii a sklonům ke ketoacidóze,
  • při snížené funkci dochází k častým hypoglykémiím,
  • kontrola nad cukrem je zhoršená a zvyšují se i dávky inzulínu,
  • zvyšuje se riziko přidružených poruch, jako je kornatění tepen.

Osa hypotalamu, hypofýzy a nadledviny: Hormony štítné žlázy a slinivky jsou ovlivněny těmito třemi orgány. Ty vysílají signály řídicí reakci těla na stres pomocí stresového hormonu kortizolu. Příliš mnoho stresového hormonu zvyšuje hladinu glukózy v krvi, což jako v kruhu vede k inzulínové rezistenci. Právě tato osa má na svědomí jak poruchy související s diabetem, tak ty se štítnou žlázou.

Kdo je ohrožen nejvíce?

Zde je nesporný vliv pohlaví. Nejohroženější jsou totiž ženy s diabetem 1. typu, u kterých bylo toto onemocnění diagnostikováno v dospělosti. Nejméně ohroženi jsou muži s diabetem 2. typu. Jinak se porucha štítné žlázy vyskytuje přibližně u 15 % diabetiků, což znamená, že toto onemocnění je u diabetické populace rozšířenější než u té nediabetické.

Fakt: U diabetu 1. typu by se mělo vyšetření na štítnou žlázu dělat každé dva roky. U diabetu 2. typu se tak sice neděje, ale při podezření můžete o toto vyšetření požádat.

Kompenzace a možnosti léčby

V současné době bohužel neexistuje pro tato dvě onemocnění žádný zaručený způsob, jak se jich na trvalo „zbavit“. Můžete se však snažit zabránit přidruženým komplikacím – vyváženou stravou, udržením glykémie v normě, pravidelným užíváním léků, ale i pravidelnými kontrolami u svého lékaře.

Existují však i potraviny, které mohou podpořit lepší kompenzaci obou onemocnění. Jedná se o mořské řasy a plody, které jsou bohaté na jód, mléko, vejce, ořechy, dýně, rajče, paprika, hrášek, lilek, mrkev, celer a z ovoce vsaďte na mango, citrusové plody, borůvky, třešně, meruňky a jablka.

Naopak je doporučeno vyhýbat se potravinám, které by mohly mít negativní vliv na funkci štítné žlázy: mezi ně patří brukvovitá zelenina (kedlubna, květák, ředkvičky, brokolice), ale i jáhly, sója, zelí nebo hořčice.

Zdroje: japraktik.cz, medicalnewstoday.com, erywellhealth.com, internimedicina.cz

8511